bukojedlový

příd. bukový a jedlový: les. b-é lesy smíšené z buků a z jedlí

darmochleb

, -a (1. mn. -ové), darmojed, -a (1. mn. -i) m. expr. kdo si nezaslouží chléb, jídlo prací; darmožro…

dojednaná

, -é ž. jen ve spoj. na dojednanou v dojednání: přijít na d-ou (Rais)

dojednání

, -í s. řidč. dohoda, úmluva: učinit o něčem d.; mezinárodní smlouvy a d.; přistoupit na d.

dojednati

dok. 1. (co; s kým) dokončit jednání o něčem; přestat jednat: zítra dojednáme, co jsme dnes začali; …

dojednávati

, dojednávati se ned. k dojednati, dojednati se

dojednávka

, -y ž. (2. mn. -vek) dojednání, dojednávání: d. o pracovních problémech

dojednocovati

ned. k dojednotiti: d. cukrovku

dojednotiti

dok. (3. mn. -í, trp. -cen) (co) dokončit jednocení: d. řepu

doobjednati

dok. (co) doplnit objednávku něčeho, dodatečně objednat: d. původní součástky

doobjednávati

ned. k doobjednati

doobjednávka

, -y ž. (2. mn. -vek) dodatečná objednávka: d-ou si doplnit zásoby zboží

dvojjediný

příd. dvojitý, ale tvořící jednotu: d. život; → podst. dvojjedinost, -i ž.

jed

, -u m. (6. j. -u) 1. látka poškozující n. ničící živý organismus svým chemickým složením: hadí, zmi…

jeden

čísl. zákl. (ž. jedna, s. jedno; mn. jedni, jedny, jedna, u pomn. podst. jm. pravidelně: jedny housl…

jedena-

, jedna- první část složených slov význ. číselného připojovaná před desítky a vyjadřující počet (jed…

jedenadvacet

, jednadvacet, -třicet,... -devadesát čísl. zákl. (stejně spr. a zejm. ve spojení se jmény počítanýc…

jedenáct

(†jedenácte, Koll., Čel., Šmil. aj.) čísl. zákl. označuje počet 11: žili spolu j. let; děti od deset…

jedenáctapůl

v. -půl

jedenáctapůl-

v. jedenapůl-

jedenácti-

první část složených slov spojující část druhou s význ. číslovky jedenáct (jedenáctičlenný mající je…

jedenáctičlenný

příd.: j-á brigáda

jedenáctihektarový

příd.: j. lán ve výměře jedenácti hektarů

jedenáctihodinový

příd.: j-á pracovní doba

jedenáctiletý

příd.: j. syn; j-á škola škola o jedenácti postupných ročnících; jedenáctiletka, -y ž. (2. mn. -tek)…

jedenáctiměsíční

příd.: j. období; j. dítě

jedenáctimetrový

příd.: j-á vzdálenost

jedenáctinásobný

čísl. nás. jedenáctkrát opakovaný, jedenáctkrát větší; jedenácteronásobný; → přísl. jedenáctinásobně

jedenáctipatrový

příd.: j-á budova mající přízemí a jedenáct pater

jedenáctislabičný

příd.: j. verš

jedenáctistrunový

příd.: j-á harfa

jedenáctisvazkový

příd.: j-é dílo

jedenáctitunový

příd.: j. náklad

jedenáctiveršový

příd.: j-á sloka

jedenáctka

, -y ž. (2. mn. -tek) 1. číslice 11; zprav. ob. to, co je jí označeno: označit stránku j-ou; jet do …

jedenadvaceti-

, jednadvaceti-, řidč. jedenadvacíti-, jednadvacíti-,... jedenadevadesáti-, jednadevadesáti- první č…

jedenadvacetičlenný

příd.: j. orchestr

jedenadvacetiletý

příd.: j. boj; j. jinoch

jedenadvacetiměsíční

příd.: j. lhůta; j. dítě

jedenapůl

v. -půl

jedenapůl-

ve složeninách jako jedenapůlcoulový, jedenapůlhodinový, jedenapůlkrát, jedenapůlletý, jedenapůlmili…

*jedenice

, -e ž. hojné jedení, hojné jídlo (Rais)

jedenkrát

čísl. nás. příslovečná k jeden 1. jednou: přišel jen j. za rok pozdě; j. sto tisíc 2. v platnosti př…

jedenmecítma

čísl. zákl. zast. jedenadvacet: j. let: obl. ryb. slang. (při výlovu rybníků) při počítání ulovených…

jedibaba

v. ježibaba

jedináček

, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích) (*jedinačka, -y ž.) jediné dítě: rozmazlený, nevychovaný,…

jedináčkovský

příd. řidč. příznačný pro jedináčka: j-á svéhlavost (Maj.)

†jediňátko

, -a s. (mn. 2. -tek, 6. -ách) mazl. jediné dítě: opuštěné j. (Erb.)

jedině

, poněk. zast. kniž. jediné přísl. jen, jenom, pouze, toliko: j. naděje udržovala jej při životě; ch…

jedinec

, -nce m. 1. jednotlivý člověk, zvl. jako samostatná bytost; jednotlivec, individuum: vztah j-e k ce…

jedinečný

příd. 1. individuální: j. jev; každé umělecké dílo má v sobě něco j-ého specifického; jaz. j-é souhl…

jedinkrát

, zast. a kniž. jedinékrát, jediněkrát přísl. jen jednou: byl za celý život j. v Praze; jednou j. js…

jedinký

(*jediněnký, Ner., *jediničký, Svět., *jediňoučký, Mach., *jedininký, V. Mrš.) příd. expr. zcela jed…

*jedinost

, -i ž. vlastnost toho, co je jediné n. jedinečné, individuální; singularita: j. pravdy (K. Čap.)

jedinovláda

(†jednovláda, Šaf.), -y ž. řidč. vláda jedné osoby, strany n. vrstvy; samovláda, tyranie: j. římskýc…

jediný

příd. 1. jen jeden: v domě bylo osvětleno j-é okno; j. syn; lid je j-m zdrojem veškeré moci ve státě…

jedle

, -e ž. 1. jehličnatý lesní strom s přímým štíhlým kmenem a s jehlicovitými plochými listy rozestave…

jedlí

, -í s. jedlový porost, les; jedloví: haluze smrčí a j.

