Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae Úvod

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Wigi – Wikař

Wigi, wił, wjti. Sing. Imp. Act. (kułatoſt činjm, kłubko děłám, na kułatoſt točjm, motám na kłubko) ich wickel an ein klugel. ut ta žena wige přjzy. t. z přjze děła kłubka. Item wigi, Significat etiam, płetu texo, zuſammen flechten. ut ty Panny wěnce wigj. uirgines hæ, texunt coronas, die Iungfrauen flechten die Kräntze zuſammen.
Wjgjm. Iter. -eł, -eti. Wjgjwám, Freq.
VII/203 Witý, Part. paſs.
Winu (ex wigi, g. enim in formationibus mutatur in n.) winuł, winauti. (do kołečka točjm, ohegbám) uieo, inflecto, ich winde. ut proč ten papjr tak wineſs moha geg słožiti.
Winu ſe, paſs. Wine ſe gako had.
Winutý, Part. paſs.
Wjnám, Iterat.
Wjnáwám, Freq.
Winutj, g. n. (bjłé ſſaty, ſſatſtwo, co ſe na wáłec nawinuge a mandługe.) alba uestimenta.
Wjnek, (čim ſe něco wine, neb owinuge) uinculum, Bandt, Bändel. potiſsimùm uocatur illud uinculum, quo caput doloris causà ligatur. Item, aliquando Significat wěnec, corona, Krantz. Adag. Naſſeł wjnek t. záſteru. VII/204 Composita ex wigi sunt perfecta. Vwigi, fut. vwił, Præt. vwjti, Inf. Imperfectum formant ex Iteratiuo. Vwjgjm, præs. Vwjgeł Præt. Vwjgeti, Inf. Frequentatiuum ex Simplici Freq. ut Vwigjwám, -wał, -wati.
dowjti, dowjgeti. (witj dokonati, neb dokonáwati) finio laborem glomerandi, uel texendi. ut Giž tu přjzy dowiła. Giž ten wěnec dowjgj, uel per verbum perfectum, giž ten wěnec dowige. et est idem dictum.
Nawjti, cum Genit. et pluralitate. ut ta Panna nawiła ſobě wěnců. Ista uirgo contexuit sibi tot coronas. Nawiła mnoho kłubek, conglomerauit multos glomos.
Nawjgeti, Nawiti. Cum Accuſ. præp. na VII/205 conglomerare. ut Nawjgjm hedbáwj, glomero suprà aliquid sericum. Nawjgjm w kłubko hedbáwj (t. činjm kłubko z hedbáwj,) facio glomum ex serico. Na deſſtku hedbáwj nawjgj. wſſechno to hedbáwj na tu deſſtičku nawiła. etc.
Nawigadło, g. n. (náſtrog, kterym ſe nawjgj) instrumentum, quo uel super quod glomeratur.
Obwjti, obwjgeti, (obtočiti, obtáčeti) obduco, obtorqueo, obuoluo, differt ab obwinauti. nebo obwjgjm, geſt něco, hedbáwjm, nitmi, tkanicemi, prowázky, a těm podobnau auzkau wěcý otočiti. winu pak, geſt něčim sſirokým otočiti. t. obaliti, gako papjrem, płátnem, suknem etc. Differentia inter wjgjm, et winu est hæc, VII/206 quod illud filis, ligulis, serico. Et his Similibus, hoc autem re tata, ¤ ut chartâ, telâ, panno etc. obducat, et obuoluat.
Odwjti, (s witjm hotowu býti) paratum eſse glomerando, uel texendo.
Odwjgjm, odwjgeti. (zpatkem wigi, rozwjgjm, zſwjgjm) reglomero. Item Zawitj zſundawám, calyptram depono. eius est zawjgjm.
Powjti, (mnoho vwjti) cum particula trochu, drobet, qualificat uerbum, drobet wjti.
Powjgeti, powjti, idem quod obwjgeti, obwjti. Item powjti, powjgeti djte, (wjnkem obtočiti, obwinauti, zawázati) VII/207 Infantem uinculo obuoluere, ligare, das Kindt Vmb binden. hinc
Powigan, Powigak, g. m. powigadło, g. n. (pás k powjgenj) uinculum, WirgenBandt, WirgenBändel.
Přewjti, (ginák wjti) aliter glomerare, texerè. gá ten wěnec, kłubko, etc. přewigi.
2 do Zawitj oprawiti, (t. ginák ſe zawjti.)
3 tio witjm přemocy, glomerando, texendo superare.
Přiwjti, přiwjgeti, (k předeſſłému wjce wjti) adglomerare, plùs contexere. ut geſſtě něco na to kłubko přiwigi. Když geſſtě dwa wěnce přiwigi, budu gich mjti deſet.
Prowjgjm, -eti, (weſkrz wigi, protká VII/208 wám) durchflechten.
Rozwjti, rozwjgeti, disglomerare, dissoluere.
