<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Złý – Zmuſtrugi

• Złý, adj. ab Hebr. כלֽ שֶׁ błud. 2. Sam. 6. 7. כ שׁ, neprozřetedłnoſt. Dan. 4. 24. ךּכ שָש neprawoſt, proprijssimè autem â לןו. wěc sſpatná zawržená. Significat VII/559 1 mo (nedobrý, poruſſený) malus, deter, Böſs, arg, Vbel. 2 do (ſſkodný. ſſkodliwý, Zábubný) perniciosus, damnosus, exitiosus, Böſs, Schädlich. 3 tio (wadný, pokažený, nedoſtatečný) uitiosus, corruptus, Böſs, mangelhafftig. 4 to (złoſtný, złobiwý, łechkomyſłný, neſſlechetný, Złotřiłý) scelestus, sceleratus, Boſshafftig, laſterhafftig. Adag. Złé ſe złým wyhánj. Złý duch, malus Spiritus, Bößer Geiſt. Złý nežit, ulcus malignum, Böſs Geſchwär. Złý ořech, nux uitiosa, Böſs wurmſtichige Nuſs. Złý ſkutek, (včinek) idem quod Złočinſtwj.
• Zle. adu. malè, Böſslich, arglich.
• VII/560 Złoſt, subst. malitia, Boßheit. Zle ſe wede, (t. děge) malè succedit. Es gehet Vbel. Zle ſe mu zwedło, l. zle mu ſedło, (t. nezdařiło ſe mu) malè ipsi euenit, Iſt ihm Vbel gerathen. Nemjti za zle, uel za złý. (t. w dobré obratiti) dexterè accipere, nicht für Vbel aufnehmen. Zle wykładati, t. na złau ſtranu (ſtránku) wakładati, malè interpretari. Zum Bößen deüten, oder auslegen. Vbel aufnehmen, oder auslegen.
• Złoſtný, adj. (złoſti płný, neſſlechetný) malitiosus, malignus, improbus, Boßhafftig, laſterhafftig.
• Złoſtně, adu. malitiosè, Boshafftig.
• Złoſtnoſt, malitia, improbitas, Boßhafftigkeit.
• VII/561 Złoſtnjk, g. m. (neſſlechetnjk.) nequam, Bößwicht.
• Złobiwý, aliud adj. idem quod złý, et złoſtný. Item hněwiwý, od złoſti, iracundus à malitia, Zornig, grümmig, υon wegen der Boßheit.
• Złoboch, g. m. q. Złopach (złépachagicý, Neſſlechetnjk, Złoſtnjk,) nequam, sceleratus, Bößwicht, Boßhafftig. Etiam hoc nomine malum Spiritum appellare solent.
• Złoſyn, g. m. (neſſlechetnjk, Złoſtnjk, złočinec.) sceleratus, maleficus, nequam, Bößwicht, Boßhafftig.
• Złoſynſtwj, g. n. (złočinſtwj, neſſlechenſtwj) maleficium, flagitium, Vbelthat, Miſſethat.
• VII/562 Złoſynſtwo, Coll. (mnoho złoſynů) aliquando sumitur pro Złoſynſtwj.
• Złočinec, g. m. idem quod Złoſyn. Sic złočinſtwj, złočinſtwo, idem quod złoſynſtwj, złoſynſtwo, uide činjm.
• Złoděg, g. m. (kdo zle činj.) Modo hoc nomine in Specie appellamus fures, Dieb. Adag. Złoděgi neſłuſſj lép, gako na ſſibency.
• Złoděgka, złoděgkyně, g. f. de fœmina dicitur, diebin.
• Złoděgſtwj, (krádež) furtum, diebſtall.
• Złoděgſký, adj. de his, uide děgi. Ex złý, złoſtný, złobiwý formantur uerba.
• Zljm, złoſtnjm, złobjm. Sing. Imp. act. (zle činjm) malè ago, ich Thue VII/563 Vbel. finiunt præt. in -ił, Inf. -iti. In perfecta Significatione aſsumunt præp. v ut vzljti, vzłoſtniti, vzłobiti. Item (hrubě ſe hněwám) malitiosè irascor, Boßhafftig, zornig ſeyn. Nota hæc uerba non sunt multùm in usu, at in Significatione paſsiua, cum ſe, ut
• Zljm ſe, złoſtnjm ſe, złobjm ſe. præt. finiunt in -ił, Inf. -iti. ut złobiti ſe, etc. (złoſtj ſe hněwati) malitiosè irasci, boſhafftig, zornig ſeyn.
• Złobjwám ſe, Freq. â primis duobus non est in usu. Composita ex illis fiunt perfecta, ut Zazłobjm ſe, fut. Composita in Significatione Imperfecta non sunt in usu.
• VII/564 Nazłobiti ſe, nazłoſtniti ſe (nahněwati ſe) ut doſti ſe nazłobił. etc.
• Prozłobiti ſe, (pro złoſt newědět co činiti, ſkuro ſe złoſtj ztratiti) ut mohł ſe prozłobit. etc.
• Rozłobiti ſe, rozezljti ſe, rozłoſtniti ſe (přjliſs ſe rozhněwati, aneb hněwem, a złoſtj zapaliti) irâ, et malitiâ excandescere, υor Zorn, Vndt Boßheit grümmig werden. Boßhafftig zornig werden. Cum præp. na, uel proti. ut rozłobił ſe, rozezlił ſe, rozłoſtnił ſe na něho, a neb proti němu ( l. rozljtił ſe)
• Rozłobený, rozezłený, part. paſs. et adj. Gſau hrozně na sebe, (proti sobě, l. geden proti druhemu) rozłobeni, rozezleni.
• VII/565 Rozezleně, rozłobeně, adu.
• Rozłobenoſt, rozezłenoſt, Subst.
• Vzłobiti ſe, vzezljti ſe, vzłoſtniti ſe, (vhněwati ſe) idem ferè quod nazłobiti ſe. Newěřj Žádný, gak ſe geden se złau čeładkau vzłobj, (nazłobj.)
• Vzłobený, part. paſs.
• Wyzłoſtniti ſe, wyzłobiti ſe, wyzljti ſe. (hněwu a złoſti pozbýti) ut giž ſe drobet wyzłobił. Dicitur etiam Neutraliter wyzłoſtněti. giž trochu wyzłoſtněł.
• Zazłobiti ſe, zazljti ſe, zazłoſtniti ſe, (w hněwu a złoſti ſe zatwrditi) in ira et malitia indurescere, ut Zazłobił ſe proti němu etc.
• Zazłobený, zazłený, zazłoſtněný, part. paſs. (w złoſti hněwu zarputiłý) VII/566 in malitia ira induratus, pertinax, gſau hrozně proti sobě zazłobeni, zazleni etc.
• Zazłobeně, adu. Zazłobenoſt, Subst.

• Změnjm, změňugi, změniti, změňowati, změněný, změněnj, změna, změniteł u. měnjm.

• Zmenſſjm, zmenſſiti, zmenſſugi, zmenſſowati, zmenſſený, zmenſſenj. u. małý.

• Zmjnka, zmjniti ſe, zmjnjm ſe, zmjněný, u. mjnjm.

• Zmrſkám, zmrſkati, zmrſkaný, zmrſkánj, u. mrſk.

• Zmrſk, ibid.

• Zmrtwjm, zmrtwiti, zmrtwěti, Zmrtwěłý, zmrtwěłoſt, u. mru.

• Zmuſtrugi, zmuſtrowati, u. muſtr.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>