Nalezeno 98 heslových statí.

*božídar

, -u, *božídárek, -rku m. lid. chléb n. jiné potraviny; *božídar, -a *božídárek, -rka m. expr. hlo…

*bůhdarmý

příd. zbytečný: b-é potulky (Nový); b. nesmysl (Neff)

*bůhzdarma

přísl. nadarmo, zbytečně, marně, zbůhdarma: b. vyhazovat peníze (Poláč.)

čedar

, -u m. potrav. tvrdý sýr výrazné chuti (nazv. podle místního jm. Cheddar v Anglii)

dar

, -u m. 1. věc daná jinému bez náhrady do vlastnictví, zprav. jako projev pozornosti, přátelství, úc…

†darák

, -a m. (6. mn. -cích) (†daračka, -y ž.) figurka lidových betlémů (ze dřeva n. z těsta) zpodobňující…

darda

I, -y ž. (z it.) druh hry v karty; expr. zdrob. dardička, -y ž.

†darda

II, -y ž. (z fr.) kopí: píka či d. (Wint.)

Dardanely

, -el ž. pomn. průliv spojující Egejské moře s Marmarským; dardanelský příd.

dareba

, -y m., zř. též ž. 1. špatný, ničemný člověk; ničema, darebák: prohnaný d.; expr. ve spoj. d. s dar…

darebácký

příd. k darebák 1. ničemný, hanebný: d-é překrucování pravdy 2. expr. nezbedný, uličnický, rozpustil…

darebáctví

, -í, řidč. darebáctvo, -a s. 1. jednání, skutek, jakého je schopen darebák; ničemnost: neslýchané d…

darebačina

, -y ž. expr. rozpustilý kousek; darebáctví, nezbednost, uličnictví, rozpustilost: vymýšlí samé d-y

darebačiti

ned. (3. mn. -í) provádět darebácké kousky: darebačil, pil a hrál; expr. děti darebačí jsou nezbedné…

darebák

, -a m. (6. mn. -cích) (darebačka, -y ž.) 1. špatný, ničemný člověk; ničema, dareba: zloděj a d.; ne…

darebník

, daremník, -a m. (6. mn. -cích) (darebnice, daremnice, -e ž.) zast. n. nář. darebák (Jir. aj.)

darebnost

, poněk. zast. daremnost, -i ž. 1. vlastnost toho, kdo je darebný, daremný: pro svou d. byl všude ne…

darebný

, poněk. zast. daremný příd. 1. takový, kt. provádí nepěkné věci, kt. je nedobrý; ničemný, špatný, d…

darmo

přísl. 1. nadarmo, marně, zbytečně: d. prosila; d. se trápila; d. překážíš; d. měl ostudu; ob. d. ml…

darmo-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova darmo jako s její bližší okolností

*darmodal

, -a, *darmodej, -e m. (1. mn. -ové) kdo zadarmo dává; Darmodej umřel, Kupsobě nastal (pořek.) nic…

darmochleb

, -a (1. mn. -ové), darmojed, -a (1. mn. -i) m. expr. kdo si nezaslouží chléb, jídlo prací; darmožro…

*darmopich

, -a m. (mn. 1. -ové, 6. -ších) kdo zbytečně, nadarmo píchá: ha, d-u šeredný, kterak se oháníš svým …

darmošlap

, -a m. (1. mn. -ové, -i) expr. kdo nekoná nic užitečného; lenoch, povaleč, zaháleč; darmošlapský př…

darmotlach

, -a m. (mn. 1. -ové, 6. -ších) mluvka, žvanil; †darmotlach, -u m. žvást (Šaf., Suš.)

darmožrout

, -a m. expr. kdo si nezaslouží jídlo prací; darmochleb, darmojed, lenoch, povaleč, zaháleč

darmý

příd. 1. řidč. marný, zbytečný: d-á námaha, práce; z toho bude d-á ostuda (Vrba) †2. v někt. ust. sp…

darovací

příd. týkající se darování: d. listina

darovati

dok. (co, koho; co komu, čemu) 1. řidč. též ned. dát, dávat darem; věnovat, dát, dávat: d. knihu, šp…

darwinismus

[-nyz-] (dř. též -ism), -mu m. nauka (založená Charlesem Darwinem) řešící otázku vzniku a vývoje org…

darwinista

[-ny-], -y (1. mn. -é), darwinovec, -vce m. stoupenec darwinismu; darwinistický [-ty-], darwinovský

gosudar

, -a m. (*gosudarina, -y ž., Olb.) (rus.) kniž. (ruský) car: pravoslavný g.; g. vší Rusi

