agrochemik

, -a m. (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) odborník v agrochemii; agrochemie, -e ž. chemie zaměřená na po…

biochemie

, -e ž. nauka o chemických pochodech v živých organismech; biochemik, -a m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -…

elektrochemie

, -e ž. chem. odvětví fyzikální chemie, které studuje děje nastávající při změně energie elektrické …

fotochemie

, -e ž. chem. nauka o přeměnách energie světelné v chemickou a naopak; fotochemický příd.: f-é účink…

geochemie

, -e ž. věda zabývající se studiem chemických pochodů v kůře zemské; geochemik, -a m. (mn. 1. -kové,…

histochemie

, -e ž. chem. chemický výzkum živočišných n. rostlinných tkání; histochemický příd.: h-á laboratoř

chemie

, -e ž. (z řec. zákl.) věda zabývající se studiem složení hmoty a stavby látek, zákonitostmi jejich …

magnetochemie

, -e ž. nauka o změnách magnetických vlastností při změnách chemických

mikrochemie

, -e ž. obor chemie, v němž se pracuje s nepatrným množstvím látky; mikrochemik, -a m. (mn. 1. -kové…

pedochemie

, -e ž. geol. nauka o chemickém složení půd, část geochemie; pedochemický příd.

petrochemie

, -e ž. obor chem. průmyslu zabývající se zpracováním uhlovodíků z ropy, zemního plynu ap. (pův. obo…

radiochemik

, -a m. (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) odborník v radiochemii; radiochemie, -e ž. odvětví chemie zabý…

spektrochemie

, -e ž. chem. odvětví analytické chemie užívající spektrálního rozboru

stereochemie

, -e ž. chem. nauka o prostorovém uspořádání atomů v molekule; stereochemický příd.: s. vzorec

termochemie

, -e ž. fyz., chem. obor zabývající se tepelnými jevy, uvolňováním a spotřebou tepla při chemických …