<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Lichý – Liſſjm

• Lichý, adj. (nerowný počtem) impar, Vngleich. hráti w ſud a lich, uel na sudu a lichu (geſt hadati, rownýli, či nerowný počet geſt čeho.) Et solent dicere: Sudali? či licha? ludere par impar, auf gerad, Vnd Vngerad ſpielen.
• III/868 Licha, g. f. (nerowný počet) impar Numerus, Vngleich, Vngerad. suda, par, gleich, Gerad.
• Lichý. Meth. (geſt nevpřjmý, křiwołaký čłowěk) adag. tichý, ale lichý (ô Pokrytě nábožných)
• Liſſe, adu. Lichoſt Subst. Liſſe ſobė počjná. (t. zle ničemně)
• Licho, g. n. Substantiuè etiam ponitur locò licha.
• Lichnjk, g. m. (patý prſt v ruky, maljk) digitus auricularis, klemfinger.
• Lichwa, g. f. (že ſe lichem, neb lichau nad v´rok bere) usura, fœnus, Wucher.
• Lichewnj, adj. usurarius, Lichewně, adu. Lichewnoſt, Subst.
• Lichwář, l. Lichewnjk g. m. fœnerator III/869 Wucherer.
• Lichwjm, -ił, -iti. Imp. act. Lichwjwám, freq. (lichwy bráti, na lichwy pugčowati) fœnerari, wuchern, wucher treiben.
• Liſſjm, -ił, -iti. Imp. act. Liſſjm ſe, est paſs. liſſjwám freq. (lichu činjm) Composita ex lichwjm sunt perfecta, cum præp. do, na, po, při, pro, wy-lichwiti. ut giž dolichwił Nebohý, (t. k neſſtěſtj, a nebo ô žiwot přiſſeł) co nalichwił, a wylichwił (t. ſtatku ſkrz lichwy nashromáždił) komu ſe to doſtane. domnjwá ſe někdo, že něco přilichwj, ale tak dłauho polichwj (t. bude lichwiti) až někdy prolichwj, (t. lichwenjm ke ſſkodě, neb pokutě přigde.) III/870 Composita ex liſſjm sunt perfecta, cum præp. po, z, wy, za-liſſiti. ut wſſechno mi to poliſſił, l. zliſſił, (t. liché včinił. Item zničemnił, neb zmátł) wyliſſili l. zaliſſili ho pryč (t. třináctemu: gakoźto lichému kázali pryč gjti. Item co lichého pryč wywrhnauti, l. zawrhnauti)

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>