jedlice

I, -e ž. bás. jedle: štíhlá, ztepilá j.

jedlice

II v. jedlík

jedlický

příd. k jedlík: Bumbrlíčkovo j-é umění; j. a pijácký život

jedlictví

, -í s. záliba v jedení: nezřízené j. a pijáctví

jedličí

, -í s. jedlové chvojí; jedloví, jedlina: čerstvá zeleň smrčí a j.; vůně j.

jedlík

, -a m. (6. mn. -cích) (jedlice, -e ž.) 1. kdo mnoho jí: v době dospívání se z něho stal j. 2. ten, …

jedlina

, -y ž. 1. nář. jedle: chtěl si stoupnout za starou j-u (Baar) 2. jedlový porost, les; jedloví, jedl…

jedloví

, -í s. 1. jedlový porost, les; jedlí: doubravy a j. 2. jedlové chvojí; jedlina, jedličí

jedlovina

, -y ž. jedlový porost, les; jedloví, jedlina

jedlový

příd. k jedle: j-é chvojí, dřevo; j-é šišky; j. les; bot. zvonek j.; zool. drabčík j.

jedlý

příd. 1. takový, kt. je možno jíst: j. pokrmový tuk; j. kořínek puškvorce; j-é dárky k jídlu; houby …

jedna-

v. jedena-

jednací

příd. týkající se jednání, určený, sloužící k jednání: j. síň; j. řeč; j. řád; sloh j. (Pal.); j. sp…

jednak

přísl. 1. ve dvojici jednak – jednak s funkcí spojkového výrazu vylučovacího; dílem – dílem: soudcov…

jednaký

příd. řidč. jsoucí stejného způsobu, názoru; stejný: stále j-á odpověď; všichni jsou j-cí; → přísl.

jednání

, -í s. 1. činnost (určená vůlí), počínání; činy, čin: j. znamená víc než řečnění; chtění a j. 2. zp…

jednatel

, -e m. (jednatelka, -y ž.) 1. funkcionář organizace, spolku vyřizující agendu: j. závodního výboru;…

jednatelský

příd. k jednatel: j-á zpráva, činnost; j. způsob výkupu obilí; → přísl. jednatelsky: j. zpeněžovat d…

jednatelství

, -í s. 1. zastupitelství, zprav. obchodní; agentura: j. dopravní společnosti; j. Státní spořitelny

jednati

ned. 1. činit, dělat, konat s uvážením, z vlastní vůle; postupovat: j. správně, poctivě, upřímně, do…

jednice

, -e ž. zast. jednička, jednotka (Quis aj.); početní j.; ekon. kalkulační j. podnikový výkon (výrobe…

jednicový

příd. k jednice: j-é mzdy, prémie; ekon. j. náklad který lze na kalkulační jednici zjistit přímo (po…

jednička

, -y ž. (2. mn. -ček) 1. číslice 1; jednotka: žáčkové píší j-y a dvojky 2. klasifikační známka první…

jedničkář

, -e m. hovor. žák s jedničkami na vysvědčení

jedničkový

příd. k jednička: j. bod; j-á intenzita

jedník

, -a m. obl. druh karetní hry, jedenadvacet; → expr. zdrob. jedníček, -čka m. (Štech)

†jedno

přísl. jen, jenom, pouze: času nepočítej, nedbej žízně, hladu, j. počítej svých zločinů řadu (Erb.)

jedno-

první část složených slov spojující část druhou s význ. číslovky jeden (jednooký mající jedno oko; j…

jednoaktový

příd. mající jeden akt: j-á veselohra; jednoaktovka, -y ž. (2. mn. -vek) divadelní hra o jednom aktu

jednoatomový

příd. skládající se z jednoho druhu atomů: chem. j. plyn jehož molekula je tvořena jediným atomem

jednobarevný

, řidč. jednobarvý příd.: j-á látka; j-vá tapeta (Ner.); přen. j. obraz starého společenského života…

jednobodový

příd.: j. náskok o jeden bod; polygr. j. výplněk písmový nejtenčí

jednobožství

, -í s. víra v jednoho boha

jednobrankový

příd.: j-é vítězství o jednu branku

jednobratrý

příd.: bot. j-é tyčinky nitkami srostlé v jeden svazek

jednobřitký

příd. zř. s jedním ostřím (Vanč.); jednobřitý příd. s jedním břitem, ostřím: j-á šavle

jednobuněčný

příd. tvořený jedinou buňkou: biol. j. organismus; — zpodst. mn. jednobuněční, -ých m. zool. podříše…

†jednobytný

příd. náb. jsoucí jediné, stejné podstaty: Trojice j-á (Erb.); → podst. jednobytnost, -i ž.: j. přír…

jednobytový

příd.: j. domek obsahující jen jeden byt

jednocestný

příd.: elektr. j. usměrňovač usměrňující střídavý proud pouze v jednom směru

jednociferný

příd.: j-é číslo

jednočárkovaný

příd. hud. j-á oktáva jejíž tóny se označují písmeny s jednou čárkou n. s indexem 1: j-é a (a´, a1)

jednočinný

příd. tech. j. stroj u něhož pracuje jen jedna strana pístu (op. dvojčinný)

jednočlen

, -u m. (6. j. -u) mat. pojem školní algebry, zvláštní případ mnohočlenu, obsahujícího jeden člen

jednočlenný

příd.: j-á rodina; jaz. j-á věta kterou nelze členit na mluvnický podmět a přísudek

jednoděložný

příd. bot. klíčící jednou dělohou: j-é rostliny; j. klíček; — zpodst. jednoděložné, -ých ž. mn. bot.…

jednodenní

příd.: j. cesta; j. mládě; ekon. j. graf cykličnosti

jednodeskový

příd.: zeměměř. j-á metoda fotogrammetrická jednoobrazová

jednodílný

příd.: j. film; j-é dveře jednokřídlové

jednodiskový

[-dy-] příd. mající jeden disk: motor. j-á spojka auta

jednodobý

příd.: těl. j. cvik na jednu dobu; jaz. řidč. j-é sloveso okamžité, momentánní; → podst. jednodobost

jednodomý

příd. bot. j-é rostliny nesoucí na každém jedinci jednopohlavné květy prašníkové i pestíkové (např. …

jednodrátový

příd.: elektr. j-é vedení

jednodrážkový

příd.: elektr. j-é vinutí

jednoduchý

příd. (2. st. -dušší) 1. existující jako jeden celek, v jediném provedení, nikoli složený z dvojích …

