<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Luk – Luňakowý

• Luk, g. m. Arcus, Bogen.
• Lučjſſtě, g. n. idem.
• Laukoť, g. f. (Luk v koła) curuatura rotæ, RadtVölge.
• Obłauk, g. m. obłauček, dim. (Luk w koło ohnutý) Circulus, arcus, Syr. 43. duha obłaukem ſławným ſe nazýwá: Wjtězný obłauk, arcus triumphalis, Triumpfbogen.
• Lub, g. m. (něco ſſirokého w koło ohnutého: gako Lub v ŕjčice, ſýta, łub młegnſký, w němž kámen běžj) adag. tuhý, gako Lub.
• III/911 Laubek, dim. Item (kraužek, na něgž ſe wěnce wigj)
• Lubenný, adj. (co złubu geſt) ut łubenný nádobj, etc.
• Laub, g. m. l. Laubj, g. n. (kamenné, neb dřewěné) fornix, porticus, Schwibogen, Laube.
• Podłaubj, g. n. idem Laubj
• Laubjm, łaubiti, Imp. act. (geſt podłaubj děłati) fornicare, gewelben.
• Słaubiti, perf. (sklenauti) confornicare. Giž ge to wſſechno słaubeno.
• Lubeček, g. m. (ze wnjtř prazdný geſt, a kura gako łub) idem libeček.
• Lautka, g. n. plur. łautko, Sing. (od podobnoſti łuku, a že w zemnjm obłauku ſtogj) gſau tłuſta dřewa v ceřenu, III/912 neb ſkřjnky)
• Lautky, g. f. plur. (gſau dětinſke hřicky, tintěrky) pupæ, Pupen, docken werck.
• Lautna, g. f. (tež od podobnoſti) testudo, Laute.
• Lautenyſta, l. Lautenjk, g. m. (kdo na łautnu hrage) Chelyus, Lauteniſt.
• Lautnář, g. m. (kdo łautny dėłá) Lautenmacher.
• Lautnářſký, adj. Lautnařſtwj, Subst.

• Lukno, u. Lyko.

• Luňák, g. m. Luňáček, dim. ( q. łupňak, že kuřata łupá) miluus, der Weyhe, Geyer.
• Luňakowý, Luňáčkowý, adj. pero, křjdło.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>