<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

hrubý – hrubnjm

• hrubý, adj. (neſubtyłný) groſsus, craſsus, grob, 2 do (čłowěk hrubého těła, hrubé twáře, hrubych obyčegů, řečj, etc. ) craſsus, grob. 3 io (wełký) magnus, craſsus, groß, grob.
• hrubě, adu. ualde, ſehr, hrubě pěkný, III/257 ualde pulcher, ſehr ſchön. hrubě proſý, ualde rogat, er Bittet ſehr.
• hruboſt, Subst. magnitudo, et craſsities, die Gröſße, oder Grobheit.
• Zhruba, adu. craſsè, grob. zhruba děłá, craſsè facit, er Thuet es grob.
• hrubný, adj. (trochu hrubý) parùm craſsus, l. magnus, faſt groß.
• Ohrubný, l. ohraubný, alij ohraubnj, adj. (doſti hrubý, proſtředně hrubý) mediocriter magnus, faſt groß.
• hrubnu, hrubnuł, l. hrubł, hrubnauti. Inch. (hruboſti nabýwám) craſsescere, grob werden. Perfectum eius est Ohrubnauti, Zhrubnauti. Act. 28. 26. Zhrubło ſrdce lidu tohoto, aby nerozuměli.
• hrubjm, -ił, -iti, Imp. act. (hrubě činjm) Perfectum eius est Zhrubiti.
• III/258 hruben, g. m. Gen. hrubna, (ze měſýce we třech łetech hrubj, t. množj, modò dicunt hruden) mensis intercalaris, SchaltMonat.
• hrubnjm, hrubněł, hrubněti. Inchoat. idem quod hrubnu. ¤ Perfectum eius est zhrubnėti, hrozně zhrubněł.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>