-jednodušiti

jen s předp.: zjednodušiti

-jednodušovati

jen s předp.: zjednodušovati

jednofázový

příd.: elektr. j. proud; j. transformátor

jednohaléřový

, jednohalířový příd.: j-á mince v hodnotě jednoho haléře

jednohektarový

příd.: j-é pokusné pole o výměře jednoho hektaru

jednohlas

, -u m. (6. j. -e, -u) hud. jednohlasý zpěv; unisono; jednohlasný příd. 1. stejně znějící: j. sbor 2…

jednohlavňový

příd.: j-á brokovnice

jednohlavý

příd.: země j-ého orla (Něm.) Prusko (Pruské Slezsko)

jednohodinový

příd.: j. pochod; j-é kuře; j-á mzda za jednu hodinu

jednohonný

příd. zeměd. j-é hospodářství pěstující na jednom honu po dlouhou dobu touž plodinu; jednopolní

jednohrbý

příd.: zool. velbloud j.

jednohřídelový

příd.: tech. j-á turbína o jednom hřídeli společném několika tělesům turbíny

jednohubka

, -y ž. slang. malý obložený chlebíček (asi na jedno sousto), chuťovka (kuch.)

jednojaderný

příd. obsahující jedno jádro: biol. j-á buňka

jednojazyčný

příd. mající jen jeden jazyk; existující jen v jednom jazyku: j. stát; – j. text; → přísl. jednojazy…

*jednojediný

příd. expr. zcela jediný (Zey.)

jednoklonný

příd. miner. j-á soustava krystalová soustava mající tři nestejně dlouhé osy, z nichž dvě svírají sp…

jednokolejka

, -y ž. (2. mn. -jek) ob. jednokolejná trať

jednokolejný

příd.: j-á dráha, trať; → přísl. *jednokolejně: jezdit j.; → podst. jednokolejnost, -i ž.: přen. j. …

jednokolový

příd. jsoucí o jednom kole: j. velocipéd; – j-á soutěž; → přísl. jednokolově: soutěž hraná j.

jednokomorový

(zast. -komorní, Pal., -komorý) příd. mající jednu komoru: tech. j-é zdymadlo; polit. j. systém parl…

jednokoňový

příd. motor., tech. o jedné koňské síle: j. motor, jednokoňský příd. zařízený pro tah jedním koněm:

jednokopytník

, -a m. (6. mn. -cích) zast. zool. savec s jediným vyvinutým prstem (opatřeným kopytem) na každé noz…

jednokorečkový

příd. tech. opatřený jedním korečkem, přihrádkou, truhlíkem: j-á rýpadla

jednokotvový

příd. elektr. j. měnič mající vinutí obou proudových soustav v jedné kotvě

jednokřídlový

, jednokřídlý příd.: j-é dveře

jednokvětý

příd. bot. strdivka j-á

jednokvítek

, -tku m. (6. mn. -tcích) drobná lesní bylina s okrouhlými listy a s jedním vonným bílým květem; bot…

jednolampový

příd.: j. přijímač opatřený jednou elektronkou; jednolampovka, -y ž. (2. mn. -vek) ob. jednolampový …

jednolanový

příd.: tech. j-á visutá dráha při níž je lano nosné i lanem tažným; j. drapák s jediným lanem (zavír…

jednoletý

příd. jednoroční: j-á praxe; j-é dítě; bot. j-é rostliny kt. v jednom vegetačním období vyklíčí, vyk…

jednolícní

(*jednolícný, Maj.) příd. text. mající vzor jen po jedné straně: j. tkanina

jednolistový

, jednolistý příd. mající jeden list; tvořený jedním listem: j-ové tisky, kalendáře, noviny; tech. j…

jednolitý

příd. takový, v němž nejsou odlišeny části n. členy; jednotný, celistvý, ucelený: j. celek, proud, k…

jednolodní

příd. j. kostelík o jedné chrámové lodi; j. plavební komory pro jednu loď

jednolomný

příd. miner. hmoty j-é u nichž se procházející světelný paprsek nedělí a láme se jednoduše

jednolůžkový

příd.: j. pokoj s jedním lůžkem

*jednomanželství

, -í s. monogamie: zásada j. (Staš.)

jednoměsíční

příd.: j. lhůta, období; j. dítě; j. plat za jeden měsíc

jednominutový

příd.: j. interval

jednomístný

příd. mající jedno místo: j-é letadlo

jednomletý

příd. potrav. j-á mouka vyrobená jedním mletím a obsahující všechny součástky zrna kromě plev

jednomocenství

, -í s. chem. vlastnost toho, co je jednomocné; jedno mocnost; jednomocný příd.: chem. j. prvek jeho…

jednomotorový

příd.: j-é letadlo poháněné jedním motorem

jednomužství

, -í s. manželství jedné ženy s jedním mužem; monandrie

jednomyslný

příd. jsoucí jedné mysli; pocházející ze stejného smýšlení; svorný: národ byl j. v boji proti fašist…

jednonárodní

příd. j. stát obývaný jedním národem

jednonásobný

čísl. nás. k jeden: j-é překročení závazku; jednonásobek, -bku m. (6. mn. -bcích) hodnota n. množstv…

jednonohý

příd. mající jen jednu nohu: j. invalida

jednonož

přísl. těl. jednou nohou (op. obounož): odraz, klek j.

