<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Žnu – Zſežatý

• Žnu, Sing. Imp. act. in præt. žał, aliqui etiam regulariter, žnuł dicunt. Inf. žjti, (srpem řeži, u. g. tráwu, obilj) metere, erndten, ſchneiden. žencý žnau na poli etc. ¤ Adag. kdo chce žjti, muſý ſýti.
• Žetj, n. part. žatý part. paſs.
• Žjnám. Freq.
• Žeň, g. f. (čas k ſkljženj obilj. ¤ item VII/774 Samořezanj, t. žetj) meſsis, der Schnitt. die Erndte. žeň býwá gen gednau w roce.
• Žnec, g. m. in obliquis e ponitur post z, propter pronunciationem, ut Žence, plur. Žencý etc. (kdo žne) meſsor, Schnitter.
• Žnecſký, adj. meſsorius.
• Žito, g. n. ( â žjti, Sicut rež, â řeži, idem. uel â žiwjm) Siligo, Rocken. Žitný, adj. u. Žiwjm, sub. žigi. Composita ex Žnu sunt perfecta, ut poźnu, fut. požał, præt. požjti, Inf. Composita Imperfectæ Significationis fiunt ex Freq, ut požjnám, præs. požjnał, præt. požjnati, Inf. ¤ Et ex hoc fit Frequentatiuum Compositum Požjnáwám, požjnáwał, požjnáwati. Nota, uerba Compositæ Imperfectæ Significationis formant præsens tempus etiam VII/775 in ugi, ut požinugi, in præt. požinował, Inf. požinowati. eiusdem Significationis, sicut požjnám. ¤ Et ex his iterum formatur aliud frequentatiuum, Požinowáwám, požinowáwał, požinowáwati. Et sic cætera. aduertes ergo in sequentibus illorum diuersam Significationem.
• dožjti, dožjnati, dožinowati. (oſtatek požjti) reliquum demetere, das Vbrige abſchneiden. giž ten kauſek dožni. Když gſem přiſſeł na pole, właſtně dožjnali, dožinowali etc.
• Nažjti, nažjnati, nažjnáwati, (mnoho nažjti) multùm demetere, Viel abſchneiden. Nažali wčera dwacet mandełů, a předeſſle geſſtě wjce nažjnali, nažjnáwali etc. u. infra differentiam â požjti.
• VII/776 Nažjti ſe. (žetjm vnawenu býti) nažali ſe doſti, oni chudinky ſe nažali etc.
• Odžjti, (s žetjm hotowu býti) giž odžali. sed meliùs dices, giź dožali.
• Požjti, (pořád žjti) demetere, abſchneiden. Nota, Požjti habet respectum ad totum. Vžjti, ad partem. hinc si integer ager sit demeſsus, dices wſſechno požali. Si non integer, tunc uteris uerbo Vžjti, et dices, Vžali dnes mnoho, hoc est magnam partem demeſsi sunt. Item Požjti respicit etiam multitudinem. ut Požali dnes weliký kus. Vžjti, respicit quidem etiam multitudinem, quæ continetur sub toto, at nunquam respicit, nec admittit totum. Sic malè diceres, Vžali dnes wſſecko, vżali cełý pole, sed debes dicere, požali dnes wſſecko, požali VII/777 cełý pole etc. Nota 2 do Požjti differt â Nažjti, nam hoc respicit iam demeſsum frumentum quoad copiam, et numerum in ordine ad mergites, et cumulos per quindenos faciendos, et nunquam de toto dicitur. illud autem respicit ipsum actum metendi, uel quoad totum, uel quoad multitudinem, est enim Požjti, plur. gener. Sic požali wſſechno benè dicitur, at nažali wſſecko, malè est dictum. è contra benè dicitur, nažali wčera dwacet mandełů, at malè diceres, požali wčera dwacet mandełů. benè autem dices, požali wčera na 20. mandełů. id est, tak mnoho, že bude 20. mandełů.
• Přežjti, přežjnati (wjce a dále než VII/778 náležj žjti) plus metere, quàm oportet, Vberſchneiden. giž gſte přežali, giž přežjnáte etc. Item (Srpem něco na dwý přeſeknauti, neb přeřezati) falce meſsoria aliquid in duas partes scindere. mit der Sichel etwas entzwey schneiden. ut přežał hada etc.
• Přižjti, přižjnati (k předeſſłému wjce něco vžjti) zuſchneiden. můžeſs geſſtě přižjti, aby było s wůz.
• Vžjti, vžjnati, (kus žjti) partem demetere, ein Theil schneiden. intellige respectu totius. quia nunquam totum respicit. de hac differentia uide supra Požjti.
• Wyžjti, (kus negaký vžjti) excindere, ausſchneiden. nakolika mjſtech tam obilj wyžali, in aliquot locis ibi frumentum exciderunt. an etlichen Örtern hat VII/779 man das Getreyd ausgeſchnitten.
• Wyžatý, part. paſs.
• Zſežjti, uel sežjti, zſežjnati, de quo in Grammatica, idem quod požjti.
• Zſežatý, sežatý, demeſsus, abgeſchnitten.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>