<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Puſt – Spuſtłý

• Puſt, (hłas něco beraucýho někomu z rukau) hinc
• Puſtjm. Fut: perf: act. -ił, -iti.
• Pauſſtjm, pauſſtěł, pauſſtěti, Iterat: quo etiam in Significatione imperfecta uti solemus.
• IV/626 Pauſſtjwám, Freq. Construitur cum Accus. rei, et Dat. personæ. Significat 1 mo Necháwám Bráti, sino, ich laſſe. cos mu pak to puſtił? 2 do Dimittere, permittere. Puſt mne tam medle. Nerad bych dědicſtwj sweho z rukau pauſſtěł. dětem vzdy pauſſtěti neſłuſſj. ubi Genitiuus propter negationem. ¤ Adag. kdo ptáka z ruky puſtj, na ſtřeſſe ho těžko łapat. 3 io Concedere. Puſt mi Swůg dům (t. pugčkau neb prodagem dopřeg.) 4 to Pauſſtjm, pauſſtěti. Significat (žjłu zatjti, t. puſtiti krew, aby tekła) sanguinem mittere, ader laſſen. Composita ex puſtjm sunt perfecta, et plurima. ut Wypuſtjm, Fut. Imperfecta formantur ex Iteratiuo pauſſtjm. IV/627 ut wypauſſtjm, et in ugi, ut wypuſſťugi, sed ex Iteratiuo sunt pulchriora. Iteratiuum et Freq: fit ex Freq. pauſſtjwám, ut wypauſſtjwám.
• dopuſtiti, dopauſſtěti cum Dat. et Gen. (někomu něčeho) est powoliti, permittere, concedere, zulaſſen. 2 do Cum Accus: et præp. na, (něco na někoho moha odwratiti, neodwratiti, permittere, υerhengen, Zulaſſen. což ge to na mne Pán Bůh dopuſtił. dopuſtił mu přigjti, (t. dowolił.) dopuſtił na něho nepřjtele přigiti. dopuſſtěnjm Božjm ſe ſtało. 3 io dopuſtiti ſe, (nečeho, cum Gen:) Sign. spáchati něco, committere, perpetrare, υerVben, begehen. ut dopuſtił ſe złoděgſtwa, commisit furtum, Er hat den Diebſtall begangen.
• IV/628 Napuſtiti, napauſſtěti něčeho někam, cum Gen. (mnoho puſtiti, dáti wgjti) multùm immittere, υiel einlaſſen. ut napuſtił wody do rybnjku, pſů do kuchyně, sedłaků do krčmy etc. Malè autem diceres napuſtił sedłaka do krčmy, quia præpositio na pluralitatem in se continet. Item napuſtiti (něco něčim, cum Accus. et Inst:) est nawłažiti, ut napuſtił gabłko gedem, dřewo olegem, raucho pižmem.
• Opuſtiti, opauſſtěti (někoho cum Accuſ.) est z peče puſtiti, omittere, deserere, υerlaſſen. Pán Bůh dopuſtj, ale Neopuſtj. Nepřatele opuſtili to měſto. Item Accus. cum Inst: něco něčim. Significat ohraditi, ut Zamek wodau opuſtili.
• Odpuſtiti, odpauſſtěti, (nėkomu něco, cum Dat: et Accus:) Significat 1 o prominauti, zmyſłe puſtiti. ignoscere, condonare, erlaſſen, υergeben, υerzeihen. Adag. odpuſtjmť, aleť zpomenu. IV/629 Odpuſtiti hřjchy, dimittere peccata. hinc
• Odpuſtky, (odpuſſtěnj hřjchú) indulgentiæ. 2 do Odpuſtiti, (nėkoho někam cum Gen:) gjti dowoliti. ueniam dare, erlauben. ut Odpuſtił ho do měſta, dedit ipsi ueniam in urbem eundi. Er hat ihm erlaubt in die Stadt zu gehen.
• Odpuſſtěnj, uenia, Erlaubnus. s odpuſſtenjm, s dowolenjm, (geſt ohrada řeči, když ſe něco, nehrubě mrawného powědjti má) cum uenia, saluo honore, mit Erlaubnus. mit Ehren zu melden.
