<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Wr! – Wrabj

• Wr! (pſý hłas, když ſe mu co neljbj) uox canina, dum ipsi aliquid displicet. hinc
• Wrčjm, uerbum Sing. Imp. neut. wrčeł, wrčeti. spectat ad canes, ringor. est hoc uerbum cum compositis ab ore Magistri discendum. Construitur cum præpos. na. Meth. dicitur etiam de maleuolis, t. ô złobiwých, nenáwiſtj proti sobě zazlenych. ut wrčj na ſebe, gako pſy. Item wrčeti, Significat, (woko na někoho, neb na něco mjti) et aliam Significationem VII/340 habet respectu personæ, et respectu rei. ut
• Wrčeti na někoho, (t. chtjti ſe mu negak wymſtjti) occasionem quærere se uindicandi, die Gelegenheit ſuchen, ſich zu rechen. což on na něho wrčj? (t. hledá přjležitoſti k wymſſtěnj) dáwno on na něho wrčeł. Nota, Si persona sit chara, u. g. Amata, amasia, tunc in bonam partem interpretatur, et significat, cupere, uelle. ut Wrčjt on na tu Pannu.
• Wrčeti na něco, Significat respectu rei, cupere, hanc rem, uel uelle. (žádati, chtjti to mjti) die Sach υerlangen. ut což on na to wrčj. t. rádby to měł. dawno giž on na to wrčeł, (t. ô to ſtał, chtěł to mjti.)
• Wrkot, g. m. (pſý wrčenj).
• VII/341 Wrčenj, Subst. part.
• Wrčjwám. Freq. který pes wrčjwá, rád kauſáwá. Composita ex Wrčjm, sunt perfecta. Præsens non amant, loco illius Futuro perfecto utendum.
• dowrčeti, nawrčeti ſe, odwrčeti, odwrčeti ſe, rozwrčeti ſe, etc.
• Powrčeti, (drobet wrčeti) ut powrčeł trochu, a přeſtał.
• Wywrčeti, (wrčenjm něco doſtati.) ut wywrčeł ſobě kus pečeně. Wywrčeł na ſebe hůl.
• Zawrčeti, (začjti wrčeti) ut ten pes na nás zawrčeł.
• Wrah, g. m. (od wrčenj, t. od pſý gedowaté złoſti, złobiwoſti, conuenit etiam cum Hæbraico) homicida, Mörder.
• VII/342 Wražda, g. f. (mord.) homicidium, Todtſchlag.
• Wražedłný, adj. aukładný, k mordu ſe schyługicý. ut wražedłná radda, (t. ô wraždě neb zamordowánj, někoho vkładagicý.) Item wražedłný, (který někoho zabił) qui aliquem occidit, der einen Todt geſchlagen. hinc.
• Wražedłnjk, homicida, Todtſchlager.
• Wražedłně, adu.
• Wražedłnoſt, wražedłnjcſtwj. Subst.
• Wražjm. (wražedłně nenawidjm) Compositum ex eo, Owražjm, fut. perf. owražiti Inf. perf. ut kdo ſe gednau owražj. (t. wražedłnjcſtwjm poſſkwrnj, nakazý.)
• Newražjm, newru, Sing. Imp. Neut. VII/343 in Præt. newražił, newřeł, Inf. newražiti, newřjti. (hrozně nenáwiděti) magno odio prosequi. Sehr haſſen, einen höfftig neiden. ¤ Construitur cum præp. na. ut hrozně na něho newražj, (newře.) Adag. gako na čerta. (na pſa) na něho newražjm.
• Newrłý, (newhodný, gemuž nic whod včiniti ſe nemůže.) austerus, contumax, cui quis nihil gratum, nihil acceptum præstare potest.
• Newrlec, Subst. idem quod Newrłý.
• Newrle, adu. Newrłoſt. Subst.
• Zanewražjm, zanewru, zanewražiti, zanewřjti. est perfectum Simplicis. ut newjm co ge tak na mne zanewražił. VII/344 l. zanewřeł. Když na někoho zanewražj, tehdy etc. Præsens Imp. Zanewražugi (počjnám na někoho newražiti) incipio aliquem odio habere, ich fange an einen zu υerhaſſen.

• Wrab, wrabec, g. m. paſser, Spar, Spatz, Sperling.
• Wrábče, g. n. Genit. wrábčete. pl. wrábčata. (mładj wrabcý) paſserum pulli.
• Wrabeček, dim. Wrabčjček, alterum dim. paſserculus. Adag. lepſſj w hrſti wrabec, než na ſtřeſſe pět. Wrabcý w trnj.
• Wrabj, wrabčj, wrabcowý, adj. ut wrabčj hnjzdo, hłas, trus etc.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>