jednonulka

, -y ž. (2. mn. -lek) zbož. tmavší jemná pšeničná mouka; nulka

jednoobalný

příd. bot. j-é okvětí nerozlišené v kalich a korunu, jednoduché, prvoobalné; j-é květy, rostliny s o…

jednoobrazový

příd. zeměměř. j-á metoda fotogrammetrická založená na jednom obraze, jednodesková

jednookenní

, jednooknový (*jednookenný) příd.; j. pokojík; j-ný pokoj (Rais)

jednookruhový

příd.: sděl. tech. j. přijímač s jedním ladicím okruhem; j-á dvoulampovka

jednooký

příd.: j. hrdina Jan Žižka; zpodst. mezi slepými j. králem (přísloví) v prostředí nízké úrovně lze v…

jednoosý

příd.: j. vlečný vůz

jednopatrový

příd. jednoposchoďový: j. dům mající přízemí a jedno patro

jednoplošník

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) letadlo s jednou nosnou plochou; monoplán

jednopohlavní

, jednopohlavný příd. mající znaky jen jednoho pohlaví: bot. j-ý květ v němž jsou buď jen tyčinky, n…

jednopokojový

příd.: j. byt mající kuchyni a jeden pokoj

jednopolní

příd. zeměd. jednohonný

jednopólový

příd. elektr. o jednom pólu, týkající se jednoho pólu: j. spínač; j-á svorka; j-é schéma

jednoposchoďový

(*jednoposchodní) příd. jednopatrový: j-á stavba; j-ní dům (Něm.)

jednopramenný

příd. loď. j. vor tvořený jedním pramenem

jednoradličný

příd. zeměd. j. pluh

jednoramenný

příd. fyz. j-á páka jednozvratná

jednoranový

příd. odb. j-á puška uzpůsobená k jedinému výstřelu bez opakování

jednorázový

příd. na jeden ráz vykonaný; jediným rázem působící: j. přídavek k služnému; j-á sbírka, akce; j-é o…

jednoroční

příd. jednoletý: j. služba; j. dítě; zast. voj. j. dobrovolník (v rak.-uh. armádě) branec se středoš…

†jednorodý

příd. stejnorodý, homogenní: j. stát (Pal.); j. kmen (Havl.); → podst. jednorodost, -i ž.

jednoroh

, -a m. (6. mn. -zích) mytol. jednorožec; jednorohý příd.: j-á kráva

jednorozený

příd. jediný narozený: j. syn

jednorozměrný

příd. mat. mající jeden rozměr: j. útvar

jednorožec

, -žce m. mytol. zvíře v podobě koně s rohem uprostřed čela, pravděpodobně nosorožec n. narval; jedn…

jednoruč

přísl. těl. jednou rukou, na (o) jedné ruce (op. obouruč): házet j.; vzpor j.

jednoruký

příd.: j. invalida; *jednoručka, -y ž. (2. mn. -ček) sekera pro jednu ruku (Baar); — *jednoručka, -y…

jednořádkový

příd.: j. nadpis v rozsahu jedné řádky; zeměd. j. vyorávač brambor uzpůsobený k vyorávání jedné řádk…

jednořadový

příd.: j. oblek s knoflíky kabátu v jedné řadě; let. j. motor mající válce v jedné řadě ve směru osy…

jednosečný

příd. zeměd. skýtající do roka jednu seč: j. jetel

jednosedadlový

příd.: j. kajak

jednosemenný

příd. bot. obsahující jedno semeno: j. plod (třešně)

jednoslabičný

příd. j-é slovo mající jen jednu slabiku; přen. j-á odpověď stručná, úsečná; → přísl. jednoslabičně:…

jednoslovný

příd.: j-á otázka, odpověď mající jen jedno slovo; přen. krátká, stručná, úsečná; → přísl. jednoslov…

jednosměnný

příd.: j. pracovní cyklus probíhající v jedné směně

jednosměrný

příd.: j-á ulice v níž se jezdí jen jedním směrem; → přísl. jednosměrně: vést, řídit dopravu j.; → p…

*jednosmyslný

příd. jednoznačný: slova j-á (Šal.)

jednospřežní

, jednospřežný příd. tažený jedním tahounem: j. povoz

jednostejný

příd. kniž. zcela stejný: j-é zvuky jednotvárné; → přísl. jednostejně: mlýn j. hučí jednotvárně, mon…

jednostěnný

příd.: j-é bednění (Nov.); voj. j. drátěný kolíkový zátaras

jednostěžník

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) loď s jedním stěžněm; jednostěžňový příd.: j-á loď; j. cirkus majíc…

jednostopý

příd. motor., dopr. zanechávající jedinou stopu: j-é vozidlo (např. motocykl)

jednostranný

příd. 1. mající jen jednu stranu: j-é střechy postranních chrámových lodí 2. týkající se jen jedné s…

jednostrunný

příd.: j. nástroj o jedné struně: přen. j-á poezie s náměty n. s formou jednoho typu

jednostřižní

, jednostřižný příd. zeměd. j-í, j-á vlna získávaná střiháním ovcí jednou ročně

jednostupňový

příd. dosahující jednoho stupně; tvořený jedním stupněm: j. mráz (-l°); – j-é pódium

jednosvazkový

příd.: j. slovník

†jednosvorný

příd. svorný, jednomyslný: j. úsudek (Mácha); jsou-li j-i (ve volbě) (Jir.); → přísl. †jednosvorně:

jednosytný

příd. chem. j-á kyselina mající v molekule jen jediný atom vodíku nahraditelný kovem

jednotraťový

příd. platný jen pro jednu trať: j. měsíční předplatní lístek

jednotřídka

, -y ž. (2. mn. -dek) ob. jednotřídní škola; jednotřídní příd. mající jednu třídu: j. škola národní …

jednotvárný

příd. 1. řidč. a zast. mající stejný tvar; stejný, shodný: j-é cihly; j-é rozhodování (Pal.); j-é (s…

jednotýdenní

příd.: j. mzda za jeden týden

jednoúčelový

příd. sloužící jen jednomu účelu: j. stroj

jednouchý

příd.: j. hrnek

jednovaječný

příd. biol. j-á dvojčata vzniklá oplodněním jednoho samičího vajíčka; pravá

jednoválcový

příd. tech., motor. j. stroj, motor s jedním pracovním válcem; jednoválec, -lce m. tech., motor. sla…

jednovečerní

příd.: j. hra

jednoveslice

, -e ž. sport. loď poháněná jedním párem vesel

jednovětý

příd. obsahující jednu větu: hud. j-á sonáta; → podst. jednovětost, -i ž.

