dur neskl. s. (z it.) hud. tvrdá stupnice n. tónina vyznačující se na rozdíl od mollové (měkké) velkou tercií nad základním tónem a půltóny mezi 7. – 8. a 3. – 4. stupněm: A dur; C dur; Mendelssohnova symfonie v A dur; přen. pro ženu hrajte d., moll hrajte pro muže (Vrchl.); naladit své chování do d. vesele, jaře; durový příd.: hud. d-á tónina tvrdá; d-á melodie, d. trojzvuk