bekati

ned. 1. bečet: ovce bekají; mysl. jelen, srnec beká vydává zvl. zvuky při znepokojení 2. zhrub. (~; …

blikati

ned. 1. slabě, mrkavě, přerušovaně hořet, svítit; blikotat, mrkat: plamen svíce, kahance bliká; okna…

blinkat

I ned. zprav. dět. zvracet potravu ○ předp. po-, vy-; → nás. blinkávat

blýskati (se)

ned. 1. (jen neos.) blýská (se) tvoří, objevují, kmitají se blesky: hřmělo a blýskalo se, blýská se …

brkati

ned. 1. expr. poklesávat v nohou; nejistě, nerovně jít; klopýtat, zakopávat, brkotat: b. nohama v ko…

brnkati

ned. zavaděním o strunu, trhnutím strunou způsobovat krátké zvuky; hrát na trsací strunový nástroj; …

broukati

ned. 1. vydávat bručivý, hluboký zvuk: doupňáci broukají; mysl. broukání krátký slabý hlas jelena v …

břinkati

ned. 1. vydávat pronikavý, ostře zvonivý, cinkavý zvuk; břinčet, řinčet: meče, ostruhy břinkají; pod…

bzikati

ned. 1. ozývat se bzučivě; bzučet: včely bzikají 2. (o dobytku) plašit se, střečkovat: bzikající krá…

cákati

ned. (co; čím; ~) (prudce) stříkat, šplíchat: c. na sebe, kolem sebe vodu; c. vodou, inkoustem; dupa…

capkati

ned. capat, cupitat: dětské nožky capkají v blátě; klouček capká po silnici; housata capkají k potok…

cinkati

ned. 1. vydávat jasné, zvonivé zvuky; zvonit: peníze cinkají o stůl; cinká mu při jízdě zvonek na ko…

cukati

ned. (z něm.) (~; čím) prudce a krátce trhat; škubat: cuká mu ruka, sval; má cukání ve svalu; cuká m…

cvakati

ned. vydávat zvuk znějící jako cvak, dělat cvak; ostře klapat: kohoutky ručnic, kleště cvakají; hodi…

cvikati

ned. (z něm.) 1. ob. (co) propichovat klíšťkami; štípat, proštipovat: c. jízdenky; slang. c. příchod…

cvrkati

ned. 1. vydávat zvuky znějící jako cvrk; cvrčet, cvrkotat, cvrlikat, crkat 2: cvrčci cvrkají; pták c…

-cvrkávati

jen s předp.: s- se

cvrnkati

, crnkati ned. 1. vydávat zvonivé zvuky; cvrnčet, cinkat: ostruhy cvrnkaly o dlažbu; c. klíči, peněz…

čekati

ned. 1. (~; na koho, co; koho, co; †koho, čeho) setrvávat na místě, až někdo n. něco přijde, objeví …

-čkati

, -čkávati jen s předp.: v. čekati

dočkávati (se)

ned. k dočkati (se)

dohopkávati

ned. k dohopkati

dohoukávati

, dohoukávati se ned. k dohoukati, dohoukati se

doklinkávati

ned. k doklinkati

domakávat se

ned. k domakat se, domáknout se

domrkávati

ned. k domrkati

dopískávati

ned. k dopískati

doplakávati

ned. k doplakati

dopraskávati

ned. k dopraskati

doříkávati

ned. 1. k doříkati, doříci, dořeknouti: doříkává poslední větu; d. hlášení 2. (co) doplňovat napověd…

dosekávati

ned. k dosekati, k doseknouti: d. hromadu dříví; d. naseknutý špalek; – obl. čes. d. žito, cíp louky…

dosoukávati

ned. k dosoukati

dostrkávati

ned. k dostrkati

dotloukati

ned. k dotlouci; → nás. dotloukávati

doťukávati

ned. k doťukati

dotýkati se

ned. (3. j. -ká, zř. -če) k dotknouti se: d. se stěny rukama; město, jehož sláva hvězd se dotýká; d.…

dožvýkávati

, dožvykovati ned. k dožvýkati

drkati

ned. 1. expr. (koho; do koho, čeho) vrážet, strkat, šťouchat, drcat: drkal ji loktem; drkal do stolu…

