<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Płný – Płowu

• Płný, ( â płýný) nebo objlj płýný činj IV/364 ſtodoły płný (nandaný, nahrnutý, cełý, dokonałý) Græc: πλέος, plenus, υoll. płná mjra, plena mensura. Meth: perfectus, absolutus, (když ſe ničehož nedoſtáwá) płný ſlib, perfecta promiſsio. płné přatełſtwj, perfecta amicitia. płna řeč, absolutus sermo.
• Płnė, plenè, υollig.
• Vpłný, (dokonałý) absolutus, perfectus.
• Vpłně, zaupłna, plenè, integrè, gantz, und gar.
• Płnoſt, plenitudo, die υölle, υölligkeit.
• Płnjm, Sing: præs: Imp: act: in præt: płnił, Inf: płniti (płně činjm) impleo, ich erfülle. Item dokonáwám, držjm etc. u. g. płniti slib, přjpowěd, powinnoſt, prátełſtwj, IV/365 præstare, leiſten.
• Płnjwám, freq. Composita sunt perfecta, ut Fut: Napłnjm, Præt. napłnił, Inf: napłniti. Præsens Imperfectum habent duplex, ex freq: ut Napłnjwám, Spłnjwám, et in ugi, quod est pulchriùs, ¤ ut Napłňugi, præt: napłňował, Inf: napłňowati. ¤ Et admittunt sequentes præpositiones.
• dopłniti, adimplere, erfüllen. Imp: dopłňowati.
• Napłniti, implere, erfüllen, einfüllen. ut napłnił nadobu wjnem, olegem, etc. Meth: Vpoſlechnauti, zadoſti včiniti, obtemperare, satisfacere, ut napłniti wůli něčj, rozkaz, zákon.
• IV/366 Napłněný, Impletus.
• Napłňek, Aupłňek, nápłn, (płnoměſýčnoſt) plenilunium, υollmond. solet addi etiam ad ea Genitiuus, Měſyce. ut Napłn měſyce.
• Přepłniti, (nad mjru płniti, přełyti) ultra mensuram implere, Vberfüllen. Přepłniti ſe gjdlem (g. přegjſti se) nimium comedere, ſich Vbereſſen, Vber die Maaß eſſen. Přepłniti ſe wjnem, (g. opiti ſe) inebriari, ſich υollſauffen. Přepłněný, (t. wjnem) ebrius, υoll, geſoffen.
• Spłniti, (zadoſti činiti) satisfacere, ein Genügen thuen. Imp: Spłňowati. ut spłniti ſłowo, připowěd. ¤ Adag: dobrý IV/367 dj, dobrý spłnj. Item in bibendo satisfacere, ein beſcheidt Thuen. hinc (od Spłňowánj) dicimus, on hodně spłňuge, vmj hodně spłňowat, egregiè haurit, Er ſauffet braff.
• Wypłniti, explere. ¤ Meth: significat idem, quod napłniti. Wypłnitedłný, Napłnitedłný, explebilis. Newypłnitedłný, Nenapłnitedłný, inexplebilis. ¤ Significatio horum est in sequenti periodo comprehensa. Płná płně wěc, a płnoſt Swau giž Vpłně magicý, nepotřebuge dopłněnj. Než geſtli gen co odpołu płné geſt, to dopłň, napłň, wypłň, Gen ne přepłňug, slib płň zaupłna. A když připjgegj, hled aby spłňowánjm nevběhł w přepłněnj.
• IV/368 Płodjm, Sing: Imp: præs: Act: (od płemene, q: plemedjm) fœtifico, gigno, Ich gebähre, Zeüge. In præt. płodił, Inf. płoditi. Ržjká ſe y ô Zroſtlinách. applicatur etiam uegetabilibus. ¤ ut tento Strom płodj dobré owoce etc.
• Płodjwám, freq:
• Płod, u. infra. Composita ex płodjm sunt perfecta. Fut. zpłodjm, Præt: zpłodił, Inf: zpłoditi. Iungitur cum his præpositionibus.
• dopłoditi ſe (něčeho, cum Gen: doplemeniti ſe) g. ſkrze rozpłozenj doſahnauti, aſsequi medio propagationis aliquid.
• Napłoditi, (mnoho zpłoditi, napłeme IV/369 niti) multùm gignere.
• Připłoditi, (ſkrz płozenj přimnožiti) per generationem accrescere. ut łetos mnoho, dobytka ſe mu připłemeniło. hoc anno multùm de pecoribus ipsi accreuit.
• Přjpłodek, u. infra płod.
• Rozpłoditi (ſkrz płozenj rozmnožiti, rozplemeniti) per generationem augere. ut rozpłodił ſobě dobytka, ſtromowj, křowj etc. auxit sibi propagatione, pecora, arbores, uites.
• Zpłoditi (g. z ſebe płoditi) gignere, procreare. ¤ ut Abraham zpłodił Yzáka etc. Deriuata.
• Płozenj, zpłozenj, generatio.
• IV/370 Płod (to co ſe płodj) fœtus, Leibesfrucht. Rybj płod (drubež, kterau Rybnjky naſazugj)
• Prjpłodek, (Poſtranj, přýbytný płod)
• Płodný (k płozenj hogný) fœcundus, fertilis. fruchtbar. Sic Płodná žena, rolj, fertilis mulier, ager, fruchtbares Weib, Acker. Nepłodný, Sterilis, Vnfruchtbar.
• Płodjſtwý, idem quod płodný.

• Płoſký, u. Pleſk.

• Płot, u. płetu.

• Płowu, u. pługi.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>