<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Kanu – Kappary

• Kanu, kanuł, kanauti, Imp. Neut. (poznenáhłu teku, kapu) manare, wenig flieſſen. ¤ adag. Netečeli, aſpoň kane, (t. v´řad nemylj)
• Kanec, g. m. kaneček, dim. (neřezaný wepř: že mu ſljna wzdycky kane) uerres, Eber.
• III/307 Kaňaur, g. m. kaňaurek, dim. (mładý kanec) Composita ex kanu perfecta sunt.
• Nakanauti, (kanutjm natýcti) płnau mjſu toho geſſtě nakanuło.
• Odkanauti (přeſtat kanauti)
• Pokanauti, (kanutjm týcti) gak ono to ſamo pokane.
• Přikanauti (přikapati) přes noc geſſtě něco přikane.)
• Prokanauti (ſkrz něco kanauti) durchTrieffen.
• Rozkanauti ſe, (rozplinauti ſe)
• Vkanauti, (po mału kanauti) mało mu vkane.
• Wykanauti, (kanutjm wytécti) giž wſſechno wykanuło.
• Zſkanauti, (dołu zſtýcti, zſkapati) ani krapte nezſkanuło. etc.
• III/308 Kap, kap, kap, g. m. (geſt hłáhoł padagicých krápěgj) hinc.
• Kapám, l. kapu, kapi, Imp. Neut. et Act. kapał, præt. kapati, Inf. (po krápěgjch padám) stillo, ich trieffe, tropffe. kape tam, Neut. gá tam kapám, act.
• Kapnu fut. perf. kapnuł, kapł, pr. perf. kapnauti, Inf. perf. Kapáwám, freq. adag. chodj, co by mu z noſu kapało. (kdo ſtaroſt něgakau má) Meth. kapati, (geſt po mału hynauti) paulatim perire, nach Vndt nach Vntergehen. ¤ adag. aby kapał, nekapage, (złý některých bljžnjmu winš)
• Kap, g. m. (gedno kapnutj) gutta, Tropf.
• Kapka, g. f. idem. Kapka činj důłek ne mocý, ałe ċaſto padánjm. gutta cauat lapidem non ui, sed sæpe cadendo.
• III/309 Kapalice, g. f. (kap wody) stillicidium, dachtrauff.
• Kapaljn, g. m. galea, caſsis, turmhaub. Item (Kłobauk) petasus, Schaubhut.
• Kapaun, g. m. (řezaný kohaut) capo, Kapphan.
• Kapaunj, l. kapaunowý( adj. ut maſo, peřj, etc.
• Kápě, g. f. (kłobauk cełau hławu obwaługicý) cappa. Kapp. Item (Sukně Mnjſſká) hinc wykápěný Mnjch. (t. který kápi zſchodił, a nebo znj pro nehodnoſt wyſtrčen) Composita sunt perfecta, ut pokapám, fut. Imperfectum, Pokapugi, præs.
• Nakapati (nakanauti, kapánjm natýcti) instillare, eintropffen, eintreüffen. několik pinet nakapało.
• III/310 Odkapati, (přeſtat kapati) ceſsare stillare, aufhören zu ſtillen. ¤ giż odkapało.
• Pokapati, (pořád kapati) dłauholi to pokape? actiuè (Kapánjm pokáłeti) stillando maculare, Beflecken. někdo to inkauſtem pokapał.
• Pokapowati (po mału kapati)
• Přikapati, (kapánjm přibyti) přes noc něco nakape. actiuè (kapánjm přiliti, přidati) gá k tomu něco přikapám.
• Prokapnauti, prokapati, (weſkrz kapati) durchtropfen.
• Rozkapati, (na různo) ¤ actiuè.
• Vkapnauti (po mału, po kapkách padati, neut. po kapkách trauſýti, neb házeti, act.) III/311 vkapło mu na prſt woſku, Neut. vkapł gſem mu na prſt woſku. act.
• Wkapnauti, wkapati, act. (do wnjtř kapati) instillare, eintropffen, tropfenweiß eingieſſen. ga to tam wkapał, Neut. (do wnjtř nakanauti, kapánjm wpadati) giž wſſechno wkapało.
• Wykapnauti, wykapati, act. et Neut. (po kapkách wypadati, neb wyłýti) exstillare, austropfen. giż wſſechno wykapało, on to wſſechno wykapał.
• Zakapati, (kapanjm zandati) gá to zakapám.
• Zſkapnauti, l. zkapnauti, skapnauti, zſkapati, zkapati, Neut. (dołu z nėčeho kapati) Meth. (bjdně zahynauti) miserè perire, elendtlich Vmbgehen. giž zkapnuł, zkapał, III/312 (t. bjdnė zahynuł)

• Kapaun, u. kap.

• Kápě, ibid.

• Kapitoła, g. f. ex Lat. (hława) caput, capitel. Item (duchownj Radda: a neb mjſto kde ſe duchownj radda, a ſaud držj) capitulum, Capittel.
• Kapitołnj (co Kapitołe náłežj) Capitularis.

• Kapła, g. f. ex Lat. Kaplička, dim. (małý koſteljk, neb chrámeċek, cýrkwička) capella, sacellum.
• Kapłan, g. m. (kdo w takowém koſteljċku přiſłuhuge) capellanus, Sacellanus, Caplan. Item (kněz, který geſſtě oſady, t. ffary nemá)

• Kappary, g. m, plur. Cappares, Kappern.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>