Nalezeno 66 heslových statí.
badatel | , -e m. (badatelka, -y ž.) kdo vědecky samostatně zkoumá a ze svého poznání vyvozuje zobecněné závěr… |
badatelský | příd. k badatel; učenecký, vědecký: b. postup; b-é úsilí; b. ústav; → přísl. badatelsky: b. průbojné… |
badatelství | , -í s. 1. badatelská činnost; bádání, věda 2. souhrn vlastností badatele |
datel | , -tla m. (1. mn. -i, -ové) šplhavý pták s delším klínovitým zobákem tesající do dřeva stromů; zool.… |
*hledatel | , -e m. (*hledatelka, -y ž.) kdo hledá: h. života pravého (Šal.) |
*nabádatel | , -e m. (Rieger) (*nabádatelka, -y ž., Píša) kdo nabádá: kritika je strážcem i n-em |
nakladatel | , -e m. (nakladatelka, -y ž.) (dř.) podnikatel, kt. platil náklad na vydávání knih, uměleckých děl a… |
nakladatelský | příd. k nakladatel, k nakladatelství: n-á smlouva; n-é podnikání |
nakladatelství | , -í s. nakladatelský podnik; řidč. nakladatelské podnikání: Nakladatelství ČSAV; Státní pedagogické… |
nakladatelstvo | , -a s. †1. nakladatelství: venkovská n-a (Ner.) *2. nakladatelé (jako celek): českému n-u přibyl no… |
*nedohádatelný | příd. takový, kterého se nelze dohádat: nevybádatelné a n-é tajemství (Čech) |
nepostrádatelný | , nepostradatelný příd. takový, kt. nemůže být postrádán, nevyhnutelně potřebný; nezbytný, nutný: n-… |
neprobádatelný | , neprobadatelný příd. takový, kt. nemůže být probádán; tajemný, záhadný: n-é pustiny; n. úsměv; → p… |
nezadatelný | (*nezadajný Zákrejs, *nezadatný Kosm.) příd. takový, kt. nemůže být zadán, odevzdán, postoupen někom… |
nezbádatelný | , nezbadatelný příd. takový, kt. nemůže být probádán, vybádán, vyzkoumán; nevyzkoumatelný, nevypátra… |
ohledatel | v. ohledač |
ovládatel | , -e m. řidč. kniž. kdo ovládá: o. lidu (Sova); suverénní o. verše |
ovládatelný | , ovladatelný příd. takový, kt. může být ovládán: snadno, rychle o-é zařízení; dobře o. kůň; neovlád… |
†pobadač | , †pobádač, *pobadatel, *pobádatel, -e m. (*pobadatelka, -y ž.) kdo pobádá, podněcuje, podněcovatel:… |
podatel | , -e m. zprav. úř. ten, kdo činí n. učinil podání, podává nabídku: p. žádosti, obvinění, stížnosti; … |
podatelna | , -y ž. (2. mn. -len) úř. oddělení úřadu, kde se odevzdávají podání |
pohrdač | , pohrdatel v. pohrdavec |
pořadatel | , -e m. (pořadatelka, -y ž.) 1. (též *pořadač, -e, John) kdo něco pořádá (ve význ. 1); organizátor, … |
pořadatelský | příd. k pořadatel 1, 2: p. sbor; – p-á služba |
pořadatelství | , -í s. péče o uspořádání něčeho: svěřit jednotě p. závodů; ujmout se p. |
pořadatelstvo | , -a s. pořadatelé (ve význ. 1) (jako celek): p. plesu, závodů |
postrádatelný | , postradatelný příd. takový, kt. může být postrádán: (snadno) p-é věci, peníze; každý je p. a nahra… |
probádatelný | , probadatelný příd. řidč. takový, kt. může být probádán: p-á věc; čast. neprobádatelný v. t. |
předpovídatel | , -e m. řidč. kdo něco předpovídá: p. počasí |
*předvídatel | , -e m. kdo předvídá: p. budoucnosti (Šal.) |
předvídatelný | příd. takový, kt. může být předvídán: p-é důsledky; nepředvídatelné překážky, výdaje; → podst. předv… |
překladatel | , -e m. (překladatelka, -y ž.) kdo překládá do jiného jazyka: p. z ruštiny; p. do češtiny; čeští p-é… |
