<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Prſk – Prſk

• Prſk, (hłáhoł roztřikugicýho ſe ohně) est uox diſsilentis ignis. hinc.
• Prſkám, -ał, -ati. Sing. imp. act. (giſkrami, neb něčim horkym od ſebe házým, a ſtřjkám) scintillas, uel quid aliud calidi proijcio, et disijcio.
• Prſknu, est perfect: Fut: prſkł, prſknuł. Præt: Prſknauti Inf.
• Prſſtjm, idem quod prſknu, Sed non est ita in usu. IV/581 Abusiuè solemus etiam de aqua dicere, ich sprütze. Meth: dicimus etiam de homine in loquendo saliuam disijciente: ut což on nechutně prſká. Item de hirco, Prſká gako kozeł.
• Prſkáwám, Freq. Composita ex prſkám, prſknu, seruata differentia in Grammat: P. 2, Cap. 25, Obs: 3 ia sunt perfecta. Imperfecta fiunt ex freq: wyprſkáwám, at usitatiora sunt in ugi, ut wyprſkugi. cum Sequentibus præpositionibus.
• Naprſkati, naprſknauti, cum Gen. deſſť naprſkał wody do swětnice.
• Oprſknauti, oprſkati. (opljſknauti, oſtřjknauti) Oprſknuł ſe ołowem, wodau.
• Poprſkati, (poſtřjkati) poprſkał ho wřełau wodau. Poprſkaný błátem, (t. poſtřjkaný, popljſkaný)
• Přeprſkati (prſkánjm přemocy:)
• IV/582 Připrſkati, připrſknauti.
• Rozprſkati, prſkánjm rozházeti. wſſechno ſe mu to w ohni rozprſkało.
• Sprſkati, Vprſkati, Significat (prſkánjm něco vděłati) Meth. confingere. ¤ ut gakau łež ſobě sprſkali.
• Wprſkati, ad intro significat.
• Wyprſkati, contrarium wprſkati. (prſkánjm od někud něco wyházeti)
• Zaprſkati (prſkánjm vkáleti) ut zaprſknuł mu oči wjnem. Přjwał zaprſkał oſenj etc.
• Prſkawý (kdo prſká.)
• Prſkawec, nomen auis, (od prſkánj.)
• Prſk, nomen g. m. (ohnjſſtě, neb kamniſſtě, proto že ſobě tu oheň prſkati můž) focus, furnus, Backoffen. heerd.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>