dobrovolný příd. konající něco n. konaný bez povinnosti, z vlastní vůle (op. nucený, povinný): d-í spolupracovníci; sbor d-ch pomocníků; d. příspěvek; d-á dražba; d-á chudoba; d-á samota; d-á smrt sebevražda; přísl. dobrovolně; podst. dobrovolnost, -i ž.