Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae Úvod

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Kot – Zſkutaliti

Kot, g. m. (obłého něco znamená, gako III/555 Spodek nohy; ut koty howězý w horčicy, ginák Paznohty)
Koty, plur. Meth. (domłuwa) obiurgatio, capitulum, Scheltung, Capitel. ut budeſs držeti koty, (Budeſs łán)
Kotnjk, l. Kůtek, g. m. (wyſedła kůſtka) talus, knod. ſukně až po kůtky, toga usq ad talos, sukně až pod kůtky, toga usq sub talos.
Kotnjkowatý, l. kotnjkowitý. adj. (wyſedłé kůtky magicý)
Kotauč, g. m. kotauček, dim. (kołečko) orbicus, rotuta, Scheib, Rädlein.
Item (Gedno nawinutj, neb natočenj gake koli přjze.)
Koteł, g. m. kotljk, l. kotljček, dim. (odewřená Měděná nádoba) ahenum, Keſſel. adag. Koteł hrnec káře (a oba černj)
III/556 Kotlina, g. f. (Gáma pod kotłem wyzděná, kdež oheň hořj)
Kotłowina, g. f. (měď ze ſtarých kotłů) Cuprum ex aheno, Keſſel Kupfer.
Item (złá mince) falsa moneta, falſche Müntze
Předkotlj, g. n. (mjſto před Kotłem, neb Kotlinau)
Kotłář, g. m. faber ærarius, Kupferſchmied.
Kotłářſký, adj. (co Kotłáři přiſłuſſj) ut Kotłáŕſké nádobj etc.
Kotłářſtwj, (řemeſło Kotłářſké) opificium ærarium, Kupferſchmids handwerck, ut dał ſe na kotłářſtwj etc
Kotuljm, l. kutaljm, præs. Imp. act. kutalił, præt. kutaliti, Inf.
Kotauljm, l. kutauljm. ¤ Item kotáljm, l. kutaljm præs. idem Semifreq. kotaułeł, l. kutauleł, III/557 l. kutaleł, l. kotáleł, præt. Kotaułeti, kutaułeti, kutáłeti, kotáłeti, Inf. Kotauljwám, Kutauljwám, Kutáljwám, kotáljwám, freq. (něco okrauhłého waljm, neb wáljm) uolutare, waltzen, für ſich treiben.
Kotaliti ſe, kutaliti ſe, kutáłeti ſe, kutauleti ſe etc. paſs. ¤ Kutalił ſe až dołu etc.
Kotałałaur, l. kutałaur, g. m. ¤ Kotaulice, l. Kutaulice, g. f. idem (po samý zemi kutaulenj) ut kutałaurem hráti, (geſt kauli, hned od cyle, po zemi do kuželek hnáti) Contrarium est pádem hráti, (t. z wyſoka, neb obłaukem kauli do kuželek hazeti.)
Composita u. infra.
Kotjm, -ił, -iti, Sing. Imp. act. Kácým, káceł, káceti, idem. ¤ Kácýwám, freq. (přewrhugi, přewracugi) inuertere, Vmbwerffen, Vmbſtürtzen.
III/558 Kacým, Significat etiam (wodau ſtřjkati, házeti) ne kaceg na mne, (t. neſtřjkeg)
Kaceti ſe, paſs. ut kácegj ſe tam w błátě, (t. wálj ſe; přewrhugj ſe geden přes druhého) Pachołata ſe kacegj. (t. wodau na ſebe ſtřjkagj)
Kotrłcec, g. m. (geſt přewrženj ſe přes hławu, kozelec) kotrlce metati, (kozelce metati: geſt přes hławu sebau házeti) Meth. přewrcy, l. přewrhnauti kotrłec, (geſt změniti ſe w předſewzetj)
Kotwa, g. f. (od přehnutoſti, neb přewrchnoſti) anchora, Ancker.
Kotew, g. f. ( in Gen. kotwe) idem quod kotwa.
Kotwice, g. f. Significat 1 mo idem kotew.
2 do (třinohý, ſſpičaté žełezo) murices, fuſs-Eiſen.
