<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Puk – Wypučiti

• Puk (hłáhoł něčeho oduteho rozkočenj) hinc uerbum
• Pukám, -ał, -ati. Sing. Imp. neut. et Puknu, fut. perf. in Præt: pukł, puknuł, Inf. puknauti (s hřmotem rozſkakugi) cum strepitu rumpor. Nota, dicitur pukám, et pukám ſe, in eodem Sensu.
• Pukáwám. Freq. Composita ex pukám, et puknu ( seruata differentia in Gramm. P. 2. C. 25. Obs. 3. Not. 4.) IV/610 sunt perfecta, Imperfectum formatur ex Freq. pukáwám: ut rozpukáwám ſe, Et in ugi: ut rozpukugi ſe etc.
• dopuknauti, (dokonce puknauti) totaliter rumpi. ut tak dłauho pukało, až dopukło.
• Napuknauti. (drobet puknauti) modicùm rumpi. hinc
• Napukłý, napuknutý, Part. paſs. parùm ruptus.
• Opuknauti, et opuknauti ſe, disrumpi. ut opukła ſe nádoba, opukł ſe Sud. t. obruč na sudu zſkočił. circulus in uase est ruptus.
• Popukati ſe (mnoho puknauti) multùm rumpi. ut popukało ſe mnoho obruču, etc. Phras: Smjchy by ſe popukał, risu rumperetur. diw že gſme ſe Smjchy nepopukali, uix non omnes risu rupti fuiſsemus.
• IV/611 Přepuknauti ſe, (na dwý puknauti) ad duas partes rumpi.
• Propuknauti, et propuknauti ſe. prorumpere, durchbrechen. Propukł ſe mu wřed. Propukło to z něho, erupit hoc ex illo in lucem. Propukło ſe to na něho, aliquid in lucem erupit contra ipsum.
• Rozpuknauti ſe, rozpukati ſe, disrumpi. ut Gidáſs ſe rozpukł na dwý. Země ſe horkoſtj rozpukała. Adag. rozpukałby ſe záwiſtj.
• Rozpukaný; rozpuknutý, rozpukłý, part: disruptus.
• Rozpukłina, g. f. (trženina) ruptura.
• Wypuknauti, et Wypuknauti ſe. erumpere, heraus brechen. ut wypukło dno. Meth: idem Significat, quod propuknauti, ut wypukło to z něho: (t. tagnoſt ſe wypukła) IV/612 wypukło ſe něco naněho.
• Wypukłý, wypuknutý. Part. bullatus.
• Zpukati ſe. est perfectum Simplicis pukám, Item de multis rupturis dicitur. ut ta Sukně ſe hrozně rozpukała. Deriuata.
• Pecka. alij etiam dicunt Pucka, Moraui koſtka (kuſtka w owocy, w němž gádro) oſsiculum, Stein in Obſt.
• Pecowka, (gméno hruſſky) Species pyri.
• Pukač (náſtrog dětinſký gjmž ſobė pukánj ſtrogj) Instrumentum puerile.
• Pukła, â wypukłý (odutého něco zdřewa neb kowu) bulla, Knopff, Spange.
• Pučjm, -ił, -iti. Sing. Imp. actiu. (wen tłačjm) foras protrudo, hinaus treibe. ut wypučiti prſy. etc Item moċiti, nawłažowati. ut pučiti hrách, IV/613 t. močiti, aby napotnał. hinc
• Pučałka, (močený, a zaſe pražený hrách.)
• Pučiti ſe, paſs. est (pupeniti ſe, pupeny wen tłáčiti, pauſſtěti) germino, ich ſchlage aus. ut Stromowj ſe pučj. arbores germinant, die Baüme ſchlagen aus.
• Pučjwám ſe. Freq. ten Strom hned z gara ſe pučjwá) ista arbor statim incepto uere solet germinare. Composita ex pučjm, et pučjm ſe, sunt perfecta. ¤ Imperfecta fiunt ex Freq.
• Odpučiti ſe (přeſtati ſe pučiti) stromowj ſe giž odpučiło.
• Popučiti ſe, (hrubě, l. napořád ſe pučiti) multùm germinare, υiel ausſchlagen. Giž ſe to wſſechno popučj. iam omnia germinabunt. Es wird jetzt alles ausſchlagen.
• IV/614 Popučjwati ſe, (začinati ſe pučiti) incipere germinare.
• Spučiti (dohromady stłačiti)
• Wypučiti, (wyndati, wyſaditi)
• Wypučiti ſe. egerminare, ausſchlagen. Stromowj ſe giž wſſechno wypučiło, arbores iam omnes egerminarunt. die Baüme haben ſchon alle ausgeſchlagen.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>