jednovláda

v. jedinovláda

jednovousý

příd.: zool. mník j.

jednovrstevný

, jednovrstvový, jednovrstvý příd. mající jednu vrstvu: j-evná pokožka; j-vový beton; fot. j-vý film…

jednovýchodný

příd. jaz. řidč., zast. j-é přídavné jméno mající v 1. pádě jednotného čísla stejnou koncovku pro vš…

jednoznačný

příd. mající jeden význam, smysl; mající stejný n. zcela jasný smysl: j-é slovo; j-á odpověď; j-é od…

jednozrnkový

příd. zeměd. j. secí stroj vysévající semena jednotlivě v řádcích

jednozubý

příd.: j-á ústa

jednozvratný

příd. fyz. j-á páka u níž síla i břemeno působí na téže straně od osy otáčení; jednoramenná páka

jednozvučný

příd. 1. stále stejně, jednotvárně n. jednohlasně znějící; jednotvárný, monotónní: j-á melodie; j-é …

jednoženství

, -í s. manželství jednoho muže s jednou ženou; monogamie

-jednocovati

jen s předp.: v. jednotiti

-jednodušiti

I, -jednodušovati v. jedno-

*jednost

, -i ž. vlastnost toho, co je jedno, jediné; spojenost v jediný celek; jednota: j. českého myšlení a…

jednota

, -y ž. 1. vlastnost toho, co je spojeno v jeden celek; jednotnost, nerozdílnost, celistvost, ucelen…

jednotář

, -e m. stoupenec jednoty; člen jednoty: slovenští j-i (zř.) stoupenci československé jednoty; – dív…

jednotářský

příd. k jednotář: j. sport

jednotitel

, -e m. (jednotitelka, -y ž.) řidč. sjednocovatel: organizační j. práce v závodě

jednotiti

ned. (3. mn. -í, trp. -cen) (co) 1. činit jednotným; sjednocovat: j. národní síly, lid; olympijské h…

jednotka

, -y ž. (2. mn. -tek) 1. číslice 1; jednička: napsat dvě arabské j-y 2. známka prvního klasifikačníh…

jednotkový

příd. k jednotka: fyz. j-á svítivost na jednotku plochy; obch. j-á cena za jednotku zboží (např. kus…

jednotlivec

, -vce m. (zř. jednotlivkyně, -ě ž., 2. mn. -yň, -yní) jednotlivý člověk; jedinec, individuum: praco…

jednotlivecký

příd. řidč. k jednotlivec: j-é zájmy; j. obchod, podnik patřící jednotlivci; → přísl. jednotlivecky

jednotlivina

, -y ž. jednotlivá věc: výčet, poznání j-in; úkol do j-in promyšlený do jednotlivostí, do detailů

jednotlivost

, -i ž. 1. jednotlivá věc: pozorováním j-í dojít k obecným závěrům 2. podrobnost, detail: mít výhrad…

jednotlivý

příd. †1. jeden, jediný, sám o sobě: j-é prkno sloužilo za přechod (Mácha) 2. každý zvlášť, oddělený…

†jednotník

, -a m. (6. mn. -cích) člen jednoty, zejm. českobratrské (Jir.)

jednotný

příd. 1. nedělený, ucelený: j. stát; j-á organizace; j-é zemědělské družstvo (zkr. JZD); J-é zeměděl…

jednou

čísl. nás. příslovečná 1. k jeden; jedenkrát: j. dvě jsou dvě; j. za den; byl v Praze (jen) j. za ži…

jednuška

, -y ž. (2. mn. -šek) †1. číslice jedna, jednička: číslo ze tří j-šek (Krásn.); prohlížel si (v note…

jedonosný

příd. bás. obsahující jed: j-é květy (Heyd.); j. dým (Něm.)

jedovat

ned. nář. (koho) zlobit, soužit: jářku, když mě takhle máte první den j. (Preis.); — jedovat se ned.…

*jedovatec

, -tce m. expr. jízlivý člověk, jízlivec: ty j-tče jeden! (Šrám.)

jedovatěti

ned. (3. mn. -ějí) stávat se jedovatým: staré houby jedovatějí; přen. hlas jedovatí stává se jízlivý…

jedovatina

, -y ž. něco jedovatého, jedovatá látka: nejez ty j-y; přen. raději spolkl ty j-y jízlivá slova

jedovatý

příd. 1. chovající v sobě jed; otravný: j. plyn, nápoj; j-é houby, rostliny; j-á zvířata jejichž org…

jedovka

, -y ž. (2. mn. -vek) obch. nálepka s umrlčí hlavou na označení lahviček s jedy

jedový

příd. řidč. k jed 1. jedovatý: j. had; j. nápoj; zool. j-á žláza vylučující jed; j. zub zprostředkuj…

jedubaba

v. ježibaba

*jeduplný

příd. 1. plný jedu, jedovatý: j-é žáhadlo (Klicp.) 2. plný zloby, nepřátelství, zlobný: j-á čarodějn…

jeduprostý

příd. jsoucí bez jedu, neobsahující jed: j-é barvivo

jedva

, jedvaže přísl. kniž. 1. sotva, stěží: políčka, kde se jedva s potahem otočíš (Drda); jedva znateln…

ježibaba

, řidč. jedibaba, jedubaba, -y ž. (*ježibabisko, -a s., Něm.) 1. pohád. zlá, šeredná divá žena; čaro…

†kazijed

, -u m. protijed: proti každému jedu vyrostl k. (Havl.)