Rozwjgeti ſe, rozwjti ſe, (zelenati ſe) uirescere, grün werden. ut Stromowj ſe rozwjgj, (t. zelená.)
Swjgeti, (dohromady wjti.) conglomerare. ¤ Tkadlec swjgj přjzy.
Swjgadło, idem Nawjgadło.
Swjgeti ſe, (do kolečka ſe točiti) contorquere se. ut gak ſe ten had swjgj. quomodo iste serpens se contorquet? boleſtj ſe swjgeti, (t. ſe trápjti,) w kłubko ſe winauti.
Swjtek, g. m. (že ſe na rendljku w kolečko od horkoſti swine.) Eyer Kuchen. licet etiam â wegce deriuari poſset. u. wegce.
Vwjti, est perfectum Simplicis. ut VII/209 vwiła wěnec, kłubko etc.
Vwjgjm, vwjgeti. Imp. (piłně wigi) diligenter glomero, texo.
Wywjti, (wypotřebowati) ut giž wſſechnu přjzy wywił.
Zawjgjm, et zawjgjm ſe est mulierum, (hławu něčim auzkým obwjnauti, nýni čim koliw) caput tegere, das haubt bedecken. eius contrarium est Odwjti. Nýni ženy nezawjgegj swých hłáw. hinc
Zawitj, g. n. calyptra, υerhültuch, Weiberſturtz.
Zawjgadło, idem.
Zſwjti, zſwjgeti, (dołu wjti) odwjti. Composita ex winu, sunt perfecta. Nawinu etc. Imperfectum tempus formant ex Iterat. Simplici. Nawjnám, VII/210 at usitatiùs in ugi. ut nawinugi.
dowinauti, dowinowati (oſtatek swinauti.)
Nawinauti, Nawinowati, gako nawinauti ſſaty na wálec.
Nawinutj, g. n. (co ſe nawine) nemagj mnoho ſſatů, sotwa s gedno, dwoge, neb troge nawinutj.
Obwinauti, (obaliti) circumuoluere, Vmbwicklen. ut obwinauti djtě płýnkami. obwinauti něco papjrem. Adag. dałby ſe około prſtu obwinauti (t. tak geſt powołný.)
Obwinutj, (co ſe gednau obwine, neb obwinauti může)
Odwinauti, (odkrýti) retegere, aufdecken, endblößen. Item winutjm odwaliti, remouere VII/211 reuoluere.
Powinauti, (pořád winauti.)
Přewinauti, (ginak, po znowu winauti.) ut přewinauti djtě.
Přiwinauti, (k předeſſłému wjce winauti)
Přiwinauti ſe, cum præp. k. (přichýliti ſe, přitowaryſſiti ſe, přiłehnauti) associari, ſich geſellen. Item (přichýliti ſe, přichrániti ſe, schrániti ſe k někomu) recurrere ad aliquem protectionis causâ.
Přjwinek.
Rozwinauti, rozwinowati, diſsoluere, replicare, aufbinden, auflöſen, aufwinden. Chuwa rozwinuła djtě, rozwinuła ſſaty etc.
Swinauti, (słožiti, stočiti) componere, VII/212 complicare, zuſammen legen. ut swinauti vbrus, koberec etc. ¤ Adag. gedno minaut, druhe Swinaut, třetjho tak nechat.
Vwinauti, (mocti winauti) poſse uiere, können winden.
Wywinauti, wywinowati, (wen winauti, wytočiti, wyndati) euoluere. Item luxare. ut wiwinuł ſobě nohu (t. z kłaubu) luxauit pedem.
Wiwinutj kłaubů, luxatio membrorum.
Zawinauti, zawinowati, (zatočiti, zaobaliti, zakukliti) inuoluere, einwicklen. Meth. (zahrnauti) comprehendere.
Zawinutj, g. n. (co ſe zawinuge, neb zawinauti může.)
VII/213 Zawiłý, adj. (zatočený, ztočený) tortilis. ut zawiłý dřewo (t. neſſtepný) tortile lignum. Meth. Zawiłý, (hněwiwý, Vrputný) pertinax halsſtarrig.
Zawile, adu.
Zawiłoſt, Subst. Vrputnoſt, hněwiwoſt pertinatia, halsſtarrigkeit.
Zawiłoſt dřewa, t. neſſtěpnoſt. Deriuata.
Wěnec, g. m. corona, Krantz.
Wěno, (wěněc, který ſe dáwá od Panny, neb wdowy Ženjchu na penězých, neb na ſtatku) dos, Morgengab, hayrats gutt.
Wenńj, wěnný, (ſwadebnj) dotalis, ut Wenňj smłauwy, (t. swadebnj) pacta dotalia, hayrats Brieff.
VII/214 Wėnko, dim. doticula.
Wěnugi, wěnował, wěnowati. Sing. Imp. act. (wěno dáwám, neb zapiſugi.) doto. Nota Wěnugi, est proprium Parentum, qui elocant filias, uel uirginis, et uiduæ, quæ dant dotem. dos enim datur sponso ad sustinenda onera matrimonij.