Hajdarábád

, -u m. (6. j. -u) město v Indii; hajdarábádský příd.

hosudar

, -a m. (1. mn. -ové) (hosudarka, -y ž.) (z rus.) ruský car: h. vší Rusi (Třeb.), hosudarský příd.:

hosudarstvo

, -a s. (z rus.) ruská carská říše

kadarka

, -y ž. sorta vinné révy pěstovaná zvl. v Jugoslávii a v Maďarsku (pův. ze Skadaru v Albánii)

kromdar

, -u m. nář. euf. lejno, výkal (Jah., Šír)

mandarín

, -a m. (1. mn. -i, -ové) (z port. driv. ind.) 1. evropský název pro feudálního čínského hodnostáře …

mandarínka

, -y ž. (2. mn. -nek) (*mandarínek, -nku, -nka, K. Čap., *mandarín, -u, R. Svob., m.) malý pomeranč …

mandarínství

, s. 1. mandarínská hodnost 2. hanl. ješitná povýšenost, netečnost: kulturní m.

Medard

, -a m. osobní jm. mužské: M-ova kápě (krápě) čtyřicet dní kape (pořek.) prší-li na svátek Medarda (…

medardovský

příd. meteor. m-é počasí déle trvající deštivé počasí obvyklé v červnu

milodar

, -u m. poněk. zast. menší dobročinný dar, dar z milosti; almužna: sbírat m-y; být odkázán na m-y; →…

nadarmo

přísl. 1. bez úspěchu; bezvýsledně, marně: namáhat se n.; hledal, ale n. 2. bez příčiny, bez důvodu;…

nazdar

(hovor. expr. nazdáreček, nazdárek) citosl. 1. přátelský, důvěrný pozdrav: n., jak se máš?; voj., sp…

*nazdarovat

ned. zprav. hanl. zdravit slovem nazdar: bratříčkování a nazdarování (Včel.)

neodarwinismus

[-nyz-], -mu m. biol. směr vycházející z nesprávně zjednodušených myšlenek Charlese Darwina; neodarw…

nesolidarita

, -y ž. nedostatek solidarity; nesolidárnost: stávka ztroskotala pro n-u

nezdar

, -u m. nepodaření činnosti; neúspěch: n. jednání, výpravy; n. v práci; skončit n-em; stíhá jej n. z…

nezdara

, -y m. i ž. expr. nezdárník, dareba: syn n.; n-o jeden (jedna)!

*obdar

, -u m. bás. dar: z bohatství mého jiný zvolíš si o. (Theer)

obdarovací

příd. týkající se darování; darovací: o. list, listina

*obdarovanec

, -nce m. kdo byl obdarován (Štech)

obdarování

, s. dar: štědré o.; v. též obdarovati

obdarovatel

, -e m. (obdarovatelka, -y ž.) řidč. kdo někoho obdaroval; dárce: štědrý o.

obdarovati

dok. (koho, 4. p.; koho čím) dát někomu něj. dar, dát, udělit někomu něco jako dar; podarovat, darov…

obdarovávati

ned. k obdarovati: navštěvovala chudé a obdarovávala je; přen. kniž. radujeme se ze všeho, čím nás l…

†podar

, -u m. dar: přinést v p. (Vrba); zdrob. †podarek, †podárek (Táb.), -rku m. (6. mn. -rcích): dětsk…

podara

, -y ž. nář. zdar, úspěch, štěstí: to byla veliká p., že přišla do dobrých rukou (Staš.)

podaremně

, podarebně přísl. nář. nadarmo, zbytečně: všecko volání marné. Podaremně (Glaz.); eh, na co podareb…

podarovati

dok. 1. (koho čím) obdarovat, obdařit: p. dítě knížkou k vánocům; p. přítele slovem, úsměvem; kniž.

podarovávati

ned. k podarovati 1: p. děti dárky

podaruněk

, -ňku m. nář. dar, dárek (Rais)

*pradarebák

, -a m. (6. mn. -cích) expr. velký, nenapravitelný darebák: ozbrojený p. (Ner.)

protidar

, -u m. řidč. dar na oplátku: opatřit knihu jako p.; zdrob. protidárek, -rku m.

