<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Žwu – Žwýkati

• Žwu, žwał, žwáti. Sing. Imp. act. (žwýkám, l. žwegkám, hryzu, kauſám) mandere, keüen. at non est in hac Significatione amplius in usu, propter concurrentiam Significationis methaphoricæ.
• Žwu Meth. Significat (tłampám, tłampi, t. nevžitečně, daremně rozpráwjm.) garrire, fabulari, blatrare, Schwätzen, plappern, blaudern, Vnnützlich reden.
• Žwáwám, Freq.
• VII/784 Žwánj, n. part.
• Žwawý, adj. (tłampawý, mnohomłuwný) garrulus, loquax, Schwatzhafftig.
• Žwawě, adu. (tłampawě)
• Žwawoſt, g. f. (žwanj, mnohomłuwnoſt, tłampawoſt) garrulitas, loquacitas, Schwatzhafftigkeit.
• Žwáč, (tłampač, darmotłach, tłachač,) garrulus, nugator, nugax, gerro. Schwätzer, Klafferer, Blauderer.
• Žwanice, g. f. (žwawá, neVžitečná, tłampawá řeč) sermo inutilis, Vnnützliche Rede.
• Žwačky, g. f. plur. l. Žwampy. pl. g. m. (płetky) idem quod Žwanice. Composita ex Žwu, sunt perfecta prožwu, fut. Imperfecta ex frequentatiuo fiunt. VII/785 prožwáwám. præs.
• dožwati. (žwawau řeč domłuwiti) Sermonem inutilem absoluere, gižby mohł gednau dožwati. ( l. konec včiniti.)
• Nažwati, (mnoho daremně namłuwiti) nažwałť ge toho až přes přjliſs.
• Nažwati ſe, (daremně ſe namłuwiti) mohł ſe gednau nažwati.
• Ožwati, et Imp. ožjwám, ożjwati, idem quod wyžjwati.
• Přežwati, (něco žwawau řečj přemłuwiti.)
• Prožwati, (žwawě něco promłuwiti) sotwa některý ſłowo prožwał, hned zawedł. ut sotwa ta ſłowa prožwał, ani ſłowa nemohł prožwati.
• Rozžwati ſe. (do obſſjrného žwánj ſe dáti.)
• VII/786 Wyžwati, (wyklewetati, wyzwoniti, wybleknauti, powědjti) propalare suo garrulo sermone, offen bahren. on mu to wyžwał (t. powědeł)
• Wyžjwati, wyžjwám, Imp. (něco někomu wyčitati, t. čeho zažjti nemohł, wen wybljwati, obubłati, obubłáwati.) exprobrare, υorwerffen co mně to wyžjwáſs? potombys nám to wyžjwał.
• Zažwati, (žwanjm zamłuwiti.) Verbum Žwatłám.
• Žwatłám, l. žwatli, in præt. Žwatłał, Inf. žwatłati, Sing. Imp. act. est uerbum Infantium, qui loqui incipiunt (ſſtěbetám) blatrare, lallare. Etiam aliquando ad majores extenditur, et Significat idem quod Žwu.
• Žwatłáwám, Freq.
• VII/787 Žwatławý, adj.
• Žwatławě, adu.
• Žwatławoſt, Subst.
• Žwatłač, Žwatławec, Žwatłák, žwatła. g. m. loquax.
• Žwatljk, Žwatljček, dim. infans garrulus.
• Žwatłanice, g. f. (žwatławá řeč.) Composita ex Žwatłám, žwatli sunt perfecta. ut wyžwatłám. fut. Imperfecta fiunt ex Freq. ut wyžwatłáwám.
• dožwatłati, idem dožwati.
• Nažwatłati, (dětinſky mnoho namłuwiti) to pachole nám toho nažwatłało. Item nažwati.
• Nažwatłati ſe, idem. nažwati ſe. Item puerile. což ge ſe to pachole nažwatłało etc.
• Požwatłati, (drobet žwatłati.)
• VII/788 Přežwatłati, idem přežwati.
• Prożwatłati, idem prožwati.
• Rozžwatłati ſe (do žwatłánj ſe wydati) et idem quod rozžwati ſe.
• Wyžwatłati, wyżwatłáwati, idem wyžwati.
• Zažwatłati, zažwatłáwati. (počinat žwatłati) incipere blaterare, lallare. to pachole giž zažwatłáwá. sliſſeł gſem ho zažwatłati. Item quod zažwati. Verbum žwýkám, l. žwegkám.
