bujarý

příd. (2. st. bujařejší) plný mládí, svěžesti a síly; bujný, jarý, veselý, svěží: b. mladík, kůň; b-…

fujara

, -y ž. (z rum.) dřevěná pastýřská píšťala (na Slovensku a na Valašsku): pískat na f-u; vyřezávat ze…

*fujarovati

ned. hrát na fujaru (A. Mrš.)

jaro

, -a s. (6. j. -u, ale na jaře) 1. roční období mezi zimou a létem; část kalendářního roku od 21. bř…

jaro-

první část složených slov spojující část druhou s významem slov jaro, jaře, jarně jako s její bližší…

†jarobujný

příd. bás. jaře bujný: j-á mládež; j-ó představy; j-á činnost; †jarobujně přísl.: srdce mu bilo j.;

*jaroskvoucí

příd. bás. a zast. skvějící se jarem, svěžestí, mládím: j. oko (Čech)

*jarošumný

příd. bás. jarně, jaře šumící: j-á vlna (Čech); → přísl. jarošumně: j. douti (Čech)

*jarotoký

příd. jaře, bystře tekoucí (Mach.)

Jaroměř

, -e ž. (j. 3., 6. -i, 7. -í) město v Čechách; jaroměřský příd.: j. průmysl; Bible j-á

†jarota

, -y ž. mladistvost, svěžest, jarost: j. mysli a citu (Pal.); j. mládí (Čap.-Ch.)

jarovisace

[-za-], jarovizace, -e ž. (z rus.) 1. zeměd. umělý proces urychlující rostlinný vývoj působením tepl…

jarovisovati

[-zo-], jarovizovati ned. i dok. (co) provádět, provést jarovizaci: j. ječmen, pšenici, brambory; j.…

jarovost

, -i ž. zeměd. vlastnost jarního osiva; jarnost (op. ozimnost): j. pšenice

jarý

příd. (2. st. jařejší) 1. kniž. bujarý, bujný, svěží, mladý: j. mladík; j-á mysl; j. hlas, smích, ži…