hroch

, -a m. (6. mn. -ších) velký africký vodní savec: být neohrabaný jako h.; ♦ mít kůži jako h. (čast.

*hrochot

, -u m. (6. j. -u) 1. chrochtání, chroptění, chrapot: vyrážel blažený h. z hrdla (Jir.) †2. hřmot, r…

*hrochový

příd. k hroch: h-á kůže hroší

*hrochtati

ned. chrochtat; chroptět: prase hrochtá; přen. nesrozumitelně cosi h. (Sum.)

*hrochtavý

příd. k hrochtati; chrochtavý; chraptivý; chraplavý: h-é zvuky (Sum.)

*chrochot

, *chrochtot, *chrocht, -u m. (6. j. -u) chrochtání: ch. kanců, selátek; zapět sípavým chrochtem (Ča…

chrochtati

ned. (1. j. -ám) (zprav. o vepřích) vydávat hluboký chrčivý hlas: prasečí chrochtání; na rybníce chr…

chrochtavý

příd. k chrochtati: ch-í vepři; expr. ch. smích; zool. jak ch.; → přísl. chrochtavě: ch. ze sebe vyr…

chrochtnouti

dok. (min. -tl, podst. -tnutí) k chrochtati (zprav. o vepřích); (jednou) zachrochtat: bachyně chroch…

*odchrochtnouti

dok. (min. -tl, -tnul (ob.), -tla, podst. -tnutí) vydat chrochtavý zvuk: expr. (pan Schlegl) si odch…

pochrochtávat

ned. chvílemi trochu chrochtat, zachrochtat: prasátko tiše pochrochtávalo; přen. expr. (o člověku) p…

zachrochtati

dok. (j. 1. -ám, 3. -á, zast. -ce Jir.) (zprav. o vepřích) vydat krátké chrochtavé zvuky; zhrub. (co…

*zachrochtnouti

dok. (min. -tl, -tnul (ob.), -tla, podst. -tnutí) (krátce) chrochtnout: vepř zachrochtl; – zhrub. za…