běločervený

, bíločervený příd. bílý a červený: b. prapor

černočervený

příd. 1. černý a červený: č-é šaty 2. tmavočervený: č-á dužnina

červený

příd. 1. mající barvu krve, květu vlčího maku ap.; rudý: č-á barva; č-á růže, tužka; č-é víno (op. b…

fialovočervený

příd. 1. fialový a červený: f. koberec 2. červený s odstínem do fialova, fialově červený: f-é rty

hnědočervený

příd. 1. hnědý a červený: h. vzor 2. červený s hnědým odstínem, nádechem: h-á kůra; h-é střechy

infračervený

příd. (z lat. zákl.) fyz. i-é záření, paprsky jsoucí pod hranicí vnímatelnosti lidským zrakem

jasněčervený

, jasněmodrý ap. v. jasně 1

modročervený

příd. 1. červený do modra: velká m-á ruka (Rais) 2. modrý a červený: m. prapor

†náčervený

příd. načervenalý: n-é růžičky (Hol.)

světločervený

příd. poněk. zast. světle červený: s-á skvrna

šedočervený

příd. 1. šedý a červený; červenošedý 1: š-á kravata 2. řidč. červený do šeda: š-á látka; → přísl. še…

temnočervený

příd. řidč. tmavočervený: t-á skvrna

tmavočervený

příd. tmavě červený: t-á látka bordó; t-á růže rudá; t. žár; bot. kruštík t.; → přísl. tmavočerveně:…

zelenočervený

příd. zelený a červený: z-é jablíčko

zlatočervený

příd. 1. červený do zlatova: z-á kůrka buchet; z-é moře (Rais) 2. zlatý a červený; → přísl. k 1 zlat…

žlutočervený

příd. 1. žlutý a červený; červenožlutý 1: ž. dres; ž-á vlajka 2. červený do žluta: ž. plamen svíčky;…