drnkati

ned. 1. ob. (nač; co) zavaděním o strunu, trhnutím strunou způsobovat, že krátce zazní; hrát na trsa…

fňukati

ned. expr. poplakávat (zprav. o dítěti); povzdychávat, naříkat, bědovat, kňourat: fňuká celý den a n…

foukati

ned. 1. (o větru) vanout, vát, dout: vítr fouká; už začíná f. ze strnišť je sklonek léta; neos. spár…

frkati

ned. 1. (o zvířatech a o lidech) prudce odfukovat, zejm. nosem: frkání těžce se namáhajících koní; s…

hekati

ned. 1. při výdechu vydávat hlasitý, dutý, sténavý zvuk jako projev námahy, bolesti, utrpení ap.; na…

hopkati

, hopkovati, řidč. hupkati, hupkovati ned. dělat malé poskoky; poskakovat, hopsat: vrabec, zajíc hop…

houkati

ned. 1. vydávat táhlý, pronikavý, temný zvuk; táhle a silně temně znít: z dálky houkal divoký holub;…

hrkati

ned. 1. vydávat přerušovaný, rachotivý, drsný zvuk, zprav. pří pohybu: hrkačky hrkají; vůz hrkal po …

hukati

ned. řidč. houkat: v dáli hukala sova; lokomotivy hukaly; zř. expr. nadávat: poslední dobou moc čast…

hulákati

ned. expr. (~; na koho) dělat povyk; povykovat; silně n. hrubě vykřikovat, křičet; řvát: h. v hospod…

hýčkati

ned. (koho, co) 1. obírat se někým, něčím se zvláštní pozorností a péčí; rozmazlovat: h. jedináčka, …

hýkati

ned. vydávat táhlý zvuk znějící jako hý; (o lidech) křičet, volat: hýkání osla; hýkající sýček, čejk…

chrkati

ned. (1. j. -ám) řidč. expr. chrchlat, chrčet, chraptět: ze síně doléhalo chrkání a odplivování; zlo…

káva

, -y ž. (z pol. n. maď. driv. arab.) 1. semena kávovníku: dovoz kávy; zelená, pražená k. 2. aromatic…

kdákati

ned. (1. j. -ču, -kám, rozk. -kej, přech. přít. -kaje) 1. (o slepici) vydávat (po snesení vejce) zvu…

klekati

ned. (kam; před koho, co; před kým, čím) klesat na kolena; poklekat: k. na zem, k oltáři; k. před ot…

klinkati

ned. 1. expr. opětovně zaznívat krátkým, ostrým, pronikavým zvukem: zvonek u dveří obchodu klinkal; …

koukat (se)

ned. ob. 1. (~; na koho, co; po kom, čem; kam) hledět, pohlížet, dívat se; pozorovat: k. (se) z okna…

krákati

I ned. (1. j. -ám, 3. j. -á, zř. -če) 1. vydávat skřek znějící jako krá, krák: krákání vran, kavek; …

krákati

II ned. (koho, 4. p.) tahat za vlasy, za ucho ap.: k. neposedu za vlasy ○ předp. vy-; → nás. krákáva…

krkat

ned. 1. ob. říhat: k. po jídle *2. krákat: havrani krkají (V. Mrš.) ○ předp. po- si, za-; → nás. krk…

kuckati

ned. expr. 1. pokašlávat, kašlat: celou noc kuckal 2. kuckati (se) zalykat se, dusit se: k. (se) kou…

kukati

ned. vydávat zvuk znějící jako kuku: kukačka kuká ○ předp. do-, na-, od-, roz- se, za-; → nás. kukáv…

kvikati

, kvíkati ned. 1. (o zvířeti) opětovně se ozývat pronikavým vysokým hlasem: podsvinče kviká kvičí; p…

kvokati

ned. (1. j. -ám) (o domácí slepici) být ve stavu hnízdění, projevovat snahu po hnízdění; (o slepicíc…

lákati

ned. (koho, co; koho čím, k čemu, kam) vzbuzovat u někoho touhu po něčem; vábit, přitahovat, svádět

laskati

(†láskati) ned. (koho, co) hlazením, lichocením, objímáním projevovat někomu lásku: ruce objímaly dí…

lekati

I ned. 1. (koho, 4. p.) budit u někoho strach, bázeň; strašit, děsit: co ho lekáš?; vy nás lekáte! 2…

