<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Záha – Záhonek

• Záha, g. m. (čas) ab Hebr. רחז. tempus, Zeit. Ge tam pěkná Záha. Est ibi pulchrum tempus, iſt eine Schöne Zeit. Item Swėtło na obłoze, gaſnoſt, gaſné nebe, Serenitas cœli.
• Záhy, adu. (čaſně) tempestiuè, Zeitlich. Přiſſeł záhy domu, (t. za čaſu, čaſně, geſſtě nebyła noc) uenit tempestiuè domum, adhuc non erat nox.
• Záżegi, Comp. Negzáżegi. Zážegi přiſſeł než ô tėchto dobách, citiùs uenit, quàm hoc tempore.
• Záře, dicitur etiam Zář, utrumq g. f. (błeſk na obłoze, od wycházegicyho, neb zapadagicyho słunce, y take měſyce) splendor in firmamento cœli, ab oriente, VII/508 uel occidente sole, uel luna. hinc
• Záře rannj, aurora. Morgenröthe, Záře wečernj, Abendröthe.
• Zářj, g. m. (od dobrýho čaſu k oránj, tež od orby, q. zaořj) September, herbſtmonath.
• Zaháljm (łhogeſtně ſobě počjnám, nīc neděłám,) otior, ich gehe müſſig. (od pěkné záhy, t. čaſu, kdež ſe na procházky chodj,) est Sing. Imp. Neut. zahałeł, præt. Zahaleti. Inf.
• Zahaljwám, Freq.
• Zaháłka, g. f. Zahálenj, g. n. otium, uacatio, Muß, Müſſiggang, Ruhe. w Zaháłce čas trawiti, tempus otiando perdere, die Zeit mit müſſig gehen zubringen. Zaháłka połſſtář Satanůw. VII/509 otium puluinar diaboli.
• Zahalec. Subst. g. m. (kdo zahálek hledj) otiosus, Müſſig. hinc.
• Zahalečſtwj, g. n. (Zaháłka.)
• Zaháłčiwý, Zaháliwý, Zahalečný, adj. otiosus, Müſſig.
• Zahałčiwě, adu.
• Záháłčiwoſt; subst. idem quod Zaháłka. ¤ Sic Zaháliwoſt, zahálečnoſt.
• Nazaháłčiwoſt, uel (na Zaháłku, na zahálečſtwj) ſe oddati ( l. ſe wydati, ſe dáti.) t. zaháłky hleděti, na kůži Nedwědj łežeti. dedere se otio, ſich auf den Müſſiggang begeben. Composita ex Zaháljm, sunt perfecta ut alia. Imperfecta non sunt in usu, si opus est VII/510 præsenti, loco eius Futuro perf. utimur.
• dozaháleti ſe. (ſkrz Zaháłčiwoſt něčeho dogjti.) per otium aliquid consequi, durch müſſig gehen etwas erhalten. Předce ſe powinnoſti dozaháleł. Statku ſe žádný nedozahálj.
• Nazaháleti ſe, (doſti zaháleti,) sufficienter otiari, genug müſſig gehen. Gižs ſe mohł nazaháłeti, ku prácy zas etc. Iam fortè sufficienter otiatus es, ad laborem iterum etc. du biſt υieleicht ſchon genug müſſig gegangen, iſt Zeit widerumb zu arbeiten.
• Pozaháleti, (drobet zaháleti) parùm otiari, wenig müſſig gehen. ¤ ut Pozaháljm doněkud etc.
• VII/511 Přezaháleti, Přezahálj on od rana do wečera, â manè usq uesperum tempus otiando facilè transiget.
• Prozaháleti, (ſkrz zaháłku zſtratiti) per otium perdere, durch müſſig gehen υerliehren. wſſechno swé prozaháleł. etc.
• Wyzaháleti, idem quod dozaháleti.
• Wyzaháleti ſe, idem quod nazaháleti ſe. ut Giž gſy ſe mohł gednau wyzaháleti.

• Záhon, g. m. (od honů) pl. Záhony (hřady) area, porca, puluinus, Ackerbett.
• Záhonec, g. m. (hřadek, t. záhonek w zahradách,) pl. záhoncý (hřadky, záhrobec) puluini, Gartenbett, Länder.
• Záhonek, dim. u. Ženu.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>