kožojed

, -a m. drobný brouk škodící na suchých kůžích a na kožišinách; zool. rod Dermestes, Attagenus: k. o…

*krajedlo

, -a s. (2. mn. -del) krojidlo (u pluhu) (R. právo)

lidojed

, -a m. (lidojedka, -y ž.) kdo pojídá lidské maso; lidožrout, kanibal: afričtí l-i; lidojedský příd.…

masojed

, -a, čast. masojídek, -dka (mn. 1. -dkové, -dci, 6. -dcích) m. 1. (zř. též -jedec, -dce m., Mach.) …

medojed

, -a m. jihoafrický druh jezevce; zool. rod Mellivora: m. kapský

mimojedoucí

příd. jedoucí mimo: m. povozy

najedenkrát(e)

(ps. též na jedenkrát(e)) přísl. obl. mor. najednou: tu n. někdo na mne zavolal; vydat n. třicet zla…

najedený

příd. nasycený, sytý, dobře vypadající, blahobytný: nemohl jsem tu n-ou bábu ani vidět (Ben.); → pří…

najednati

dok. 1. poněk. zast. (co, koho) zjednat, opatřit, pořídit: n. mnoho povozův (Svob.); n. si šatů; n. …

najedno

přísl. poněk. zast. stejně: to vypadne n. (Havl.)

najednou

přísl. 1. náhle, znenadání, pojednou, neočekávaně, nečekaně, nenadále: n. někdo zaklepal na okno; n.…

Napajedla

, -del s. pomn. (3. -dlům, 6. -dlích, -dlech) město na Moravě; napajedelský příd. n. hřebčinec

napajedlo

, -a s. (2. mn. -del) 1. místo, kam chodí dobytek n. zvěř pít: vodit dobytek k n-u 2. zařízení (nádr…

navíjedlo

, -a s. (2. mn. -del) řidč. navíjecí zařízení

*nedojeda

, -y m. expr. stále hladový člověk, nenasyta (Maj., Herb.)

nedojedek

, -dku m. (6. mn. -dcích) nedojedený zbytek jídla: nechávat na talíři n-y; n. chleba

nedojedený

příd. 1. ne zcela snědený: n-é jídlo; n. oběd 2. takový, kt. se nenajedl; nenasycený; takový, kt. by…

nejeden

čísl. neurč. víc (mnohem víc) než jeden, leckterý, mnohý; leckdo: n. závodník nedoběhl; n. z návštěv…

†nejednako

přísl. nestejně (Ner.)

nejednota

, -y ž. nedostatek jednotnosti; nejednotnost: n. pracujícího lidu; n. organizace, není nesouladu, ne…

nejednotný

příd. postrádající jednoty; neucelený; neshodný, neharmonický: n-é ceny; n-é názory; – n-í v názorec…

nejednou

přísl. víckrát než jednou; několikrát, často, leckdy: n. se přihlásil s připomínkami; n. se vracíme …

nenajedený

příd. expr. 1. stále hladový, špatně živený: n-á děvucha, která by polykala i kamení (Mart.) 2. hlta…

*nesjednatelný

příd. takový, kt. nelze sjednat, nesrovnatelný, neslučitelný: n-á dohoda; n-é protivy (Šal.); → pods…

†nijeden

, -dnoho čísl. žádný: n-u z povinností svých nezanedbám (Sab.)

objednací

příd. týkající se objednávky: obch. o. příkaz objednávka; o. list písemná objednávka; formulář pro n…

objednatel

v. objednávatel

objednati

dok. 1. (co) učinit objednávku něčeho, udělit zakázku: o. zboží; o. oblek; o. si večeři 2. (koho, 4.…

objednávatel

, objednavatel, objednatel, -e m. obch. osoba, kt. uděluje příkaz dodat zboží n. vykonat něj. práce;…

objednávati

ned. k objednati: o. zboží; o. si oběd, oblek; – o. pacienty; – o. malíře do bytu

objednávka

, -y ž. (2. mn. -vek) 1. ústní n. písemný příkaz k dodání zboží n. k vykonání něj. práce; objednání:…

odjedovatiti

dok. (3. mn. -í, trp. -cen) řidč. (co) zbavit jedovatosti: o. organismus

ojedinělý

příd. 1. vyskytující se po jednom, osamoceně; osamocený, osamělý, jednotlivý: o-é stromky po kraji s…

pajedit se

ned. nář. zlobit se: člověk vždy má proč se p. (Hol.) ○ předp. roz- se

pájedlo

, -a s. (2. mn. -del) tech. páječka: plynové p.

†podjed

, -u m. (6. j. -u) druh vředu: někdy myslím, že se mi uvnitř rozlézá rak nebo p. (Wint.)

podjednou

příd. (neskl.) hist. přijímající pod jednou způsobou, tj. jen hostii; římský: strana p. a strana pod…

pojedení

(nář. pojezení Preis.), -í s. expr. jídlo: dobré p.; → expr. zdrob. pojedeníčko (nář. pojezeníčko Ko…

†pojedenkrát(e)

přísl. 1. jedenkrát, jednou, kdysi (Heyd.) 2. pojednou (Lum.)

†pojediný

příd. jednotlivý: p-é výkřiky (Lier); → přísl. †pojedině: všeobecně i p. (Lit. l.); → podst. †pojedi…

*pojednaná

, -é ž. jen v ust. spoj. s někým je (není) p-á dá (nedá) se jednat, vyjednávat: (s Kuželem) nebyla j…

pojednání

, -í s. liter. slohový útvar, v kt. se odborně rozbírá a řeší urč. otázka; rozprava, článek 3; → exp…

pojednati

dok. 1. (o čem) pohovořit, porozprávět, popovídat; projednat, ujednat (co): p. o denních starostech;…

pojednávací

příd. určený pro pojednávání: jaz. řidč. p. sloh výkladový

pojednávati

ned. k pojednati 1, 2; jednat 4, 5: p. o novém plánu, o návrhu; p. o důležitých problémech; – článek…