lekati

II ned. (o rybách) dusit se, mřít, hynout: ryby bez vody, ve vodě otrávené továrními splašky lekaly;…

lkáti

ned. (1. j. lkám, min. lkal, podst. lkaní) kniž. (nad čím; pro co; ~) naříkat, bědovat, hořekovat, k…

louskati

ned. 1. (co) kousáním n. tlakem, úderem ap. způsobovat prasknutí a rozdrcení něj. skořápky, aby se u…

luskati

ned. způsobovat n. vydávat praskavý zvuk; louskat: l. prsty; l. kartami (o stůl); karty luskají; pan…

mačkati

ned. 1. (co) stlačovat, tisknout: m. měch; m. doutník; m. čepici v ruce (v rozpacích, v rozčilení);

makat

ned. 1. ob. hmatat; sahat: makal ve tmě rukama po stole; slepec maká holí po cestě, – nějaká ruka ma…

mekati

ned. mečet: v chlívku mekala koza; přen. expr. mluvit n. zpívat vysokým a drsným, pronikavým hlasem;…

meškati

ned. 1. (~; s čím) (zprav. v záp., jinak kniž.) otálet, váhat: nemeškej a vydej se na cestu; odpověd…

mlaskati

ned. 1. vydávat zvláštní zvuk odtržením sevřených rtů n. jazyka od patra a vtažením vzduchu (zvl. př…

mrkati

ned. 1. mimovolně přivírat a otvírat oční víčka; mžikat 1: m. očima; m. dojetím; expr. poslouchal, a…

mroukati

ned. expr. mručet, bručet, broukat: spokojeně m. ○ předp. za-; → nás. mroukávati ○ předp. po-

mrskati

ned. 1. (koho, co) tlouci, bít něčím pružným (prutem, metlou ap.); šlehat; švihat: m. otroky, nevoln…

-mykávati

jen s předp.: v. mykati kromě poza-, uza-

mžikati

ned. 1. mimovolně přivírat a otvírat oční víčka; mrkat 1: oko mžiká; víčka mžikají; m. očima; expr.

nakukávat

ned. ob. expr. k nakukat 2: dáváš si n. pomluvy a věříš jim

namakávat

ned. ob. k namakat

namokávati

(*namokati) ned. k namoknouti: namokáváno půdy přílišné nasycování deštěm

naplakati

dok. (1. j. -pláču, -pláči, rozk. -plač, -plakej) zř. (co, při důrazu na množství čeho) pláčem vyron…

naříkati

I ned. (1. j. -ám) 1. (nad kým, čím, *za kým; *o koho) projevovat žal; bědovat; (~) projevovat boles…

nasekávati

ned. k naseknouti 1: n. stromy

nastrkávati

ned. k nastrkati: n. tyčky do země; – rychle nastrkávali listiny do stolu

nastříkávati

ned. k nastříkati, k nastříknouti 2; nastřikovat: štětec k nastříkávání barev; – n. auta lakem

našuškávat

ned. expr. k našuškat: chodila za ním a neustále mu něco našuškávala

naťukávati

ned. 1. k naťukati 1, 2, k naťuknouti 1: n. vajíčko; – hovor. n. žádost, dopis 2. k naťuknouti 2; oť…

navlékati

, ob. navlíkat ned. k navléci 1-6: n. korálky na šňůru; n. červa na udici; – n. nit do jehly; – n. j…

neočekávaný

příd. takový, kt. vzbudil překvapení; nečekaný, náhlý, nenadálý, překvapující, překvapivý, netušený:…

-nikávati

jen s předp.: v. -nikati

nutkati

ned. (koho, 4. p., k čemu, kam) kniž. (zprav. o něj. vnitřním citu) pobízet, vybízet, nutit, pudit:

obetkávati

(*otkávati Čech) ned. k obetkati: pavouk už svou kořist obetkává; přen. kniž. stesk obetkává duši; –…

obkoukávat

ned. ob. k obkoukat, obkouknout; obkukovat: o. si lidi obhlížet, prohlížet, okukovat; – o. od někoho…

oblýskávati

, oblýskávati se ned. k oblýskati, oblýskati se

obsekávač

, -e m. (živ.) kdo obsekává obilí na okrajích poli; — obsekávač, -e m. (neživ.) zeměd. stroj na obse…