• Odpuſſtěnj dáti, dimittere, Vrlaub geben. proč gſy dał swýmu słužebnjku odpuſſtenj. quare dimisisti tuum famulum? warum haſt du deinem Diener Vrlaub gegeben? 3 io Odpuſtiti, odpauſſtěti ſobě, cum Dat. est swobodu ſobě wzýti, indulgere sibi. ut on ſobě čiſtě odpauſſtj. (t. w ožhrałſtwj, w kartách.)
• IV/630 Popuſtiti, Popauſſtěti, (trochu puſtiti, pauſſtěti) nachlaſſen. ut Popauſſtj mu (t. vzdy, Swe wůle)
• Podpuſtiti, podpauſſtěti, (pod nėco puſtiti) Vnterlaſſen. ut podpuſtiti krmi máſłem, hinc Podpuſſtěná pečené. podpuſſtěná Slepice.
• Přepuſtiti, přepauſſtěti, (něco cum Accus.) Significat 1 mo ginám dáti técy: ut přepuſtiti wjno z gedne bečky do druhé. 2 do ohněm ginák sljti, ut když ſe máſło ruſſj, muſý ſe přepuſtiti. 3 io ( cum Dat: et Accuſ: někomu něco) quando quis aliquas res pro sua neceſsitate, uel usu emit, uel comparauit, et ex ijs rogatus aliquid alteri iterum uendit, uel dat, hoc dicitur přepuſtiti. ut přepuſtił gſem mu dwa sudy dobrého wjna.
• Připuſtiti, připauſſtěti. (někoho někam IV/631 cum Accus: præp. k, uel do, secundum regulam Grammatices) admittere, zulaſſen, hinlaſſen. ut Připuſtił ho k sobě, připuſtił ho do pokoge. Připuſtił ho k społku, do Společnoſti.
• Propuſtiti, propauſſtěti, (někoho někam, cum Accus. Significat 1 mo na Swobodu puſtiti, manumittere dimittere, freylaſſen. Propuſſtěnj, manumiſsio. Sic žadati, doſáhnauti, mjti propuſſtěnj. 2 do skrz něco puſtiti, per aliquem locum dimittere, durchlaſſen. ut propuſtił ho ſkrze zahradu. per hortum illum dimisit. Er hat ihn durch den Garten gelaſſen. 3 io Swobodně gjti nechati, freygehen laſſen. ut proč gſte ho pak propuſtili?
• Propuſta, g. f. liſt Swobodného na ceſtách průchodu, literæ liberi transitûs. Paſſeport.
• IV/632 Rozpuſtiti, rozpauſſtěti. (různo puſtiti) ut rozpuſtiti obec, wogſko etc. dimittere, υon einander laſſen. Item ohněm rozpuſtiti, est tekuté včiniti, ut rozpuſtiti ołowo, woſk etc. diſsoluere, liquefacere, Schmeltzen, Zerſchmeltzen.
• Rozpuſſtěný, rozpuſtiłý, Part. paſs. liquefactus. Meth. rozpuſtiłý, Significat, diſsolutus, ruchloſſ, wild, (kdo myſł různo puſtił, bez řadu, a bázně Božj) rozpuſtiłý žiwot wéſti, diſsolutam uitam agere.
• Rozpuſtiłoſt, diſsolutio uitæ.
• Spuſtiti, Spauſſtěti, (w gedno, neb do hromady puſtiti.) ut spuſtiti smołu s Woſkem, woła s nedwědem, kohauti etc. committere, zu ſammen laſſen.
• Spauſta, g. f. (welikeho něco) machina, moles. IV/633 Spauſta Swěta, machina mundi. Nač takowá spauſta? (t. tak wełký dům, neb podobného něco) ad quid tanta machina. Item Spuſtiti ſe (na něco) geſt vbezpečiti ſe, confidere, ſich υerlaſſen.
• Vpuſtiti, vpauſſtěti, (něco, nekám, cum Accus.) cum Accus: Significat 1 mo nechati padnauti, permittere labi, fallen laſſen. ut vpuſtił sklenicy na zem, vpuſtił kłobauk. etc. 2 do Vpuſtiti (od něčeho cum præp. od.) slewiti, dimittere, nachlaſſen. ut ten Kupec nechce nic vpuſtiti, ille mercator nihil uult â pretio dimittere. der Kauffmann will nichts υon Preyß. nachlaſſen. 3 io Opuſtiti, deserere, ablaſſen. Giž vpuſtił od Včenj, iam deseruit studia, Er hat ſchon υon Studi ren abgelaſſen. 4 to Odſtaupiti, recedere, remittere. on nechce IV/634 od sweho předſewzeti vpuſtiti. ille non uult recedere â suo proposito. 5 to Cum Genit: trochu puſtiti, parùm dimittere. ut Vpuſtił wody z Rybnjka, muſý čaſto wody vpauſſtěti.