*pojednotlivý

příd. jednotlivý: p-é zjevy (Čech); → přísl. *pojednotlivě (Čech)

pojednou

přísl. 1. najednou 1: p. zazněl výkřik; p. zhaslo světlo; p. se objevit; p. si uvědomil, co se stalo…

pojedu

ned. bud. k jeti (v. po- III 1); — pojeď ned. rozk. k jeti (v. po- III 2)

prajednoduchý

příd. poněk. expr. zcela jednoduchý: p. šat; p-á strava; p-á příčina; → přísl. -jednoduše: řešit něc…

projednací

příd. práv. p. zásada aktivní účast účastníků soudu při vyřizování občanských věcí

projednati

dok. (co) 1. ve vážném (zejm. úředním) jednání důkladně probrat, odpovědně o něčem pojednat: p. stát…

projednávati

ned. k projednati: p. hospodářské poměry; p. nový stavební plán; p. finanční úhradu; p. pozůstalost;…

protijed

, -u m. med. látka působící proti účinkům jedu

protijedoucí

příd. jedoucí směrem proti někomu, něčemu: p. cyklista, vozidlo

předjednaný

v. předzjednaný

předzjednaný

(*předjednaný Něm.) příd. předem stanovený, určený: p-á šablona; p. obecný konsensus, plán; filos. (…

přejedený

příd. takový, kt. se přejedl: p-é dítě; expr. p-í měšťáci žijící v nadbytku; v. též přejísti se

přijednati

dok. 1. (koho, 4. p., nač) přijmout na výpomoc do zaměstnání, navíc zjednat: přibrat 1: p. dělníky n…

přijednávati

ned. k přijednati: p. dělníky na práci; – zast. pořád spravujeme (prádlo) a nic se nepřijednává (Pra…

přiobjednati

dok. (co) doplnit objednávku něčeho, navíc objednat: p. další zboží

přiobjednávati

ned. k přiobjednati: plynule p. suroviny

*psojed

, -a m. hanl. kdo jí psy; nadávka (Nový)

rozjedený

příd. takový, kt. se rozjedl: r-é děti; v. též rozjísti se

rozjedovaný

příd. nář. rozzlobený 1, rozhněvaný 1: r-án odešel pryč (Něm.); → podst. rozjedovanost, -i ž.: r. pr…

*rozjedovatit se

dok. (3. mn. -í, podst. -tění) expr. stát se jedovatým (ve význ. 2), rozzlobit se 1, rozhněvat se 1:…

rozpajedit se

dok. nář. a sloven. rozzlobit se 1, rozlítit se: rozpajedila se stará stryga, div že stropem nevylít…

sámjeden

, sámjediný v. samojeden, samojediný

†samojeden

, †sámjeden (Hol.) příd. samojediný 1: tam junák s. stezkou kráčel (Krásn.); †samojedině (Ner. aj.)

Samojed

, -a (*Samojedec, -dce, Šaf.) m. (z rus.) S-i dř. název jedné ze skupiny národů žijících na severu S…

*samojed

, -a m. lakomý, hrabivý člověk (Jah.)

†sjednání

, -í s. ujednání, úmluva: podepsat s. (Jir.); v. též sjednati

sjednati

dok. 1. (co) ujednat, smluvit 1, domluvit 3: sjednal s ním, že přijde n. aby přišel; sjednal smír me…

sjednávati

ned. k sjednati 1: s. dohodu; s. smlouvy, podmínky kapitulace; — †sjednávati se ned. k sjednati se 2…

sjednocení

, -í s. sjednocenost: řidč. všude panovalo upřímné s. (J. J. Kol.) soulad, shoda; mat. s. množin mno…

sjednocený

příd. takový, kt. byl sjednocen n. se sjednotil: s-é odbory; s-é lidstvo; s-á tělesná výchova; v náz…

sjednocovací

příd. sloužící k sjednocování: s. proces, postup; s. snahy; s. sjezd mládeže

sjednocovatel

, sjednotitel, -e m. (sjednotitelka, -y ž.) kdo něco sjednocuje n. sjednotil: s. státu; s. národa

sjednocovati

, sjednocovati se ned. k sjednotiti, sjednotiti se: s. národy, pracující; s. činnost ústavů; sjednoc…

*sjednotitelský

příd. k sjednotitel: s-é úsilí

sjednotiti

dok. (3. mn. -í, trp. -cen) (koho, co) učinit jednotným, spojit v jednotu organizační, názorovou ap.…

spáječka

, -y ž. (2. mn. -ček), spájedlo, -a s. (2. mn. -del) tech. řidč. páječka, pájedlo

*spolujednající

příd. jednající společně s někým, spolupůsobící: s. bytosti (Jg.); — zpodst. spolujednající, -ho m.

spolujedoucí

, -ho m. řidč. kdo jede, koná touž cestu společně s někým; spolucestující: rozprávět se s-mi

stojedenáctka

, -y ž. motor. slang. nákladní automobil zn. Tatra 111

trojjediný

příd. kniž. trojitý, ale tvořící jednotu: t. úkol; t-é spojenectví dělnictva, rolnictva a pracující …

trojjednota

, -y ž. řidč. pevné sepětí, jednota tří složek: div. t. místa, času a děje v dramatě; trojjednotný p…

újed

, -u m. (6. j. -u) řidč. zast. vřídek, uher 1: ú-y zhyžděný obličej (Arb.)

*újedek

, -dku m. (6. mn. -dcích) jídlo 2, jedení (Erb., Heyd.)

