<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Páłám – Páłka

• Páłám, geſt właſtnj ohně, když płamen z ſebe wymjtá, to ſłowe páłá. flammesco, hinc prouenit páljm, płamen, płapołám. est Neut. Sing. Imp.
• Páłáti. Significat etiam, uentilare. est actiu. hinc páłati, uel opáłati, wowes na wopáłce, uentilare auenam uentilabro.
• IV/142 Páłáwám, freq. Componitur cum præpositionibus.
• do-, na-, od-, po-, pro-, pře-páłati. Secundum Significatum præpositionum usitatiſsimè autem cum O. et wy.
• Opáłati. idem quod páłati: (na řjčicy, neb na něcem podobnem zmjtati, přewjwati.) uentillare. Schwingen. Adag. Mrtwému koni owes opáłá. Meth. Přetřáſati, wałchowati bljžnjho.
• Opáłac, uentillator.
• Opáłka, g. f. uannus, eine futter Schwinge.
• Wypáłati, euentillare. Composita ex páłám, sunt perfecta. In Præsenti Singulari imp. Sig habent alias ugi. ut: opaługi, sed non est in usu. ratio est, quia incurrit in Significationem IV/143 compositorum à páljm, ut opaługi, zapaługi etc. et ideo semper potiùs simplici páłám, utimur.
• Płápołám, Simp. Sing. imp. et neut. geſt płamenem hořjm, płamen wymjtám, flammare, flammen Vber ſich geben.
• Płamen, g. m. ( q. páłamen) flamma, flamme. ¤ Płamýnek, dim.
• Płamený, flammeus.
• Płamenitý, habens flammas.
• Płápoł, g. m. maxima flamma. płápolem hořeti, dum totum quantum ardet et in igne est.
• Płamýnkowati. uel płápołkowati. geſt něco k podobnoſti płamene děłati. flammiren. Est uerb. imp. act. 3 iæ Conj. hinc, płamýnkowatý djło, flammirte Arbeit.
• IV/144 Páljm, t. horkoſtj dogjmám, horkem, neb ohněm tráwjm. uro, ich brenne. (y oheń pálj, když dřewo zſžjrá, y čłoweka pálj, když oheň podáwá.)
• Composita
• dopáliti, reliquum iam comburere, das Vbrige υerbrennen.
• Napáliti, adurere, anbrennen.
• Opáliti, amburere, Vmbbrennen.
• Odpáliti, finem comburendi facere.
• Popáliti, totum comburere, deurere, gantz υerbrennen. Significat pluralitatem gener.
• Podpáliti, succendere, Vnterzünden. Met: podpáliti někoho, geſt k hněwu ponauknauti, ad iram commouere. entzünden.
• Podpálený, parùm fatuus, angebrennt.
• IV/145 Přepáliti, nimium adurere, Vberbrennen.
• Připáliti, inurere, adurere, anbrennen.
• Připálenina, adustio.
• Propáliti, perurere, durchbrennen.
• Rozpáliti, Succendere, anzünden, entzünden. Met. rozpáliti ſe, geſt hněwem hořeti, irasci, ira accendi, entzündet werden. ¤ Adag. co v ohně ſtogj, rozpálj ſe, by železné było. Wo feüer, und Stroh beyſammen ſind, brent gern.
• Spáliti, comburere, υerbrennen.
• Vpáliti, (trochu páliti) adurere, anbrennen. Item, comburere, υerbrennen.
• Wpáliti, inurere, einbrennen.
• Wypáliti, exurere, ausbrennen.
• Zpáliti, est perfectum simplicis. IV/146 Item idem popáliti.
• Zpáliti ſe, est paſs. zpálił ſe, (t. chybiło mu)
• Zapáliti, accendere, anzünden.
• Zſpáliti, ad nihilum comburere, Zerbrennen. Obseruatio.
• Páljm, est Imp. act. Páljwám, freq. Participium in ený, ut Připáłený, zapáłený, vpalený etc. Composita ex Páljm sunt omnia perfecta. ut Zapáljm, fut. zapálił, præt. zapáliti, Inf. zapálen, ý. Part. Præsens tempus Imp. Sig. formant in ugi, ut Zapalugi, podpaługi etc. Et habent sua propria tempora, ut zapałował, -owati etc ¤ Ex his fiunt Frequentatiua, Zapałowáwám, podpałowáwám. IV/147 Et hæc sunt magis in usu, quàm ex freq. páljwám, ut zapáljwám etc. Deriuatiua.
• Palič, geſt kdo pálj, wzłaſſt, kdo měſta pálenjm hubj, Žhář, Incendiarius, Ustor, Brenner.
• Páliwý, Pałčiwý. geſt prudce pálicý, accensiuus, ustiuus. Páliwoſt, Pałčiwoſt. u. g. ohně, ardor ignis.
• Paliwo, g. n. co ſe pálj. ut dřjwj k paliwu, res, quæ comburitur.
• Pálený, ( subintelligitur wjno) crematum, uinum adustum, Brandwein.
• Pálenice, geſt mjſto. kde ſe palený palj, ustrina. Sed melius Winopałna.
• Palenec, adusta pisa.
• Podpał, g. m. geſt podnět, res succensiua.
• IV/148 Přjpał, g. m. res adustiua. Item Přjpał, geſt Znamenj připalené, caustum, Brandtzeichen. Přjpałowacý železo, cauterium, ein Brenneiſen.
• Popeł, g. m. ( q. popał, co po zſpálenj zuſtáwá) cinis, Aſche. wſſechno měſto popelem lehło (t. zſhořeło) giž w popele ležj.
• Popełatý, cinereus, Aſchenfarb.
• Popelice, (zwjřátko popełaté srſti) mus ponticus, fehe. ¤ hinc Popeličj, u. g. čepice, kožich. etc.
• Podpopełný chleb, cineritius panis.
• Zápał, (co ſe zapaługe, obět zápałná) holocaustum, Brand-opfer.
• Zápałčiwý, accensiuus. ¤ Meth. Kdo ſe wſtekle k hněwu zapaługe, l. błázniwě prudký, prchłý (řjká ſe ô čłowěku, y IV/149 koni złém.)
• Páłka, flagratio, Meth. přjliſſná łež, když kdo łže, gakoby pálił. hinc: což on pálj, (t. łže) Cætera deriuabis, secundum regulas Grammatices, quæ uoles.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>