diafilm

[dy-], -u m. (6. j. -u) (z řec. + angl. zákl.) film. řada diapozitivních obrázků na filmu širokém 35…

film

, -u m. (6. j. -u) (z angl.) 1. celuloidový list n. pás opatřený vrstvou citlivou na světlo jako fot…

filmař

, -e m. kdo natáčí filmy n. účastní se filmové výroby vůbec, filmový pracovník: práce našich a polsk…

filmařina

, -y ž. slang. činnost, zaměstnání filmaře

filmařský

příd. k filmař: f-á práce; f-á hantýrka

filmařství

, -í s. filmovnictví

filmotéka

, -y ž. sbírka filmů, archív filmů

filmovací

příd. určený k filmování: f. přístroj, kamera; f. den; f. náklady souvisící s filmováním

filmovatelný

příd. takový, který lze filmovat: f. námět; → podst. filmovatelnost, -i ž.: f. románu

filmovati

ned. 1. natáčet film: v létě se filmuje víc než v zimě; účastnit se filmování 2. hrát úlohu ve filmu…

filmovnictví

, -í s. souborný název pro filmovou tvorbu, činnost a filmové hospodářství; filmařství: Císařův peka…

filmový

příd. k film: f-á kamera; f. pás; f-é plátno; f-á montáž, technika; f-é umění obor umění zabývající …

filmpak

, -u m. fot. balíček lístkových filmů pro nabíjení do deskových kamer; filmpakový příd.: f-á kazeta …

kinofilm

, -u m. (6. j. -u) fot. kinematografický film užívaný též pro fotografické přístroje; kinofilmový př…

mikrofilm

, -u m. (6. j. -u) filmový pás s reprodukcemi jednotlivých stránek knih, časopisů, plánů ap. ve zmen…

nafilmovati

dok. (co) 1. filmováním zachytit: n. skok na lyžích; n. život včel; přen. slang. n. něco (na někoho)…

ofilmovati

dok. řidč. (co) udělat filmový snímek něčeho: o. malbu; o. fáze pohybu nafilmovat

velkofilm

, -u m. (6. j. -u) výpravný film, zprav. s množstvím účinkujících; velkofilmový příd.

*zfilmovatiti

dok. (3. mn. -í) (co) učinit vhodným pro filmové zpracování: námět je dokonale zfilmovatěn (K. Čap.)

zfilmovati

dok. (co) k filmovati 3: z. román, divadelní hru; právo zfilmování je vyhrazeno autorovi