obsekávati

ned. k obsekati: o. strom; – o. žito

obtěžkávati

ned. k obtěžkati 1, 2: o. vůz těžkým nákladem; o. stůl mísami s jídly; přen. o. svědomí vinou, hřích…

očekávatelný

příd. kniž. řidč. takový, kt. může být očekáván: o-é účinky; neočekávatelné následky

očekávati

ned. 1. (koho, co, †koho, čeho; †na koho, co) setrvávat na místě, až někdo, něco přijde, objeví se, …

odbrnkávat

ned. expr. k odbrnkat: o. kuplet (Poláč.)

odbroukávat

ned. expr. k odbrouknout: Hylák jenom odbroukával (Rais)

odcinkávati

ned. k odcinkati: hodiny odcinkávaly každou čtvrt

odfoukávati

ned. k odfoukati: vítr odfoukával mráčky (Herb.)

odfrkávati

v. odfrkovati

odfrkovati (si)

, odfrkávati (si) ned. 1. k odfrknouti (si) 1, k odfrkati: koně bujně odfrkovali, odfrkávali; muž (s…

odhekávat (si)

, odhekovat (si) ned. expr. k odhekat (si), k odheknout (si): rozpačité odhekávání, spokojeně si při…

odhoukávati

ned. k odhoukati: o. poplach

odhrkávat

(*odhrkovat) ned. expr. k odhrkat, k odhrknout: vozy odhrkávaly; – hodiny zvolna odhrkávají deset; –…

odklinkávati

ned. k odklinkati: o. konec práce; – expr. o. práci

odkoukávat

ned. ob. k odkoukat: o. cizí způsoby, chování

odkukávati

ned. k odkukati

odlákávati

ned. k odlákati: o. psa; o. něčí pozornost odvádět

odmlkati se

, odmlkávati se ned. řidč. k odmlknouti se: odmlkám se a bývám nejnemluvnějším ze společnosti (Arb.)…

odmykati

, řidč. odemykati ned. k odemknouti: o. zámek; o. dveře; přen. o. povahy, tajemství objevovat, pozná…

odpískávati

ned. k odpískati 1, 2: o. jeden signál po druhém; – o. dvanáctou hodinu

*odplakávati

ned. k odplakati 1, 2: chtěla bych o., že jsem ho nemilovala (Krásn.); – (nevěsta) si odplakává pože…

odprskávati

, odprskovati ned. řidč. k odprsknouti: odprskával drobty tabáku (při kouření cigarety); přen. lokom…

odprýskávati

(*odpryskovati) ned. k odprýskati, k odprýsknouti: omítka, nátěr odprýskává; hlína odpryskovala (pod…

odpykávati

ned. k odpykati: synové odpykávají činy svých otců; – o. (si) trest

odříkati

II ned. k odříci, odřeknouti 1, 2: o. účast; o. (někomu) spolupráci, pomoc; – o. si zábavu; žít v ch…

odříkávač

, -e m. kdo něco jednotvárně, mechanicky odříkává: o. rolí (Kultura) (o špatném herci)

odříkávati

I (nář. odřikovat Herb., odříkůvat Herb.) ned. k odříkati (dok.): o. básničku; sbor kněží odříkával …

odříkávati

II v. odříkati II

odsekávač

, -e m. tech. nástroj na odsekávání (např. nýtovaných hlav)

odsekávati

ned. k odsekati, k odseknouti 1-4: o. namrzlý led; o. malé kousky masa; přen. o. věty od sebe pomlka…

odstrkávati

v. odstrkovati

odstrkovati

, odstrkávati ned. 1. k odstrčiti 1, k odstrkati (dok.): o. skříň, závoru; o. loď, která uvázla na m…

odštěkávati

ned. *1. k odštěkati: psi odštěkávali půlnoc (Drda) 2. zhrub. k odštěknout: vztekle odštěkávala

odtékati

ned. k odtéci: odtékání dešťové vody; přen. dav odtéká ulicemi; čas ospale odtékal míjel; → nás. odt…

odtikávati

ned. (~; co) průběžně, pravidelně tikat; tikáním ohlašovat: hlasité odtikávání hodin; – hodiny odtik…

