<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Oſſkljm – Oſſkliwjm

• Oſſkljm, Imp. Inusit. (oſſklebugi ſe na nėco: nechuť ſobě děłám)
• Oſſkliwý, adj. (wěc nechuť wzbuzugicý, mrzutý, odporný, ohawný) abominabilis, absurdus, abſcheülich.
• Oſſkliwě, adu. oſſkliwoſt, Subst.
• Oſſkliwec, g. m. (mrzák, gehož ſe lide ſſtjtj)
• Oſſkliwný, adj. (kdo ſobě něco ſnadně IV/110 oſſkliwj) fastidiosus, dem da Leicht eckelt.
• Oſſkliwenſtwj (takowa powaha) Item idem quod oſſkliwoſt.
• Oſſkliwjm, -ił, -iti, Imp. act. (oſſkliwé činjm ſobě, neb ginému) fastidio, Ich mach abſcheülich. ¤ Perfectum eius est zoſſkliwjm, fut. Zoſſkliwiti. Imperfectum præs. Zoſſkliwugi, Inf. zoſſkliwowati. ¤ Oſſkliwj ſobě wjno ( l. zoſſkliwiło ſe mu wjno, l. má k wjnu oſſkliwoſt, l. oſſkliwo mu před wjnem) abhorret â uino, es graußet ihn υorn Wein. Meth. Zoſſkliwiti (někoho v nėkoho: geſt řečmi, neb ſkutky nemiłoſt zgednati, oſočiti) denigrare, disgratiam causare, in Vngnad bringen.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>