†ujediniti

dok. (3. mn. -í) (koho, co) osamostatnit, izolovat: ne tak sjednocení (Slovanů), jako raději ujedině…

újediště

, -ě s. (2. mn. -šť) mysl. místo s újedí

ujednání

, -í s. úmluva 1, dohoda 1, dojednání: podle našeho u.; u. mezi výrobou a prodejem; v. též ujednati

ujednati

dok. (co) dosáhnout něj. dohody jednáním; dohodnout, domluvit 3, smluvit 1, umluvit 1, dojednat 2, s…

ujednávati

ned. k ujednati: u. podmínky, smlouvu

újednický

příd. mysl. k újedník: ú-é střílení zvěře

újedník

, -a m. (6. mn. -cích) mysl. lovec, kt. si počíná při lovu nemyslivecky (loví zvěř zakázaným způsobe…

ujednocovati

, ujednocovati se ned. řidč. k ujednotiti, ujednotiti se: ujednocování měr, vah

ujednotiti

dok. (3. mn. -í, trp. -cen) řidč. (co) učinit jednotným; sjednotit: u. názory několika lidí; ujednoc…

†usjednocení

, -í s. sjednocení: u. říše franské (Tomek); v. též usjednotiti se, u.

usjednotiti se

dok. (3. mn. -í, trp. -cen) poněk. zast. (na čem; v čem; *o čem Ner.; ~) sjednotit se, dohodnout se:…

včelojed

, -a m. dravý pták živící se mimo jiné i plodem různého blanokřídlého hmyzu (např. čmeláků, vos); zo…

vjedno

přísl. v jeden celek; dohromady 1: splývat v.; shrnovat v.; sloučit lidi v. (Z. Nej.)

vjednom

přísl. zast. ob. bez přestání, stále, nepřetržitě: to mně v. repetí (Něm.); nedojel v. do města (Jir…

*všejednota

, -y ž. jednota, spojení všeho v celek: vesmírová v. (Krejč.)

vyjedený

příd. řidč. expr. takový, kt. se vyjedl; vypasený, vykrmený, tlustý 3: zavalitý člověk, v., vypitý (…

vyjednaný

příd. 1. řidč. v ob. spoj. v-á věc (Něm., Svět.) jistá, hotová †2. (v nadávce) prohnaný 1: vynadal j…

vyjednati

dok. 1. (co; co s kým; *o čem) jednáním dohodnout; smluvit 1, sjednat 1, dojednat 2; úředně vyřídit;…

vyjednávací

příd. řidč. týkající se vyjednávání, určený, sloužící k vyjednávání: nesnáze v. (Pal.); sejít se za …

vyjednávač

, vyjednavač, vyjednávatel, vyjednavatel, -e m. (vyjednávačka, vyjednavačka, vyjednávatelka, vyjedna…

vyjednávačský

, vyjednavačský příd. řidč. k vyjednávač, vyjednavač: v-á chytrost

vyjednávati

ned. (~; s kým co, o čem, oč) k vyjednati: v. osobně, písemně; v. něco při zavřených dveřích, přen.

vyjednocovati

ned. zeměd. k vyjednotiti; jednotit 2: v. řepu

vyjednotiti

dok. (3. mn. -í, trp. -cen) zeměd. (co) k jednotiti 2: v. řepu, mák

*zájedek

, -dku m. (6. mn. -dcích) zákusek 1: lahodné z-y (Klicp.)

zajednati (si)

dok. zast. a nář. objednat 1: z. funus (Nov.); z. si večeři (Laichter)

zajednávati (si)

ned. zast. a nář. k zajednati (si): z. boty (Nov.) objednávat si

zajedno

přísl. 1. poněk. kniž. jen ve spoj. být, řidč. kniž. a zast. cítit se, zast. stát z. (s kým v čem; s…

zajednou

přísl. nář. zároveň, současně, najednou 2: (zívají) jeden po druhém a chvílemi i všichni z. (Mrš.)

zjednati

dok. 1. (koho, co) k jednati 6; získat, vzít za peníze n. za jinou odměnu k něj. práci; najmout 2, o…

zjednávati

ned. k zjednati: z. někoho na práci najímat; z. služebnou; – z. nápravu; z. si úctu, popularitu; z. …

zjednodušený

(*zjednodušelý Neff) příd. takový, kt. se stal jednoduchým; nesložitý: z-á forma; z. pohled na život…

*zjednodušeti

dok. (3. mn. -ejí) zjednodušit se (Maj.)

zjednodušiti

dok. (3. mn. -í) (co) učinit jednoduchým, jednodušším: z. práci; z. administrativu, distribuci; z. p…

zjednodušovací

příd. sloužící, určený k zjednodušování: z. tendence, taktika, opatření

zjednodušovatel

, -e m. (zjednodušovatelka, -y ž.) kdo zjednodušuje: z. problémů; z. života; z. malířské techniky; z…

zjednodušovatelský

příd. k zjednodušovatel: z-á kritika; z-é pojetí zjednodušovateli vlastní

zjednodušovati

ned. k zjednodušiti: z. redakční práci; z. státní správu; z. pravidla hry; zjednodušující program, p…

zjednostraněti

dok. (3. mn. -ějí) řidč. stát se jednostranným (ve význ. 3): časopis zjednostraněl; — ned. zjednostr…

zjednostraniti

dok. (3. mn. -í) řidč. (co) učinit jednostranným (ve význ. 3): z. repertoár, pohled na hru; z. výraz…

zjednostraňovati

ned. řidč. 1. k zjednostraniti: z. proletářskou literaturu (Šal.); z. osobnost; z. vývoj 2. k zjedno…

zjednotvárněti

dok. (3. mn. -ějí) stát se jednotvárným (ve význ. 2): program zjednotvarní; život s ní mu zjednotvár…

zjednotvárniti

dok. (3. mn. -í) (co) učinit jednotvárným (ve význ. 2): z. práci; z. život

zjednotvárňovati

ned. 1. k zjednotvárniti: zjednotvárňování kultury 2. k zjednotvárněti

zjedovatělý

příd. takový, kt. zjedovatěl: z-é mikroby

zjedovatěti

dok. (3. mn. -ějí) k jedovatěti: houby zjedovatěly; přen. jeho oči zjedovatěly; zase zjedovatěl zjíz…

†zvyjedenec

, -nce m. expr. hladovec 3: z-če jedení (Kapl.)

†zvyjedený

příd. expr. hubený 1, hladový 1 (zprav. v nadávce): ty mošno z-á! (Wint.)

†zvyjednaný

příd. expr. notný 3, pořádný 4, důkladný 2 (zprav. v nadávce): aj lotře z.! (Stroup.)