odťukávati

ned. k odťukati: padající kapky odťukávaly čas; – srdce klidně odťukává

odvykati

ned. k odvyknouti: odvykala matce; o. pořádnému životu; ruka odvyká jemné práci; navykl a těžko odvy…

ofoukávati

ned. k ofoukati: vítr ofoukával tváře; – větrem ofoukávané pole; – o. prach

okoukávat

ned. ob. k okoukat, okouknout 1, 2: chlapec okoukával hosty; dávat se o.; (dětská drobotina) přišla …

omačkávati

ned. k omačkati: o. ovoce; – o. balík

omakávat

, řidč. omakovat (*obmakávat Havl.) ned. ob. k omakat 1, 3: o. si bouli; omakovat dobytče; neomakáve…

omeškávati

, poněk. zast. obmeškávati ned. k omeškati, obmeškati: o. své povinnosti; – nechci vás o.; časté pře…

omrkávat

, omrkat, omrkovat ned. ob. k omrknout: o. dům, dívku; starý jej omrkuje (Káňa)

*omrskávati

ned. k omrskati: o. uhrančivými pohledy (Šlej.)

oplakávati

ned. k oplakati 1, 2: o. zemřelé rodiče; o. zašlé časy; – hořce o. spáchané křivdy

oplaskávati

ned. k oplasknouti: napuchlina rychle oplaskávala; oplaskávající měch

opleskávati

ned. k opleskati: (při bezvědomí) hrudník opleskáváme studenými náčinky

oprýskávati

ned. k oprýskati: omítka oprýskává; – stěny oprýskávají

opukávati

ned. k opuknouti: sklář. o. baňku

†opykávati

ned. k opykati: o. slasti stavu manželského (Lum.); – o. své hříchy (Sab.)

osekávač

, -e m. tech. nástroj, kterým se osekává: o. drnu; o. na kopyta

osekávačka

, -y ž. (2. mn. -ček) řem. loukotka, širočinka

osekávati

ned. k osekati 1-3: lidem ruce osekávali (Wint.); o. větve stromu; – o. poražený strom; o. trám, kůl…

ostříkávati

v. ostřikovati

*osykovati

(Čap.-Ch.), *osykávati (Vodák) ned. k osyknouti

oštěkávati

ned. k oštěkati

otkati

, otkávati v. obetkati, obetkávati

otloukávati

(*otlukovati Preis.), otloukávati se ned. k otloukati, otloukati se

otrkávati

ned. k otrkati: život ho začal o.; – řidč. o. si rohy; — otrkávat se ned. expr. k otrkat se: pomalu …

otryskávati

ned. tech. (co) čistit n. upravovat povrch kovových součástí pomocí ocelového písku pod tlakem vzduc…

oťukávati

ned. k oťukati: slepec oťukává hůlkou dlažbu; – o. soupeře; o. půdu u někoho

péci

ned. (j. 1. peku, -ču, 2. -češ, 3. mn. -kou, -čou, rozk. pec, peč, min. -kl, trp. -čen, přech. přít.…

pékati

, pékávati v. péci

pískati

ned. (1. j. -ám) 1. (~; na koho, co; co) (o člověku) vydávat (staženými rty) ostře pronikavý vysoký …

plakati

ned. (1. j. pláču, pláči, rozk. plač, plakej, přech. přít. pláče, plakaje, plačíc, plakajíc) 1. (~; …

-plaskávati

jen s předp.: o-, roz- se, s- (se)

pleskati

(nář. pláskat, plaskat Kubín) ned. 1. vydávat pleskavý, mlaskavý zvuk; plácat 2: voda, déšť pleská; …

plkat

, plkotat (A. Mrš., Herb.) ned. obl. mor. a expr. planě, zbytečně hovořit, plácat 6, tlachat, žvanit…

pobekávati

ned. chvílemi bekat, zabekat: ovce se ohlásily občasným pobekáváním (Kop.)

poblikávati

ned. 1. chvílemi trochu blikat: v tmavé světnici poblikávala malá lampička *2. mžouravě se dívat, po…

poblýskávati

(*poblyskovati) ned. (čím) k poblýskati, chvílemi trochu blýskat: p. očima; zlatou přílbou poblyskuj…

pobrekávat

(*pobrekovat J. Čap.) ned. expr. chvílemi trochu plakat, zaplakat: pobrekávající děti (Til.)

