hrách, hrachu m. (1. mn. hrachy, hráchy) 1. jednoletá bylina s popínavou lodyhou, pěstovaná pro kulovitá semena v luscích; hrách setý (bot.): zasít h.; ♦ řidč. expr. mít se jako h. u cesty špatně, lézt někomu do hrachu (čast. do zelí) chodit za jeho milou 2. bot. rod Pisum: h. setý; h. peluška 3. kulaté semeno hrachu setého, druh luštěnin: vyloupat h. z lusků; loupaný h.; uzené s hrachem; zrnka hrachu; slzy jako hrachy (hráchy) padaly mu z očí veliké; ♦ (všecky domluvy nejsou nic platné,) jako by h. na stěnu házel jsou bez úspěchu, bez odezvy, marné, počítat i h. do hrnku být lakomý 4. nár. h. a kroupy jeden z českých lidových tanců; → zdrob. hrášek v. t.