překladatelský | příd. k překladatel: p-á práce; p-é umění; → přísl. překladatelsky |
překladatelství | , -í s. překladatelská činnost |
rozkládatelný | , rozkladatelný příd. řidč. schopný rozkládání; rozkládací: snadno r. stůl |
skladatel | , -e m. (skladatelka, -y ž.) 1. kdo skládá, tvoří hudební dílo; komponista: čeští předmozartovští s-… |
skládatelný | , skladatelný příd. řidč. takový, kt. může být skládán, složen; skládací 1: s. metr; → podst. skláda… |
skladatelský | příd. k skladatel: s. zjev; s-á činnost; s-é pokusy; → přísl. skladatelsky: pracovat s.; s. vyrůstat… |
skladatelství | , -í s. činnost skladatele: hudební s.; věnovat se s. |
spolupořadatel | , -e m. jeden z pořadatelů téže akce, téhož podniku ap. v poměru k ostatním: s. slavnosti, výstavy, … |
spolupřekladatel | , -e m. jeden z překladatelů téhož textu, díla ap. v poměru k druhému, k ostatním: s-é výboru povíde… |
spoluzakladatel | , -e m. (spoluzakladatelka, -y ž.) jeden ze společných zakladatelů: s. klubu, školy; s-ka kláštera; |
spolužadatel | , -e m. jeden ze žadatelů o touž věc v poměru k ostatním: mnozí ze s-ů (Her.) |
†spořadatel | , -e m. pořadatel 1, 3, upravovatel: s. své říše (Koll.) organizátor; ukázal se s-em osudů našich (M… |
spřádatelný | , spřadatelný příd. takový, kt. může být spřádán: s-á vlákna |
střadatel | , -e, střádal, -a (1. mn. -ové) m. (živ.) (střadatelka, -y ž.) 1. kdo ukládá, střádá peníze (zprav. … |
střadatelský | , střádalský příd. k střadatel, střádal: s. vklad; (dř.) střádalský spolek |
střadatelství | , střádalství, -í s. šetření a ukládání peněz, zvl. v peněžních ústavech, vlastnosti n. činnost střa… |
ukladatel | , -e m. (ukladatelka, -y ž.) peněž. deponent, složitel |
uspořádatel | , uspořadatel, -e m. řidč. pořadatel 3, 1: u. díla; – uspořadatelé besedy (Havl.) organizátoři |
vědeckobadatelský | příd. týkající se vědeckého bádání: v-á práce; v. ústav |
vkladatel | , -e m. (vkladatelka, -y ž.) kdo má vklad (ve význ. 1) u peněžního ústavu; střadatel 1, střádal 1: d… |
vkladatelský | příd. řidč. k vkladatel: v-é úspory |
vydatel | , -e m. práv. kdo vydává (vystavuje) cenný papír: v. směnky výstavce |
vykladatel | v. vykladač II |
*vykladatelný | příd. takový, kt. může být vykládán, vysvětlován, tlumočen: různé v-é údaje (Lit. nov.) |
†vykladatelský | příd. k vykladatel: v-é umění (Z. Nej.) |
zadatel | , -e m. řidč. zadavatel |
zadatelný | příd. řidč. takový, kt. může být zadán, odevzdán n. postoupen někomu jinému: z-é místo ve výboru (Če… |
zakladatel | , -e m. (zakladatelka, -y, †zakladatelkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, Pal., Tomek aj., ž.) kdo něco zalo… |
zakladatelský | příd. k zakladatel: z-á generace; z-á činnost |
zakladatelství | , -í s. řidč. činnost zakladatele, úsilí, snaha zakládat něco: překotné z. |
zbádatelný | , zbadatelný příd. 1. řidč. poněk. zast. takový, kt. může být zbádán; probádatelný: přesněji určené … |
zpravodatel | , zpravodavce v. zpravodaj |
zvládatelný | , zvladatelný příd. takový, kt. může být zvládán, řízen: z-é úkoly; barvení novým způsobem je techno… |
žadatel | , -e m. (žadatelka, -y ž.) kdo o něco žádá: odmítnout ž-e; ž. o byt; dát přednost ž-i s rodinou; ž. … |