pobrnkávat

ned. expr. chvílemi brnkat, zabrnkat: p. na kytaru, na piano

pobroukávat

, řidč. pobrukovat ned. expr. k pobroukat, k pobrouknout; trochu n. chvílemi broukat; pobručovat: po…

pobzučovati

, pobzučívati, pobzukovati, pobzukávati ned. chvílemi trochu bzučet: voda šuměla, pobzučovala; – pob…

pocinkávati

ned. (~; čím) chvílemi trochu cinkat: zvonek pocinkával; – p. ostruhami

pocukávati

, pocukovati ned. k pocuknouti, chvílemi trochu cukat: p. otěžemi; p. rameny; p. koutky rtů

pocvakávat

, pocvakovat ned. (~; čím) chvílemi trochu cvakat: p. nůžkami; kůň pocvakával podkovami; hodinky poc…

*pocvikávat

ned. ob. chvílemi trochu cvikat, cviknout: p. kleštičkami (Bran.)

podnikati

ned. 1. k podniknouti 1, 3, 4: p. výlety, cesty; p. pokusy dělat; p. opatření na obranu státu; p. ak…

*podrkávati

ned. (čím) trhavě pokyvovat: p. hlavou (A. Mrš.)

podrnkávat

ned. ob. (nač) chvílemi trochu drnkat, zadrnkat: p. na kytaru

podsekávati

ned. k podsekati, k podseknouti 1, 2: p. uschlé větve stromů; zahradník podsekával roští u plotu; –

podstrkovati

, podstrkávati ned. k podstrčiti: p. podušku pacientovi pod hlavu; p. si okraje halenky pod pás; – m…

*podupkávat

ned. expr. lehce podupávat (Mah.)

poflinkávat se

ned. ob. expr. sem tam se potulovat, nečinně se potloukat; flákat se: p. se bez zaměstnání (Včel.)

pofňukávat

ned. expr. k pofňukat, chvílemi trochu fňukat, zafňukat; poplakávat: ženské pofňukávaly

pofrkávat

, pofrkovat ned. k pofrkat, k pofrknout, chvílemi trochu frkat, frknout: pofrkávající kůň; p. nosem;…

pohekávati

(*pohekovati Jah.) ned. k pohekati, chvílemi trochu hekat, heknout: souchotinářské pokašlávání a poh…

pohopkávati

, řidč. pohopkovávati, pohupkávati, pohupkovati ned. hopkavě jít, chvílemi trochu hopkat, zahopkovat…

pohoukávati

ned. chvílemi trochu houkat, zahoukat: parníky pohoukávají; pohoukávání, bouře (Vanč.); motor auta h…

pohrkávati

(*pohrkovati Jah.) ned. chvílemi trochu hrkat, zahrkat: vozík pohrkává v ulici; hodiny pohrkávaly; –…

pohukávati

, pohukovati ned. řidč. chvílemi trochu houkat, zahoukat: divoký holub do ticha pohukává (Rais)

poklekati

, poklekávati (*poklekovati Jir.) ned. k pokleknouti; klekat: p. na zem, před rodiče

poklinkávat

ned. expr. chvílemi trochu klinkat: zvonek po klinkává

pokuckávati

ned. chvílemi trochu kuckat: nemocný začal p.; p. rozpaky

pokukávati

ned. řidč. chvílemi trochu kukat: kukačka v dálce pokukávala

pokuňkávati

ned. chvílemi trochu kuňkat: líně pokuňkávající žáby v rybníce

pokvokávati

ned. chvílemi trochu kvokat: slepice spokojeně pokvokávaly

polekávati

, polekávati se ned. řidč. k polekati I, polekati se; lekat, lekat se: keře Vašíka polekávaly (Svob.…

*poluskávati

, *poluskovati ned. (čím) chvílemi trochu luskat (prsty): poluskává prsty (Wint.); prstem i palcem s…

polykati

ned. (co, koho; ~) vpravovat pohybem hltanu do jícnu: p. sousta, doušky nápoje; p. hltavě; má angínu…

pomačkávati

ned. k pomačkati; mačkat 3: p. rohlíky, jsou-li křehké

pomekávati

ned. chvílemi trochu mekat, zamekat: kozička pomekává (Vanč.)