3 io (wodnj ořech) tribulus aquaticus, III/559 Waſſernuſs.
Kotewnj, adj. ut Kotewnj prowaz (wełbłaud) rudens, Anckerſeil.
Kacýř, g. m. (od zkacenj, t. přewrácenj) Hæreticus, Ketzer.
Kacýřſký, adj. Hæreticus, Ketzeriſch.
Kacýřſky, l. po Kacýřſku, adu.
Kacýřſtwj, Hæresis, Ketzerey.
Kacýřſtwo, (Shromažděnj Kacýřů)
Composita ex Kotjm, kácým, sunt perfecta, ut překotjm, zkacým, fut. perf.
Imperfecta formantur in ugi. ut překocugi, præs. Imp.
Překotiti, (přewrhnauti, přewratiti) inuertere, Vmbſtürtzen, Vmbwerffen.
Překot, g. m. (překocenj)
Na překot, Significat (auprkem, wałem, ſpěſſně, geden přes druhého) celeriter, et III/560 cateruatim, eilendt und haüffiglich. ut na překot vtjkagj, na pŕekot wſſechno vgjždj etc na překot děłati, (geſt kwapně, a s předchwacowánjm geden druheho dėłati)
Wykotiti (wen wyhoditi, wywrhnauti) ejicere, auswerffen.
Wykáceti (wodu wyſtřikowati, wyſtřjkati, kácenjm wyhazowati) ut ſkuro wſſechnu tu wodu wykáceł etc.
Zkáceti, (zwrhnauti) inuertere, Vmbſtürtzen.
Zſkáceti, (geſt dołu z negakeho wrſſku, neb ſkáły zſwrhnauti) deorsum inuertere, dejicere, herabſtürtzen. ut zſkáceł ge tam na te skáłe do řeky etc.
Composita ex Kutaljm, Kutauljm, l. kotauljm. sunt perfecta, Secundum distinctionem Grammatices. ut pokutaljm, fut. perf. Imperfectum formatur in ugi ut pokutu III/561 ługi, præs. Imp.
Dokutaliti, dokutáłeti (dowaliti, dowáłeti, až dokonce, a na ſwe mjſto kutaliti) giž to tam dokutaljm, dokutaljm.
Nakutáleti ſe, nakutaułeti ſe, cum præp. s (pŕacy s kutaulenjm mjti) ut doſti ſe s tim nakutáłeli etc.
Pokutaliti, pokutáłeti, est perfectum Simplicis. ut gá to tam pokutaltjm, (t. budu kutaliti)
Pokutułowati (po mału kutaułeti) on to (neb tim) pokutuługe etc
Překutaliti, překutauliti, sic reliqua, (přes neco waliti, kutaliti, přewaliti) transuoluere, Vberwaltzen. předce to přes tu ſtrauhu překutalili, překutalił ſe přes něho etc
Přikutaliti, přikotaliti, přikutauliti, cum præp. k. (přiwaliti) aduoluere, zu waltzen.
Rozkutaliti ſe (do prudkeho kutałenj přigjti) III/562 kámen z wrchu puſſtený, když ſe rozkutalj, (t. rozběhne) zaſtawiti ſe nedá.
Item (na rúzno ſe kutaliti) rozkutaliło ſe to kamenj etc
Skutáłeti (do hromady kutáłeti) Zuſammen weltzen.
Vkutaliti (mocy kutaliti) ut on toho nevkutalj.
Wkutaliti, wkutáłeti, (nėkam do wnjtřka kutaliti) einweltzen.
Wykutaliti, wykutáłeti (wen wywaliti) euoluere, heraus weltzen.
Zakutaliti, (někam kutalenjm zahoditi) někam to zakutalił, newj ſam kde někam ſe to zakutaliło, etc.
Zſkutaliti, (dołu kutaliti) deorsum uoluere, herabweltzen. ¤ Zſkutalił ten kámen ( l. tim kamenem) z wrchu dołu. Zſkutalił ſe dołu etc.

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Úvod