<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

drahý – Zdráždliwý

• drahý, adj. Significat 1 mo (miłý wzáctný) charus, Lieb, und werth. 2 do (wełike ceny) carus, theüer. drahým ſe činiti, (geſt nechtjti poſłaužiti)
• draze, adv. carè, magno precio, theüer, zutheüer. draze ſobě wážiti. (t. miłowati) multùm æstimare, hoch halten. draze ſobě weſti (t. wełebně)
• draho, adv. et Substantivè, ut draho prodáwa (t. draze) carò vendit, er II/155 Verkauffet zu theüer. Ge tam draho, (t. drahota) est ibi annonæ caritas, es iſt die theüerung dorten.
• drahoſt, l. drahota, g. f. annonæ caritas, theüerung, chowati na drahotu.
• drahný, adj. (obhraubný, doſtiwełký) sat magnus, groſs genung. drahné pachołe, (t. Wegroſtek) sat magnus puer, giž tomu drahný čas, Iam est sat longum tempus, es iſt ſchon Lange Zeit genung.
• drahně, adv. sat multùm, giž tomu drahně łet, jam sunt multi anni, es ſein ſchon Viele Jahr.
• drahnoſt, Subst.
• drahnjm, u. infra, hic.
• dražjm, -ił, drażiti, Imp: act. (darhé činjm) carum facere, theüer II/156 machen.
• drażjm ſe, paſs. Item drażiti ſe (s nėčim, geſt cenu nadſazowati) carò æstimare, hochſchätzen, hochbitten. hrozně ſe s tim dražj.
• dražjwám, Freq. Composita ex dražjm, sunt perfecta, ut zdražjm, fut. Imperf. præs. formatur in ugi, ut: zdrażugi.
• Předrażiti, předražowati, (nad obyċegnau cenu kupowati, a tudy drahoſt puſobiti) ultra ordinariam taxam emere, et hoc modo caritatem causare, Vertheüern.
• Zdrażiti, zdrażowati, idem. on předrażuge, l. zdrażuge objlj. on to zdrażił. etc.
• drahnjm, -ił, -iti. Imp. act.
• II/157 dráhám, freq. (trochu wełké ċinjm) non est in usu. Sed Compositum ex dráhám.
• Zdráhám ſe, Imp. Neut. (draze ſobě wedu, rozpakugi ſe w něčem, rozmyſſłenj mám na nėċem) gravari, considerationem de aliqva re habere, dedignari. ſich weigern. ut poď, a nezdráheg ſe, zdráhá ſe ke mnė přigjti, nehrubě ſe zdráhał. negprw ſe zdráhał, a potom rad ſſeł.
• Pozdráhati ſe, (trochu ſe zdráhati) pozdráhał ſe trochu to přjgiti, recusabat parùm hoc acceptare. hat ſich wenig geweigert, das anzunehmen.
• Zdráhati ſe, pozdráhati ſe (s nėċim) ut co ſe stim zdráháſs? (co ſobė na tom tak zakłádáſs?) zdráhagj ſe s ſwau dcerau. etc.
• Zdrahawý, adj. (oſtegchawý, l. oſtýchawý, II/158 oſtýchaċný)
• dráżdjm, -ił, -iti. Imp. act. (popauzým, ponaukám) irritare, reitzen. dráżdjwám, freq. co ho dráždjſs, (ſſkádljſs, hněwáſs) drážditi pſa. etc.
• dráždjm ſe, paſs. Item (ſſkádljm ſe,) co ſe s njm dráždjſs? (ſe ſſkádljſs)
• dráždidło, (čim ſe dráždj, a co dráždj) Composita ex dráždjm sunt perfecta. cum præp. Na-, po-, roz-, z-drážditi. doſti ho nadráżdił, doſti ſe s njm nadráždił, (t. naſſkádłił) trochu ho podráždjm, (poſſkádljm) trochu ſe s njm podráždjm (poſſkádljm) když ho nanegwyšſſj rozdráždił, zdráżdił, (rozſſkádłił, rozhnėwał.)
• Zdrážděný, part. paſs.
• Zdráždliwý, adj. (ſnadný k rozdráżdėnj)

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>