<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Rek – Rendljk

• Rek, g. m. (od ruky, â manu deriuatur. et Poloni defacto manum ręka appellant. t. muž ſwé ruky, muž vdatných činů. hrdina,) heros, held.
• Rekowſký, adj. (hrdinſký) Heroicus, heroiſch.
• Rekowſky, l. po Rekowſku, (hrdinſky, po hrdinſku) heroicè, heroiſch.
• Rekowſtwj, g. n. (hrdinſtwj) heroicus animus, heroicum facinus, factum. heroiſche That. Prowedł weliké rekowſtwj, heroicum factum fecit. dicitur etiam irronicè, quando quis factum aliquod inconueniens V/67 facit. ut welké rekowſtwj prowedł, že vprał ženu.
• Rekugi, rekował, rekowati, Sing. Imp. act. (rekowſtwj prowádjm, sed irronicè, t. něco nowého, a nepřjſłuſſného puſobjm, mudrugi) ty hrubě rekugeſs, t. mudrugeſs.
• Rekowáwám. Freq. Composita ex eo sunt perfecta.
• dorekowati, prorekowati, přerekowati, wyrekowati. Ty tak dłauho budeſſ rekowati, až někdy dorekugeſs. (t. dogdeſs čełem mjſta) tak dłauho rekował, až ſobě hůł na záda wyrekował. Přerekowałs, (t. přemudrowałs.) prorekował swůg kord, (t. ztratił ſkrz rekowánj.)
• Ret. (hłas ô pomoc wołagicyho. ret! ret! â rek, de quo infra.) uox auxilium implorantis. hinc
• Retugi, retował, retowati. Sing. Imp. act. V/68 (bránjm, pomáhám, přiſpjwám, neb přibjhám ku pomocy, NB. která ſe priſkočenjm, a kleſagicýho, neb tonaucýho, podgetjm, a neb w nebezpečenſtwj hrdła poſtaweného wytrhnutjm, dėge. t. rekowſky bránjm, rekowſkau pomoc činjm.) succurrere, retten.
• Ret, g. m. reta, g. f. idem, (geſt takowá pomoc, přiſpěnj) auxilium in periculo. die hilff. na ret, l. na retu wołati, in auxilium uocare, zu hilff ruffen. na ret, l. na retu přiběhnauti, in auxilium accurrere. zur hilff kommen.
• Retuňk, g. m. idem reta.
• Retugi ſe, paſs. t. sam ſe bránjm a hagjm. Item (na mjſto bezpečné ſe vbjrám, do bezpečnoſti odcházým, odgjzdjm.) in Securitatem se recipere, saluare se, ſich retteriren.
• Reteráda, l. retyráda, ( â retugi ſe, et rád, V/69 q. returád: t. mjſto samotné a bezpečné, na než ſe odcházý, když kdo sám býti chce rád, hinc etiam pokog, mjſto pokogné, na němž kdo pokog mjti chce rád) conclaue, penetrale, Gemach.
• Rytjř, regthar, l. reythar. u. hic infra.
• Retowáwám. Freq. Composita ex retugi sunt perfecta. Imperfectum non amant.
• doretowati. ut giž doretował. t. ſkrz retowanj zahynuł.
• Naretowati ſe, cum Gen. (dłauho retowati) doſti ſe ho naretował, a nemohł ho wyretowati.
• Obretowati (obrániti, obhágiti) saluare, liberare à periculo, erretten.
• Poretowati, idem zretowati.
• Vretowati, (vbrániti)
• Wyretowati (z nebezpečenſtwj wymocy) V/70 â periculo liberare, aus der Gefahr helffen.
• Zretowati, pluralitatem significat, (poretowati, obhágiti) Sotwa ge zretował.
• Zaretowati (retowánjm zaſtřjti, zaſtjniti, t. na giſté mjſto retowati) newjm, kamť geſt ge zaretował. Nota, errant Germani, qui putant, retowati, â Germanico retten prouenire, sed è contra dicendum. nam k, t. c. sunt in Deriuationibus, literæ cognatæ, id est permutabiles. et ideo ret, deriuatur â rek, retugi. â ret. Et sic reliqua. quod clarè ex uerbo reteriren patet. nam apud Germanos uerba iren desinentia sunt peregrina. Errant etiam, qui Rytjř, â Germanico Ritter, prouenire putant, sed è contra: et licet reüten, Reüter sint nomina Germanica, Ritter tamen â reiten, seu ab equitando nomen non trahit, sed ab heroicis facinoribus. ut historiæ, et diplomata V/71 statûs Equestris demonstrant. aliàs si ab equitando nomen traheret multi eſsent equites. Itáq
