<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

hana – Zahanbiti

• hana, g. f. (od honěnj, t. ſtjhánj: geſt nedoſtatek, wada) uitium, næuus, Mangel, Tadel. ut: tuto mu hanu dáwagj, hoc ipsi datur uitio, das gibt man ihm υor ein Mangel. gá mu III/19 newjm žadné hany. gakau mu hanu dáti můžeſs? w prawdě, nenj mu co hany dáti.
• hanjm, Imp. act. haněł. præt. haněti, Inf. (hanu dáwám, tupjm, potupugi, pomłauwám) conuitiari, tadlen, ſchelten, Vbel nachreden. každy radſſi když ho chwalj, než když hanj.
• hanjwám freq.
• haněný part. haněnj Subst. part.
• hánce, g. m. (pomłuwač, Vtrhač) conuitiator, Vbelnachreder. Läſterer.
• hánliwý, hančliwý, adj. (dutkliwý, nářkliwý) iniuriosus, Läſterig, anzieglich.
• hánliwě, hančliwě. adv.
• hanliwoſt, hančliwoſt, Subst: Infamatio, III/20 contumelia, calumnia, Schmähwort, Anzügligkeit.
• hanba, g. f. (ſtud haněnjm wzbuzený) pudor, Scham. Psal. Nepráteły waſſe w hanbu zobłáčjm. Item (ſtydcý audowe) pudenda, Scham.
• hanbjm; -ił, -iti. Imp. act. (k hanbě, neb k ſtudu přiwozugi) pudefacere, beſchämen.
• hanbjwám freq.
• hanbjm ſe, paſs. (geſt. ſtydjm ſe, pýřjm ſe) erubescere, ſich Schämen.
• hanebný, adj. (zahanbenj hodný) turpis, Schandtlich. hanebná wěc ſe ſtała. turpis res contigit, es iſt eine ſchandliche Sach geſchehen. hanebný žiwot weſti, (hanebně ſobě počjnati, weſti) turpem III/21 uitam agere, Schandlich Leben führen.
• hanobjm, -ił, -iti. Imp. act. (hanebně s něčjm zachazým, ohawjm, zohawugi.) ¤ Perfectum eius est.
• Zhanobjm, fut. zhanobił, zhanobiti, Imperf. zhanobugi, præs. zhanobował, zhanobowati. turpiter cum aliqua re agere, Schandtlich mit etwas Vmbgehen. což ge to zhanobił, zhanobił ho těžce, (t. na těłe, neb na poctiwoſti) Composita ex hanjm, sunt perfecta.
• Odhaněti ſe, (geſt haněnj, haněnjm odhaněti, neb odehnati) injuriam uel conuitium retorquere.
• Odhaněnj, subst. part. retorsio injuriæ.
• Odhánka, l. odhaňka, g. f. idem odhaněnj.
• III/22 Pohaněti, vhaněti, zhaněti. infamare, uituperare, Schmähen, Schänden. Nepohanj tě, (t. pochwálj) Goliáſs zhaněł wogſka Boha žiweho. ( 1. Sam: 17. ) aby mne nevhaněła, ( Luc. 18. 5. )
• Pohan, g. m. (kdo hanj Boha, Neznaboh) Ethnicus, Gentilis, heyd.
• Pohanſký, adj. Gentilis, heydniſch.
• Pohanſky, l. po pohanſku. adu.
• Pohanſtwj, g. n. Gentilismus, heydenThum.
• Pohanſtwo, g. n. Gentiles, heydenſchafft. Był dłauho w pohanſtwu. (t. mezy Pohany) był dłauho w pohanſtwj, (t. był wjry pohanſke)
• Pohaněnj, vhaněnj, zhaněnj, Subst. part. contumelia, opprobrium, Schmach, Schandt.
• III/23 Po-v-z-haněný. part. paſs. Composita ex hanbjm, et hanbjm ſe
• Zhanbiti, est perf. (k hanbě, neb k ſtudu přiweſti) confundere, pudefacere, Beſchämen.
• Zahanbugi, præs. Imp. zahanbował, præt. Imp. zahanbowati, Inf. Imp.
• Zahanbenj, subst. part.
• Zahanbiti ſe, perf. zahanbowati ſe, Imperf. (zaſtyděti ſe, zapýřiti ſe, začerwenati ſe.) pudefieri, erubescere, ſich ſchämen, ſchamroth werden.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>