Wěnjm, -ił, -iti. idem quod wěnugi, sed simplex non est in usu.
Wěnowáwám. Freq. Composita ex wěnjm, sunt perfecta. ut obwěnjm, fut. obwěnił, Præt. obwěniti Inf. ¤ Imperfectum Præsens et tempus formant ex wěnugi, ut Præs. obwěňugi, -ował, -owati. Frequent. fit ex Freq. ut obwěňowáwám.
VII/215 Obwěňugi, obwěniti, obwěňowati, (geſt protiwěňugi, t. wěno vgiſſtugi, a nad wěno giſtau Summu peněz Newěſtě pro Smrt geſſtě zapiſugi.) contradoto. Nota Obwěňugi, est proprium sponsinam contrados sponsæ datur.
Obwěněnj, g. n. (protiwěno) contra dos. donatio propter nuptias.
Nadwěniti, nadwěňowati, (něco nad wěno, t. mýmo wěna, přidati) supra dotem addere.
Nadwěno, nadwěněnj, supra dos.
Nadobwěniti, nadobwěňowati, (nadobwěněnj něco Newěſtě přidati) supra contra dotem sponsæ aliquid addere, donare.
Nadobwěněnj, (z łáſky dánj) donatio gratuita amoris causâ.
VII/216 Prowěňowati. ut prowěnował statek, per dotes bona sua perdidit.
Rozwěnowati. ut rozwěnował ſtatek dcerám, neb mezy dcery. bona sua inter filias, nomine dotis distribuit.
Wikłám, wikłał, wikłati. Sing. Imp. act.
Wikli, idem quod wikłám, formatur enim inde secundùm Regulam Gram: Parte 2, cap. 25. Obs. 4 nam aliàs præter tempus præsens omnia tempora sunt eadem cum wikłám. (ex præp. wy et kłám) Significat, hegbám, pohybugi, moueo, commoueo, quatio, sed non explicatur Latinè in sensu genuino, indiget uocali in formatione.
Wikłám ſe, wikli ſe, paſs. (pohybugi ſe, motám ſe) uacillo, ich wancke.
Wikłánj, (hýbánj, kłácenj, wrzánj) motio, uacillatio.
VII/217 Wikłáwám, Freq. Composita ex wikłám, wikli, sunt perfecta. Imperfectum tempus formant ex Freq. Simplici, ut rozwikłáwám. ¤ item in ugi, ut rozwikługi etc. Admittunt præpositiones, do, na, o, po, při, roz, wy, z, za, -wikłati. Secundum sensum præpositionum, de quibus in Syntaxi Gram: meæ. Ex his sunt maximè in usu.
Rozwikłati, (rozhegbati, rozwrzati) est mouendo, uel quatiendo, rem uacillantem reddere. ¤ ut rozwikłati ſtůł, poſteł etc. rozwikłaný ſtůł, poſteł etc.
Rozwikłati ſe, paſs. gak ſe ten ſtůł rozwikłał? Adag. wzyť ſe někdy rozwikleſs. (řjká ſe leniwým) de pigris dicitur.
Wywikłati, (wikłánjm wyndati, VII/218 wynjti) mouendo, l. quatiendo rem eximere.
Zwikłati, ferè idem quod rozwikłati.
Zwikłati, rozwikłati. (t. w myſli) Meth. dubium reddere. ut rozwikłał, zwikłał ho w myſli, uel zwikłał, rozwikłał mu myſł. (t. rozpáčił ho.)
Zwikłati ſe, rozwikłati ſe, paſsiuè. ut zwikłała ſe mu myſle, t. změnił swé předſewzetj. ¤ Sic dicimus. sem tam ſe wikłati, (t. neſtałým býti w předſewzetj.)
Zwjkłánj myſle, (změněnj aumyſłu) mutatio propositi.
Zwikłaný, part. paſs.
Zawikłati, (wikłánjm hnauti) parum mouere. ut zawikłał ſtolem. Hæc omnia indigent in formatione uerbali, VII/219 et actuali. Kłátjm, est uerbum huic simile, at differentiam habent, nebo kłátjm, děge ſe od hury, a od wohebnoſti: wikłám ale děge ſe od důły, a klinowatoſti. neb ſe negſpjſſe rozwikle, co geſt klinowaného. nempe kłátjm fit â parte superiori, et â flexibilitate, sed wikłám fit â parte inferiori, et potiſsimùm in re compacta et conglutinata.

Wikař, est Latinum, Vicarius. sic Vicariatus, Wikařſtwj. Boëmicè dicitur. Mjſtownjk, Mjſtonoſta, Vicarius. Mjſtownjcſtwj, Uicariatus. Sic Mjſtoděkan, Vice Decanus. Mjſto kancljř, Vice Cancellarius, Mjſto kráł, Vice Rex etc.

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Úvod