bezdrátový

příd. jsoucí bez drátů: elektr. b-á telegrafie, telefonie, stanice aj. s přenosem pomocí radioelektr…

cedrát

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) 1. druh citroníku poskytující plody s tlustou kůrou; citroník léči…

drát

, -u m. (6. j. -ě, -u) (z něm.) hutní výrobek, zprav. malého kruhovitého průřezu, vzniklý válcováním…

drátař

, -e m. 1. ob. dráteník: šikovný d.; d-i a klempíři 2. tech. slang. tažič drátu; voj., stud. slang.

*drátařina

, -y ž. ob. drátenictví (Staš.)

drátařský

příd. ob. drátenický: d-á rodina; d-é zboží; → přísl. drátařsky

*drátařství

, -í s. ob. drátenictví

drátek

, -tku m. (6. mn. -tcích, -tkách) 1. tenký drát: zlaté drátky; ♦ jde to (dělá to) jako na drátku (na…

drátenický

příd. k dráteník; souvisící s dráteníky, dráteníkům vlastní, náležející: d. šat; d-é řemeslo; d-é ná…

drátenictví

, -í s. drátenické řemeslo: jít do světa za d-m; živit se d-m

dráteničit

ned. (3. mn. -í) ob. provozovat drátenické řemeslo, být dráteníkem: celý život dráteničil

dráteník

, -a m. (6. mn. -cích) (drátenice, -e ž.) (dř.) člověk živící se výrobou a podomním prodejem drobnéh…

drátěnka

, -y ž. (2. mn. -nek) 1. vložka do postele s pružnou drátěnou sítí: postel i s d-ou; měděná d. 2. hu…

drátěný

příd. zhotovený z drátu: d. plot; d-á ohrada; d-é lano, oko; d-á síť, klec drátová; d. kartáč; přen.…

dráti

ned. (1. j. deru, rozk. der, min. dral, trp. drán, podst. draní, přech. přít. dera) 1. (co) něčím os…

drátkovací

příd. určený k drátkování: d. přístroj, kartáč

drátkovati

ned. (co) 1. (co, ~) čistit drátky: d. parkety, podlahu 2. zeměd. (na chmelnici) zavěšovat vodicí dr…

drátkovitý

příd. mající tvar drátků: geol. d-é zlato, stříbro mající v hornině tvar drátků

drátkový

příd. k drátek: d-á hubka; d. kartáč; d-é ozdoby filigránové; text. d. potah v přádelně u strojů zař…

dráto-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova drát, a to 1. jako s jejím předměte…

drátokamenný

příd. vod. stav. d-á stavba z tvárnic vyplněných kameny a obalených drátěným pletivem

drátoměr

, -u m. tech. destička s větším počtem změřených a očíslovaných dírek a zářezů, sloužící k rychlému …

drátosrstý

příd. d. ohař mající delší hrubou srst

drátoštěrkový

příd. vod. stav. d-á stavba z štěrkových tvárnic obalených drátěným pletivem

drátotažec

, -žce m. tech. slang. tažič drátu

drátovod

, -u m. (6. j. -u) žel. telefonní a telegrafní vedení k obsluze návěstidel a závor upevněné na nízký…

drátovačka

, -y ž. slang. strojek na sešívání listin n. na stahování beden n. krabic drátem, sešívačka: d. na b…

drátovati

ned. 1. (co) stahovat, spravovat drátem: d. rozbitý hrnec, rozbitou misku; přen. expr. vůbec hrubě s…

drátovec

, -vce m. larva kovaříků, velmi škodlivá rostlinám, zvl. obilí

*drátoví

, -í s. dráty; drátěná mříž, drátěné pletivo: obrostlé d.; husté d.

drátovitý

příd. podobný drátu; připomínající drát: d-é vlasy; d-é prsty (Wolk.)

drátovky

, -vek ž. pomn. síťové brány (zeměd.)

drátovna

, -y ž. (2. mn. -ven) dílna n. závod na výrobu drátu: pracuje v d-ě; závod má též svou d-u

drátovnice

, -e ž. tech. slang. protahovačka drátu, protahovací stolice

drátový

příd. z drátu zhotovený, vyrobený; drátěný: d-á klec; d. kruh; d-á pojistka; žel. d-é táhlo sloužící…

dvoudrátový

, dvojdrátový příd.: d-é vedení

hydrát

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. sloučenina obsahující v molekule n. krystalu určitý počet mo…

jednodrátový

příd.: elektr. j-é vedení

kryohydrát

, -u m. (6. j. -u) fyz. nasycený roztok, zvl. vodní, ztuhlý nízkou teplotou; kryohydratický [-ty-] p…

kvadrát

, -u m. (6. j. -u) (z lat.) 1. tvar rovnostranného pravoúhlého čtyřúhelníku, čtverec: k. pokojové st…

kvadrátek

, -tku m. (6. mn. -tcích) 1. řidč. zdrob. ke kvadrát; čtvereček: k-y bílého papíru 2. círk. kněžský …

kvadratický

, kvadrátní v. kvadrát

landrát

, -a m. (z něm.) slang. (za nacistické okupace též v ČSR) vedoucí říšskoněmecký správní úředník, zpr…

nadrátovat se

dok. ob. expr. opít se: ten se nadrátoval, že sotva stojí

*odrátovati

dok. (co) drátem ovinout: odrátované zátky (Herrm.)

pouzdro

, -a s. (6. j. -ru, -ře, 2. mn. -der) 1. tuhá schránka, obal sloužící k uložení a ochraně předmětů:

přidrátovati

dok. (co) drátem připevnit, upevnit: p. ucho (k hrnci)

pudrátko

, pudrovačka, pudrovadlo v. pudrovátko

pudrovátko

(mn. 2. -tek, 6. -ách), řidč. pudrovadlo (2. mn. -del), hovor. pudrátko (mn. 2. -tek, 6. -ách), -a s…

sdráti

v. sedrati

sdrátovati

dok. (co) spojit, stáhnout, spravit drátem: s. puklou misku; přen. expr. s. díru (v látce) nepěkně, …

sedrati

, řidč. sdráti dok. (1. j. -deru, rozk. -der, min. -dral, trp. -drán) (co) trháním n. dřením oddělit…

uhlohydrát

, -u m. (6. j. -u) chem. u-y cukry 2, sacharidy, glycidy; uhlohydrátový příd.

vydrátkovati

dok. (co; ~) drátkováním (ve význ. 1) vyčistit: v. parkety; v. za sucha

zadrátovati

dok. 1. (co) upevnit, stáhnout, spravit drátem: z. bednu, z. hrnec 2. (co; řidč. koho) zahradit drát…

zadrátovávati

ned. řidč. k zadrátovati (Lid. nov.)

zdráti

v. zedrati

zedrati

, řidč. zdráti dok. (1. j. zderu, rozk. zder, min. -dral, trp. -drán) (co) 1. draním (ve význ. 1) zc…