<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Keł – Kepſky

• Keł, g. m. (zub mezy třenownjmi, a kuſacými ſſpičatý, při čłowěku, y howadu) III/366 kły, plur. dentes canini, Augen Zähn. adag. wzał na kły. (t. vzdu: ô koni twrdovſtém, a čłowěku, který ſobě ſwau wůli wezme, a pamotowati ſe nedá) Cicero, frenum momordit.

• Kep, g. m. (čłowěk neſtaudný a błázniwý) homo impudens, et imprudens, ein VnVerſchämt, und Närriſcher Menſch. geſt Kněze Eliaſſe přjteł, id est kep, primas literas sumendo, quando aliquem per expreſsum, kep nominare nolumus. Item (hanba) pudenda, die Scham.
• Kepſký, adj. (hłaupý, neſmyſłný, błáznowſký) stolidus, stupidus, imprudens, närriſch.
• Kepſky, po kepſku, adu. Kepſtwj. subst. hned kepſky to vděłał, (t. błaznowſky, neſmyſłně.)

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>