<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

hłt – Sehłtiti

• hłt, g. m. (geſt hłáhoł w hrdłe ſe děłagicý, když ſe náſyłně do žałudku něco pauſſtj. t. zuňk: protož řjkáme( gednjm hłtem to wypił, nénj toho s hłt, se dw hłty,) hinc:
• hłtám, hłtał, hłtati, l. hłtjm, hłtił, hłtiti. Imp. act. (hłtem žeru, łakám, obłe požjrám) uorare, glutire, freſſen. ſchlucken. což on to gjdło do ſebe hłtá. etc. Meth. (łakomjm, łakotjm) auarum eſse, geitzen, což on hłtá, hłtj!
• hłtáwám, hłtjwám. freq.
• hłtánj, hłtěnj, n. part.
• hłtawa, g. f. modò dicitur Włtawa, (od III/98 hłtánj wody, ut scribit hagek) Moldauia. Muldau.
• hłtawý, adj. (obżerný, łakotný) uorax, freſſig. ¤ Meth. (łakomý, łakotný) auarus, geitzig.
• hłtawě, adu. (łakotnie) uoraciter, freſſig.
• hłtawoſt, (łakota, łakotnoſt) uoracitas, freſſigkeit.
• hłtoń, hłtawec, g. m. (idem hłtawý, žráč, žraut, nenaſýcenec) gulo, helluo, mando. fraaß, freſſer, Schlucker.
• hłtán, g. m. (vzeł, aneb hrbek pod łałokem) rumen, Kropff, oder Knopfflein der Gurgel. Composita ex hłtám l. hłtjm sunt perfecta.
• Pohłtiti, pohłtati, (požrati, požjrati) deglutire, deuorare, υerſchlucken, υerſchlingen. Meth. (pobrati, łakomě pokaupiti) III/99 adag. wſſeckoby ſám rád pohłtał. (ô łakomých) canis in præsepi.
• Sehłtiti, l. Shłtiti, Sehłtati, Shłtati, idem pohłtati, pohłtiti.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>