<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Kořen – Kornautowý

• Kořen, g. m. kořjnek, kořjneček, dim. ( â Nom. part. kořenj, t. njženj ſe: že pod ſebe roſte: geſt spodek ſtromu, a byliny, gjmž ſtogj, a žiwy gſau) radix, Wurtzel. okrauhłý kořen, bulbosa, Zwibelwurtzlicht. Gelenj kořen, peucedanum, haarſtrang. hadj kořen, bistorta, die Natterwurtz etc.
• Meth. (přjčina a Zákład každé wěcy) radix et fundamenta cuiusuis rei. Hæbr. hłeďtež, aby nepodroſtał kořen hořkoſti. Wjm gá, gaký geſt té wěcy kořen. etc.
• Nota solent Boemi dicere, dweře do kořen III/542 odewřené, porta totaliter aperta, Angelweit offen. Sed usitatiùs dicitur: dweře do kořan odewřene, Nechał dweřj do kořán etc.
• Kořenj Collect. radices, die Wurtzelten ſtrom má mnoho kořenj, má wełký kořenj (t. kořený) kořenj černé (čemeřice) helleborus, die Nießwurtz. kořenj hromowé (hromky) asparagus, der Spargen, Spargel. kořenj raupowé ( celydonia menſſj) chelidonium minus, das Scharbockskraut, kořenj krewné, (bedrnjk) pimpinella, die bibenel.
• Item (Krámſké koŕenj) aromata, Gewürtz, Spece rey. ut nakaupił pro kuchyni kořenj etc
• Kořenný, l. Kořennatý adj. (co mnoho kořene má) quod bonam radicem habet, III/543 das gutte Wurtzel hat. ut kořenné wjno etc.
• Item (co okořenėno) quod est aromatisatum, das gewürtz iſt. ut kořenné gjdło. Wjno kořenné, l. kořennaté, (s kořenjm zaděłané) aromatites, gewürtzter Wein. Kořenná bába, idem Kořenářka.
• Kořenář, g. m. Kořenářka, g. f. (kteřj kořenj prodáwagj, bylinář, bylinářka) Herbarius, herbaria, Kreüterer, Kreüterin.
• Item (kteřj kramſké kořenj prodáwagj, t. kramář, kramářka) aromatarius, aromataria, Gewürtz krämer, Gewürtz krämerin.
• Kořenářſký, adj. (co Kořenáři přiſłuſſj)
• Kořenářſtwj, (Kořenářſký obchod)
• Kořenjm, Sing. Imp. act. kořenił, præt. kořeniti, Inf. Kořenjwám, freq. aromatibus III/544 condio, ich würtze. ¤ adag. Pſa by gak chtěł kořenił, zwěřina z něho nebude.
• Composita ex eo sunt perfecta. ut Okořenjm fut. perf. ¤ Imperfecta formantur in ugi. ut přikořenugi, præs. Imp.
• Okořeniti, (kořenjm opepřiti) aromatibus, condire, bewürtzen, würtzen. ge to co náležj okořenėno.
• Překořeniti, (přjliſs hrubě kořeniti, přepepŕiti) nimium condire, gar zu υiel würtzen, Vberwürtzen. překořenił ta gjdła etc.
• Meth. (přemłuwiti, zaweſti) impingere.
• Přikořeniti (wjce kořeniti, připepřiti) adhuc plus condire, Zuwürtzen.
• Wkořeniti ſe, (geſt kořenný hłuboko puſtiti, zmocniti ſe) altas figere radices, einwurtzeln.
• III/545 Wykořeniti (z kořene, neb s kořenem wyhubiti, wypłemeniti) eradicare, exstirpare, ausreiſſen, υertilgen.
• Zakořeniti, idem quod okořeniti. Cum Dat. (Včarowati) infascinare, Bezaubern. něco muſyli mu zakořeniti (t. včarowati)

• Kořjm ſe, kořiſt, u. kůra.

• Korkowý, ibidem.

• Kormautjm, kormautiti, u. Rmut.

• Kornaut, g. m. kornautek, dim. ¤ aliqui etiam kornautka, g. f. (od hrnauti, že ſe ſſpicatě hrne a točj: t. papjr w trubku na zpuſob rohu ztočený) charta cornuta: skarnitzel.
• Kornautowý, l. kornautkowý, adj. ¤ ut kornautkowý papjr, (t. proſtý, proſkakugicý) bibula, Löſch papjr.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>