• Rettjř, Nobis Boemis Rytjř, l. Ryttjř g. m. deriuatur â ret, et týřjm, t. tryzkem, neb płným ſkokem gedu. Et sic Rytjr dicitur 1 mo (který na ret, neb na retu týrj, t. tryzkem tryzkaucým gede.) Eques, Ritter. 2 do (kdo gezdecſky proti Nepřjteli wycházý, hrdina) eques, Ritter. 3 io (oſoba stawu Rytjřſkého) persona status Equestris, Ritter ſtands perſon.
• Rytjřſký, adj. (co Rytjři přiſłuſſj, hrdinſký, vdatný, statečný) heroicus, heroiſch, Ritterlich. ut rytjřſký ſkutek (t. hrdinſký, rekowſký) factum heroicum, eine heroiſche That. Item (co k stawu patřj) Equestris, ut Rytjřſký Staw, Equestris status, Ritterſtand.
• Ritjřſky, l. po rytjřſku, adu. heroicè, ritterlich. V/72 chował ſe rytjřſky, (t. hrdinſky, vdatně, ſtatečně) heroice se geſsit, hat ſich ritterlich gehalten.
• Rytjřſtwj, g. n. 1 mo (rekowſký, hrdinſký, vdatný aučinek, t. hrdinſwj, rekowſtwj, vdatnoſt.) factum heroicum, eine Ritterliche That. prowedł rytjřſtwj. 2 do (Staw Rytjřſký) status Equestris, RitterStandt. paſowati na rytjřſtwj. (do Stawu Rytjřſkého wyzdwjhnauti) ad Statum Equestrem nobilitare. in Ritterſtand erheben.
• Rytjřſtwo, g. n. (shromažděnj Rytjřůw) equitatus, Ritterſchafft. Geſt tenkrát na Sněmě mnoho Rytjřſtwa. sunt modò in Comitijs multi Equites. Es ſeyn diesmahl in dem Landtag υiel Ritter.
• Rytěřugi, -ował, -owati. Sing. Imp. Neut. (bogugi, t. proti Nepřiteli gezdecſky wycházým, ogenſkau ſłužbu zaſtáwám) militare.
• V/73 Rytěřowánj, n. part. Composita Ex eo sunt perfecta.
• dorytěřowati. ut giž on dorytěřował, t. zahynuł.
• Narytěřowati ſe. (dłauho rytěřowati) doſti ſe giž narytėřował, můž ſobė odpočinauti.
• Porytěřowati, (ſkrz rytěřowanj ſe zaweſti, ſſkodu neſti) wſſechen ſwůg ſtatek prorytěrował.
• Wyrytěřowati (rytěřowanjm něco způſobiti, něčeho nabyti) w tak małým čaſe doſti ſobě narytěřował.
• Rethar, l. Rýthar, Nobis maximè in usu Regthar, l. reythar, g. m. (non â Germ. Reüter, sed â ret, et hárám, t. Nepřiteli na oči gedu, harcugi: Gizdný wogák, gezdec, gjzdnjk.) miles, eques, Reüter.
• Regtharſký, adj. (co regtharu přiſłuſſj, gezdecſký) regtharſký ſedło, reüterſattel.
• Regtharſky, l. po regtharſku, adu.
• V/74 Regtharſtwj, g. n. (ſtaw regtharſký) status militaris, Reüter stand. dał ſe na regtharſtwj, (t. za regthara)
• Regtharſtwo, g. n. (gjzda, gizdné sołdátſtwo) equitatus, die Reüterey.
• Regthařjm, -ił,-iti. Sing. Imp. neut. (za regthara ſłaužjm) equitare, Reüter abgeben. on regthařj pod Naywyšſſjm hůłkau. Composita ex eo sunt perfecta.
• doregthařiti (zahynauti)
• Naregthařiti ſe (dłauho regthařiti) doſti ſe naregthařił, a máło ſobě wyregthařił.
• Poregthařiti (pořád regthařiti) si addatur particula drobet, trochu, uel similis qualificat uerbum (t. na chwjli, doněkud regthařiti.)
• Poregthařił, (regthařenjm ſe zaweſti) giž temeř wſſechen ſtatek proregthařił.
• Wyregthařiti, (nabyti, doſtati ſkrz regthařenj) est contrarium proregthařiti. doſti V/75 ſobě w tom čaſe wyregthařił.

• Rektor, g. m. ( Latinum, Zpráwce) Rector, ein Rector.

• Rendljk, g. m. rendljček, dim: (od rdjm, t. pražjm, geſt nádoba hliněná třinohá, na njź ſe něco pražj, neb łytého ſtrogj) olla pedata, fidelia, Breihaffe, gefüſſter haffe. In Boemia Germani etiam dicunt Rendł.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>