• Žwýkám, l. žwegkám, žwýkał, l. žwegkał. žwýkati, uel žwegkati. idem est quod žwu, in 1 ma Significatione. co pak to žwegkáſs? on nemůže kauſati, muſý co gj, wſſechno žwegkati.
• Žwýkáwám, žwegkáwám. Freq. VII/789 Et Nota, illud ý, potest ubiq mutari in eg, uel ey, etiam in Compositis.
• Žwanec, g. m. (něco sežwaného, požwegkaného. ¤ Item něco měkého, a pomačkaného.) Item (vzljček s negakým gjdłem, který chuwý dětem do huby dáwagj, t. cumeł)
• Žwaneček, dim. Composita ex Žwýkám, žwegkám, sunt perfecta. ut naźwegkám, fut. Imperfecta fiunt ex Frequentatiuo, nažwegkáwám, præs. aliqua etiam in ugi. de quibus infra specialiter dicetur,
• dožwýkati, (oſtatek sežwegkati.)
• Nažwegkati, præmandere, υorkaüen. ut chuwa djtěti nažwegkała masſa, a chłeba.
• Nažwegkati ſe. ut doſti ſe giź nažwegkał.
• Požwegkati, požwýkati. ut deg pozor, VII/790 aby ti kůń, pes toho nepožwegkał.
• Pożwýkaný, požwegkaný. part. paſs.
• Přežwegkati, přežwýkati. Significat 1 mo (žwegkánjm překauſati.) to hŕjbě ten prowaz, řemen etc. přežwegkało. 2 do Poznowu žwegkati, remandere, widerkaüen. 3 tio Přežwykowati. in præs. přežwykugi, in præt. přežwykował. ¤ Freq. Přežwykowáwám. perfectum autem uerbum, in hac Significatione non admittitur, quia est actus reiteratiuus, (žwegkánjm gjdło w hubě z gedny ſtrany na druhau přemjtati, žwegkawě překuſowati) cibum in ore ex una ad alteram partem iactare mandendo et remandendo. co pak to gjdło tak přežwykugeſs? VII/791 4 to Item přežwykowati (hubau z gedne ſtrany na druhau zmjtati. tak gako činj łogowitá howada) 5 to Přežwykowati, Meth. (bubłati) murmurare, ta baba wzdycky přežwykuge. 6 to Přežwykowati, Meth. (nemocti, aneb neſmjti něčeho dłauho wypowěditi) non poſse, uel non audere aliquid edicere, etwas nicht ausſprechen können, oder dörffen. ut dłauho to přežwykował, než powěděł. 7 mo (ſłowa překuſowati, a dłauho gjch newypowědjti.) on newjm gak dłauho ſłowo přežwykuge, než ge wyplj. młuw, dokad pak budeſs přežwykowati. gak on přežwykuge?
• Přižwegkati, přižwýkati, přižwegkáwati, (něco wjce k předeſſlemu vžwegkati.) zukaüen.
• VII/792 Prožwegkati, prožwýkati (žwegkánjm prokauſati) durchkaüen.
• Rozžwýkati, rozžwegkati, (žwegkánjm roztrhati, zdrobiti.) zerkaüen.
• Seźwýkati, Sežwegkati, Seżwati, â źwu. (dohromady, aneb drobnice žwegkati, item požwegkati) Zuſammen kaüen.
• Sežwýkaný, Sežwegkaný, Sežwaný. part. paſs.
• Vžwýkati, vžwegkati, (čáſtku sežwýkati, nažwýkati)
• Wyžwýkati, wyźwegkati, wyžwegkáwati. (žwegkánjm wycucati) aus kaüen. Žwegkánjm wſſechna sýła, a chutnoſt ſe wyžwegká.
• Wyžwykowati, in præs. wyžwykugi, (bubłati, odmłauwati) murmurare, VII/793 on ſtále wyżwykuge, ty budeſs tak dłauho wyžwykowati, až ſobě něco Vhonjſs etc
• Wyžwykowánj, n. part. młč, a nech toho wyžwykowánj.
• Wyžwykugičný, wyžwykowný, wyžwykawý, wyžwykačný, adj. (wyžwýkugicý, bubławý, odmłauwačný.) Ex his, ý mutato in ě, fit adu. in oſt, Substantiuum. Wyžwykawě, Wyžwykugičnoſt.
• Zažwýkati, zažweykati, (žwegkánjm zandati)

• Žwýkati, l. žwegkati, u. Supra žwu.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>