Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae Úvod

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Pých – Vpachtowati

Pých, Pegch, uel Pauch (geſt hłáhoł wydobyti ſe wětru z něčeho odutého) est uox IV/645 erumpentis uenti ex aliqua re tumida. hinc
Pýchám, -ał, -ati. Sing. Imp. act.
Pýchnu, Fut: perf: pýchł, pýchnuł, præt. pychnauti, Inf. Illud ý. potest etiam secundum Grammaticam in ey, uel eg. mutari. ut pegchám. Significat (wyffukugi, wětrem wyhazugi) flo, efflo, flatu eijcio, ich blaße hinauſs. Sic země wjtr hořicý wypýchá z sebe, (t. wyrážj) popeł. terra intrinsecè ardens eijcit foras cinerem. Meth. pýchati, pegchati, est superbire, ſtoltzieren. Čłowěk pýchá, l. pegchá, (když z nadutého srdce hrdoſt wynáſſj) pýchati proti bljźnjm, t. pýchau dýchati. Pýchati dary Božjmi, t. zmjtati, plegtwati.) hinc
Pýcha, pegcha, (hrdoſt myſłe, buď srdce wnjtř nadýmagicý, a neb ſe wen wyrá IV/646 žegicý) Superbia, Stoltzheit. ¤ Adag. pýcha mu trochu ſſkodj. Pýcha ho pjchá. etc.
Pýſſka, dim.
Pyſſný (pýchau nadutý, l. odutý) Superbus, ſtoltz.
Pyſſnoſt, idem quod pýcha.
Pyſſnjm, Sing. Imp. duplicis Significationis, actiuæ, et paſsiuæ. Actiuè, in præt. -ił, Inf. -iti. Pyſſného činjm, superbum facio, ich mache ſtoltz. Paſsiuè. in præt. -ěł, Inf: -ěti. Superbio, ich werde ſtoltz.
Pyſſnjwám. Freq.
Zpyſſniti, l. zpyſſněti, est perfectum Simplicis.
Wypyſſněti. (pýchu zſtratiti) superbiam seponere. die hoffart bey Seite ſetzen. ut giž drobet wypyſſněł.
Pych, g. m. est terminus juris, iniuria realis in fundo alterius exercita. hochmuth. IV/647 Pychu ſe dopuſtiti, hochmuth begehen.
Pych etiam aliquando loco Pýcha sumitur. Adag. nechtěło ſe mu pro pych proſyti, wzał sám. t. vkradł.
Propegchati, propýchati, (pegchau zſtratiti, potratiti) per superbiam aliquid perdere, samochtė to propegchał.
Pýchugi, pegchugi, -ował, -owati. Sing. Imp. act. (ſſaty náſyłně wařiti, až z njch pýcha)
Pegchowna, (Mjſto kdež ſe ſſaty pegchugj.)
Pegchłý, neb pauchłý (geſt kyprý, t. dobře duchem naběhłý, spiritu inflatus, ( de re, non de homine intelligendum est) ut pegchłý chłeb, kołáč, buchty etc. hinc
Pegchawka, pýchawka, (kyproſt) ut pěkný chłeb, gako pegchawka.
Puch, (geſt wůně odporná od něčeho sleželého IV/648 wycházegicý) putor, seu spiritus, uel odor aliquis putridus, ut solet eſse ex uestimentis diu occlusis, uel ex loco diu occluso, quem uentus penetrare non poterat, Geſtanck. uenit â pauch, conuenit cum Hæbraico, תךכ, puach, wáti, dýchati. Et cum in Hæbraico duæ uocales concurrant, u. et a., ideò in Boemico utraq utimur. in puch, et Pach, et inde deriuatis. uide etiam pach, infra.
Puchnu, puchł, l. puchnuł, puchnauti. Sing. Imp. neut. (puch od ſebe dáwám,) spiritum, uel odorem putidum emitto, puteo. ich rieche Vbel.
Puchłý (co puch má) putidus, Vbelriechend. Item puchem nabjhám, intumesco â putore, fætore, uel quacunq re. hinc
Puchýř (oteklina nohy, neb ruky wodau podeſſłá) Blaſe. IV/649 Composita ex eo Sunt perfecta: Imperfecta formantur in ugi. ut zapuchugi.
Napuchnauti, intumescere. Napuchłý, tumidus, intumefactus.
Opuchnauti, circa circum intumescere. Opuchłý Part. (otekłý) intumefactus. od čeho, l. čim ten čłowěk tak opuchł.
Wypuchnauti, (puch ztratiti) fœtidum odorem amittere. wyndeg to sſatſtwo, aby drobet wypuchło.
Zpuchnauti, perfectum Simplicis, deputire.
Zapuchnauti, (puchu nabyti) putorem contrahere, putescere, anheben zu ſtincken.
Puchřjm. Sing: imp: duplicis Significationis, actiuæ, et paſsiuæ, ideo præteritum distingue, ut in Gram. P. 2. Cap: 25. Obs. 6. Significat actiuè Puchem kazým, putore destruo, Paſsiuè, puchem ſe kazým, putore destruor, IV/650 corrumpor, consumor.
Puchřjwám. Freq. Composita perfecta ex puchřjm, sunt hæc