• Wpuſtiti, wpauſſtěti, intromittere, immittere, einlaſſen. Item pominauti, omittere, intermittere, aus laſſen. On ho wypuſtił w čtenj, z poznamenánj.
• Zapuſtiti, zapauſſtěti, (někoho někam, cum Accus. idem wpuſtiti, ut zapuſtił dobytek do ſſkody. Zapauſſtěti na zagjce, est ſſtwáti. Meth: zapauſſtěti řečj na nékoho, est přjčinu k wybáwenj nėčeho podáwati.
• Zſpauſſtěti, zſpuſtiti, uel Zpauſſtěti, zpuſtiti) demittere, herab laſſen. Kdo ſe Boha zſpuſtj, zle ô ňom.
• Zſpauſſt, g. f. aliqui etiam Masculinum IV/635 dicunt. est (Zač, neb čim ſe něco zſpauſſtj.) gako Spauſſt v ručnice, v pera pſacýho etc. Nota, supra posita uerba in Inf. ſſtěti habentia, sunt Imperfecta, ut jam antea dictum est. Deriuata.
• Puſſťadło, (željzko, gimž ſe krew pauſſtj.) scalprum, Laaßeiſen, flitt.
• Puſſťák, (kůň, který ſe ku kliſnám připauſſtj) Plemenjk, Admiſsorius equus, faſelhengſt.
• Puſtý, (t. opuſſtěny, gehož ſe žadný neVgjmá, gako puſtá rolj, winice, dům, kragina etc. desertus, Öed, Vnd wüſt.
• Puſtina, Puſtota, g. f. (mjſto puſte od lidj wzdálené) desertum, die Wüſte. Wüſteney.
• Pauſſť g. f. solitudo, eremus, Wildnuſſ, Einöed, Einſamkeit.
• Pauſtka, g. f. (puſtá, neb k puſté, t. opuſſtěné) IV/636 podobná chałupa.
• Pauſtew, g. f. idem quod pauſſť. hinc
• Pauſtewnjk, (čłowěk na pauſſti bydlicý) Eremita, Einſiedler.
• Puſtoſt, puſtotina, puſtoſſina, idem puſtina.
• Puſtjm, -ił, -iti, Sing: Imp: act: (puſté činjm) uastare, ich υerwüſte. ¤ Aliqui etiam Puſtoſſjm dicunt.
• Pauſſtjm, Iteratiuum Simplex non est in usu. Composita sunt perfecta. Imperfecta fiunt, ex pauſſtjm. ut zpauſſtjm.
• Zpuſſtiti, zpauſſtěti. est perfectum Simplicis, deuastare, υerwüſten.
• Zapuſtiti, zapauſſtěti (pomału k puſtině přiwozowati, zle hoſpodařiti) deteriorare, υerwüſten. on wełmi zapauſſtj tu winicy. Zapauſſtj swe hoſpodářſtwj. Zapuſſtěná IV/637 winice, (t. která negni do konce puſtá) deteriorata.
• Puſtnu, puſtł, puſtnuł, puſtnauti. Sing. Imp. neut. (w pauſſt ſe obracým,) desolor, ich werde oëd. Composita eius perfecta sunt.
• Zpuſtnauti, et zapuſtnauti, oëd werden. ta winice nebudeli ſe geſſtě rok děłati, zpuſtne, l. zapuſtne. Giž zpuſtła.
• Spuſtłý, zapuſtłý, Part: desolatus, oëd. Nota, inter zpuſtnauti, et zapuſtnauti. sic Zpuſtłý, zapuſtłý. est hæc differentia, quod zpuſtłý, sit iam absolutè desertus, zapuſtłý autem ad huc non absolutè. totiž zpuſtłý geſt giž dokonce puſtý, ale zapuſtłý, geſſtě nenj. do konałe puſtý, tak že ſe ſnadno naprawiti muže.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>