<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

hauba – haukám

• hauba, g. f. (geſt zroſtlina ze země prýſſticý, w rozdjłném pokołenj) fungus, Schwamm. adag. wj gmeno haubám, (t. chytrák geſt,)
• hubný, adj. (něco z hub) ut hubná poljwka, Schwam Supen.
• hubnatý, adj. (mjſto kde mnoho hub roſte,) Item: (hauba ſuchá djrkowitá wodu III/30 do ſebe pigicý k wytjránj) Spongia, Schwam.
• huba, g. f. (oduta tłama, t. vſta hrubá. odwiſłá: proto že do ſebe, gako hauba potrawy táhne: anebo že hubj potrawy, aneb raděgi čłowěka, obžernoſtj, a neſtřjdmoſtj) os, Maul. adag. mená huby (ô nemłuwných) Nidkát gemu huba ne vſtane. ¤ item v žiweho na hubu. ne darmo dáwá hubě gjſti (ô Žwawých) negni ho než huba (ô chłubných) ſměge ſe mu na to huba (ku přjkładu, na ten, a ten ſtatek, auřád etc. t. radby tomu, a tomu: brauſý ſobě na to zuby,)
• hubička, dim. (małá vſtka) dáti někomu hubičku, (geſt poljbjti) osculum dare, III/31 Buſſerle geben, küſſen.
• hubatý, adj. est subst. (kdo má wełkau hubu, tłamatý) Stomaticus, Maulfichtig.
• hubatě, adu. hubatoſt, Subst.
• hubáč, aliqui etiam hubáł, g. m. idem hubatý.
• hubatka, g. f. (nádoba dřewěná, ſſiroká k pitj) obba. hölzernes Trinck-Geſchirr.
• Náhubek, g. m. (náſtrog na hubu, pro kauſawé koně) fiscella, Maulkorb.
• hubjm, -ił,-iti, Imp. act. (zſžjrám, potjrám, kazým, płénjm) destruere, perdere, υerderben.
• hubjwám, freq.
• hubiteł, g. m. (kdo hubj) idem Zhaubce.
• hubený, adj. (churawý, přepadłý) III/32 macilentus, Mager. Meth. (chudý) pauper, arm. weliká hubenoſt geſt při nem, (t. chudoba)
• hubeně, adu. hubenoſt, Subst.
• hubenjm, -ěł, -ěti, Inch. (počinám hubeným býti) marcescere, mager werden. ¤ Imperfectum eius est, Zhubeněti, wſſechen zhubeněł. Nota: potest etiam actiuè dici. in præt. -ił, Inf. -iti. ¤ perfectum Zhubeniti. (hubeného činjm) macilentum facere, mager machen. ¤ ut: zhubenjſs ty koně, nedáſſli gjm łepſſj pjce etc. Composita ex hubjm sunt perfecta, ut.
• Pohubiti, Significat plur. gener. (na pořád hubiti,) destruere, deuasta III/33 re, depopulari, υerderben, υerwüſten.
• Vhubiti (pomału zkazyti) pauxillatim destruere, nach und nach υerderben, wſſak on ho tak vhubj.
• Wyhubiti, (wykořeniti) eradicare, exstirpare, außrotten.
• Zhubiti, idem pohubiti.
• Zhauba, g. m. (zkáza) perditio, pernicies, exitium, υerderbnuß.
• haubce, g. m. (Zkážce) homo perniciosus, depopulator. Beſchädiger.
• Zahubiti (zkazyti) perdere, υerderben, Vmbbringen.
• Zahubenj, subst. part.
• Záhuba, idem zhauba, to bude má záhuba etc.
• Záhubce, g. m. idem Zhaubce.
• III/34 Záhubný, adj. exitialis, Schädlich, υerderblich.

• hauff. uide Auff.

• haukám, u. hů.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>