<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

dwá – dweřeg

• dwá, duo, Zwey. declinatur per Decl. adj. 4 tam anomalam. adag. dwá gednoho Pán, a třj wogſko, (mnoho pſu zagečj ſmrt, t. wětſſj poċet ſnadně wjtězý) ne hercules contra duos.
• dwogj, adj. duplex, Zweyerley.
• dwůg, idem qvod dwogj, et declinatur sicut poſseſsiv. můg, twůg, Sic etiam trůg declinatur.
• dwognaſobnj, adj. duplus, Zweyfach, Zweyfältig.
• II/203 dwogitý, l. dwogatý, adj. (dwakrát dwoge, t. wěc která ſe na dwý rozcházý) ut dwogitá wrata. Sumitur etiam locò dwogj, ut dwogitá zeď etc
• dwý, adv. duo, Zwey. construitur cum Gen. ut dwý pachołat, duo pueri, Zwey buben, u. tři.
• Nadwý, l. nadwé, adj. (na dwa djły) ad duas partes, entzwey.
• dwůgčata, l. dwugčátka, uel dwogċata, dwogčátka, plur. g. n. (bljżencý) Gemini, Zwilinge.
• dwanádſt, l. dwanáct (t. dwa na deſet) duodecim, Zwölff.
• dwacet, (t. dwakrát deſet) viginti, Zwantzig.
• Podwog, l. podwoge, g. f. (wrchnj ſtrana dweřj, proto že na dwauch weřegjch II/204 łežj, a ge w gedno pogj, tak gako zeſpod práh) Superliminare, Vberſchwell.
• dwogjm, -ił, -iti, Imp. act. (na dwé děljm) ad duas partes dividere, auf zweil theil Theilen. nač ge to dwogenj? nač ſe dwogjme?
• Rozdwogjm, rozdwogiti, est ejus perfectum. gá to rozdwogjm. etc.
• Rozdwogugi, Imp. præs. rozdwogował, rozdwogowati.
• dwognáſobjm, -ił, -iti, Imp. act. (dwakrát gednu wěc činjm) duplare, doppeln, Zweyfachmachen.
• dwognáſobka, g. f. (důwod, neb prúwod od obžałowaného po druhe opáċený) Duplica. nebo při Práwě na Ziałobu naſłeduge Zámjtka, l. odmjtka, (t. odpowėd, kdež ſe żałoba důwody, neb II/205 průwody zamjta, a zawrhuge) Exceptio. Potom Opáċka, l. Opáčitełka, (kdeż to Púwod, aneb Ziałobnjk, prúwod ſwe žałoby, opáčj, t. opakuge, a twrdj) Replica. Po nj gde, dwognáſobka, Duplica, pak Trognáſobka, a Cžtwernáſobka, Triplica, et Qvadruplica.

• dwéře, l. dwýře, g. f. plur. ( q. doweře, od dowjránj) fores, Ianua, die Thür. adag. rádi ho widj za dweřmi. (t. když gde pryč) nemnoho mu lide dweřj połámj. (t. ſſtjtj ſe ho) netřeba mu v cyzých lidj ſtáwati. (t. potřebowati lidj) Swoboda ke wſſemu dweře odwjrá. etc.
• dweřeg, l. dweřege, meliùs weřege, postes, pfoſten. uide wru.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>