předarbitrážní

[přet-a- i předa-] příd. práv. p. řízení předběžné řízení před řízením arbitrážním

radar

, -u m. (6. j. -u) (angl. zkratkové slovo z názvu radio detection and ranging) tech. radiolokátor za…

Skadar

, -dru m. město v Albánii (u jugoslávských hranic); skadarský příd.: S-é jezero (na jugoslávsko-albá…

solidarismus

[-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z lat. zákl.) 1. snaha po vzájemné podpoře, soudržnosti: egoisty musí…

solidarisovati (se)

[-zo-], solidarizovati (se) ned. řidč. (s kým, čím) být solidární: s. (se) s návrhem

solidarita

, -y ž. (z lat. zákl.) porozumění pro jednotlivce n. celek, vědomí příslušnosti k jistému celku; sou…

standard

, -u m. (6. j. -u) (z angl.) ustálená, normální míra, stupeň, kt. tvoří základ hodnocení něčeho; úro…

standardisace

[-dyza-], standardizace, -e ž. poněk. kniž. uvádění, uvedení na standard, jednotná úprava; standardi…

standardisovati

[-dyzo-], standardizovati ned. i dok. poněk. kniž. (co) provádět, provést standardizaci; ustalovat, …

standarta

(†štandarta Třeb.), -y ž. (z fr. driv. germ.) 1. menší vyztužený prapor: (dř.) s. dělostřelců, jezde…

†sudar

, -a m. (†sudaryně, †sudaryňa, -ně ž., 2. mn. -yň, -yní, Havl.) (rus.) 1. (v rus. předrevolučním pro…

*sudarium

[-dá-], -ia s. (lat.) kniž. (v římském n. starokřesťanském prostředí) šátek na utírání potu (Ner.)

Syrdarja

, -je ž. řeka v Střední Asii; syrdarský příd.: S-á oblast

†štandara

, †štandára, -y ž. (z něm. driv. fr.) standarta 1: tmavorudá štandara (Jir.); vlály praporce a štand…

štandarta

v. standarta

údar

v. úder

Zadar

, -dru m. přímořské město v Jugoslávii; zadarský příd.

zadarebačit si

dok. (3. mn. -í) řidč. (s chutí) se oddat něj. dobu darebačení (v. za- II): kluk si zadarebačil

zadarmíčko

přísl. ob. expr. zadarmo 1 (Práce)

zadarmo

, zdarma přísl. 1. bez odměny, zvl. peněžité, bez zaplacení, bez náhrady: z. někoho živit bezplatně;…

zbohadarma

v. zbůhdarma

zbůhdarma

(zast. a nář. zbohadarma Wint., Těsn.) přísl. kniž. pro nic za nic, bez příčiny; bezdůvodně, zbytečn…

zbůhdarmý

příd. kniž. bezdůvodný, zbytečný, marný 2, darmý 1: z-é řeči (Vanč.); z-é utrácení času (Vrba)

zdar

citosl. vyjadřuje přání, aby se něco podařilo; přátelský pozdrav (zprav. kolektivní): lovu, sportu z…

zdar

I, -u m. poněk. kniž. kladný výsledek něj. činnosti; úspěch: z. v práci; vykonat něco se zdarem, bez…

zdarebačiti

dok. (3. mn. -í) řidč. 1. (koho, 4. p.) učinit darebákem; zkazit 1 (Pal.) 2. méně vhodně stát se dar…

*zdarebatělý

, *zdarebnělý (Hol.) příd. nezbedný 1, uličnický, rozpustilý, darebácký 2, rozjívený 1: starší (chla…

zdarma

v. zadarmo

zestandardisovati

[-dyzo-], zestandardizovati dok. řidč. kniž. (co) k standardizovati (ned.): z. představy (Lid. nov.)

*zpolodarmo

, *zpolodarma (Strán.) přísl. zpola zadarmo: darmo anebo z-o užívati všelijakých výhod (Havl.)

žandarm

(*žendarm Jahn) (1. mn. -ové, -i), žandár (1. mn. -ové) (nář. šandár Jir., V. Mrš., štandár Čap.-Ch.…

žandarmerie

(*žandarmie Havl.), -e ž. (z fr.) zast. a ob. četnictvo: černožlutá ž.; přen. hanl. černá mezinárodn…

žendarm

v. žandarm