Napuchřiti, (drobet puchem ſe kazyti) ut napuchřené, l. napuchřełé dřewo, lignum parùm â putore iam destructum.
Popuchřiti, (pořád puchem ſe kazyti.)
Zpuchřiti, (dokonale puchem ſe zkazyti) ut to dřewo wſſechno zpuchřeło, to dřewo ge wſſecko zpuchřełé. hoc lignum totum est â putore corruptum. Nota, ZPráchniwěti, zpuchřeti, ztyřeti, zetleti, shnjti, stuchnauti, zčerwiwěti, sunt omnia uerba corruptionis, at tamen quandam differentiam inter se habent, quam suis locis uide. Nihilominùs Zpráchniwěti, et ztyřeti, est corrumpi in pulueres â IV/651 siccitate. Zpuchřeti, â putrido et concluso aëre. Zetleti, longinguitate temporis â jacendo, accedentibus corruptionis qualitatibus quibuscunq putrefieri. Shnjti, est putrescere, corruptio fit per humidum. Ztuchnauti, proprio intrinseco spiritu euaporationem non habente incalescit, et postmodum malum odorem contrahit. ut fit in farina. Sic dicimus ztuchłá mauka. Zčerwiwěti, est corrumpi per uermes: ut quando lignum â uermibus perforatur. zčerwiwěłé dřewo. hæc occasionaliter
Puchřjm, actiuè Significat etiam, (drobjm co puchłýho geſt, gako rudu, kow puchřiti) geſt na drobno gj připrawiti. hinc
Puchýř, (který rudu puchřj) discretor, molitor Metallicus. Ertz bocher, Ertzmüller.
IV/652 Puchýřſký, (co Puchýři, neb k puchřenj nałežj) ut Puchýřſké kamenj.
Puchugi, Sing: Imp: act: -ował, -owati. idem quod puchřjm.
Puchowáwám, Freq. Composita ex puchřjm et puchugi sunt perfecta.
dopuchřiti, dopuchowati (oſtatek zpuchowati.)
Napuchřiti, napuchowati, (mnoho zpuchowati) napuchował sýłu rudy.
Odpuchowati, odpuchřiti, (přeſtati puchowati)
Připuchřiti, připuchowati, (k předeſſłemu puchowánj, přiděłati.)
Zpuchowati, zpuchřiti, ( perfectum Simplicis)
Wypuchowati, wypuchřiti cum Accus. (wyděłati). giž wſſechnu rudu wypuchowali. IV/653 Cum Dat: Significat, puchowánjm wyzegſkati, ut wypuchował ſobě na ſſaty.
Pách, g. m. ( idem quod Puch) putor, Geſtanck. hinc
Páchnu, Páchám, petit Instr. casum, (t. smrdjm) fœteo, ich ſtincke, übel rieche. Meth: Páchne łotrowſtwjm, Pegchau, Kacyřſtwjm.
Páchnauti, Significat etiam Meth: vkázati ſe, monstrare se. ut: ani tam páchnauti ne ſmj, nec se ibi audet monstrare.
Páchati ( Meth: geſt złého něco včiniti, patrare, υerüben. ut diwné wěcy páchá. hanebný skutek zpáchał.) Composita ex his:
Napáchnauti, napáchati, (drobet ſe naſmraditi, drobet smradu nabýti) IV/654 parùm malè olere, infici parùm fœtore. Phr: napáchł, l. napáchnuł kacýřſtwjm, t. naſmradił ſe, infectus est hæresi. Napáchł gſem gá coſy, (t. vcýtił, zaſłechł, wyrozuměł) olfeci ego aliquid. Et in hoc sensu habet Accus.
Wypáchnauti, wypáchnauti, (smrad ſtratiti) fœtorem amittere, ut Wypáchne z toho (t. přeſtane páchnauti) wypachne čaſem z toho domněnj. Significat etiam euaporare.
Zapáchnauti, zapáchati, (t. smrdj) fœtere, ſtincken. Adag. čim hrnek nawře, tim zapáchá, až ſe rozrazý, quo semel est imbuta recens, seruabit odorem, testadiu. Obserua. Páchnauti est perfectum, et IV/655 Composita ex eo omnia perfecta. Pachati est Iterat: Zapáchám, præs. Imp. Sing. Zapácháwám freq. Páchám, patro, Est Sim: Imp: Sing. hinc Zpáchám, fut: perfectum: patrabo.
Pacht, g. m. (náſyłné dýchánj) uiolenta Spiratio. hinc
Pachtugi, Pachtowati (geſt zmjtati, náſyłně hýbati) uiolenter mouere, act: Imp. Sing.
Pachtowáwám, freq.
Opachtowati ſe. u. g. sněčim. geſt vmordowati ſe.
Vpáchtowati (vnawiti, vmdljti, zemdljti) fatigare, eneruare, debilitare, ſchwächen, matt, müde machen. ut vpachtował koně (t. vnawił, zemdłił) est perfectum.
IV/656 Vpachtowati ſe (vſtáti, zemdleti, vnawěti,) fatigari, debilitari, ſchwach werden. Vpachtował ſe (t. vſtáł, vnawěł, zemdłeł.)

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Úvod