<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

dub – důchod

• dub, g. m. ( q. od tupoſti, t. twrdoſti) qvercus, Eiche.
• daubj, dubj, dubowj, g. n. colllect.
• dubowý, adj. (co zdubu) qvercinus, ut dubowý łes, Sylva qvercina, Eichenwaldt. Meth. dubowá kůže, (t. twrdá) dubowý hłas, (t. tłuſtý, drſnatý) ut geſt dubowého ſłuchu (t. oſłowſkých vſſj, kdo neſłyſſj gemně)
• dubina, g. f. (dubowá chráſť)
• dubinka, g. f. (dubowá kůrka)
• daubrowa, g. f. (dubowý łes) sylva qvercina, Eichenwald.
• dubnatý, dubowitý, adj. (kde mnoho dubj roſte.) Meth. (hłaupý) stupidus, emfältig.
• dubjſſtě, g. n. (mjſto kde dubj roſte) qvercetum.
• II/190 dubnatjm, -ěł, -ěti, Inchoat: Perfectum ejus, zdubnatėti. (poċinam twrdým co dub býti, Meth. hłaupým býti)
• Duben, g. m. in Genit: dubna, Aprilis der April.
• dubnowý, adj. čas, dni, etc.

• duch, duchowný, duchowenſtwj, u. dch.

• důchod, duchodnj, u. gdu.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>