pomeškávati

ned. řidč. k pomeškati, chvílemi meškat: pomeškával v krčmě (Herrm.)

pomlaskávati (si)

, pomlaskovati (si) ned. k pomlaskati, k pomlasknouti (si), opětovně mlaskat, mlasknout: labužnicky …

pomrkávati

, řidč. pomrkovati ned. pomžikávat 1 1. rychle, ale přerušovaně, chvílemi mrkat 1, 2: očka vesele po…

pomroukávat

(*pomrukovat Jah.) ned. expr. chvílemi trochu mroukat, mrouknout; pomručovat, pobroukávat: koťata po…

pomrskávati

ned. 1. (~; koho, co) chvílemi trochu mrskat, mrsknout; pošlehávat: p. bičem; p. koně 2. (též †pomrs…

pomuckávat

ned. ob. expr. k pomuckat (Til.)

pomžikávati

, řidč. pomžikovati ned. 1. k pomžiknouti, chvílemi trochu mžikat, mžiknout; pomrkávat 1, 2: oči pom…

ponoukati

(zast. ob. poňoukat Svět., Poláč.) ned. (koho k čemu) 1. podněcovat (zprav. k zlému), popouzet, svád…

popískávati

, popiskovati (si) ned. (~; co) k popískati, chvílemi trochu pískat: ptáče popískávalo v hnízdě; p. …

poplakávati

ned. chvílemi trochu plakat, zaplakat: bolestí p.; dítě poplakávalo

popleskávati

(*popleskovati Jir.) ned. k popleskati 1, k poplesknouti: zálibně p. koně po šíji; plachta popleskáv…

popostrkovati

, řidč. popostrkávati ned. k popostrčiti: dítě popostrkuje vozíček

popraskávati

, řidč. popraskovati ned. 1. chvílemi trochu praskat: v krbu popraskávají polena; podlaha popraskává…

popráskávati

ned. (~; čím) chvílemi trochu práskat, zapráskat: biče popráskávají (Šal.); p. bičem

poprskávati

ned. 1. k poprskati: křičel, poprskávaje si přitom bradu (Olb.) 2. (též *poprskovati Herrm.) chvílem…

popukávat (si)

(*popukovat (si) Herb.) ned. řidč. ob. expr. chvílemi trochu pukat, zapukat; pokuřovat (si) (v. po- …

posekávati

ned. řidč. 1. k posekati 1, k poseknouti: p. seno 2. chvílemi krátce sekat: kačky posekávají ocasy (…

posmekati

I, posmekávati (*posmekovati) ned. řidč. k posmeknouti: p. klobouk; každý je pozdravuje a čepici pos…

posmrkávati

, řidč. posmrkovati ned. k posmrknouti, občas potahovat nosem: p. při rýmě; mluvil nosem a neustále …

posrkávati

, posrkovati ned. (co, poněk. zast. čeho) chvílemi trochu srkat: p. kávu; p-ával piva (Herrm.) p-ova…

posteskávati si

v. posteskovati si

*posteskovati (si)

, *posteskávati (si) ned. k postesknouti (si), postýskávati si: posteskovali si na drahotu (Jir.); "…

postrkávati

ned. k postrčiti 1; postrkovat: p. stoly; p. hodiny; postrkával jím (Bran.) ○ předp. po-

postříkávati

v. postřikovati

postýskávati si

(*postyskovati si) ned. řidč. poněk. expr. k postýskati si: trpce si p.; p. si na poměry; postýskáva…

posykávati

, řidč. posykovati ned. chvílemi trochu sykat, syknout: p. bolestí, zlostí

poštěkávati

, řidč. poštěkovati (Něm.) ned. k poštěkati, k poštěknouti, chvílemi trochu štěkat, zaštěkat: pes ve…

pošukávat

ned. ob. k pošukat: p. po světnici (Hál.)

pošuškávat

ned. expr. k pošuškat, chvílemi trochu šuškat, zašuškat: pošuškávali si, že...; – dívky si chvílemi …

potakávati

, řidč. potakovati ned. poněk. zast. k potakati: p. hlavou; "ano, ano, tak je to," potakoval souhlas…

*potěkávati

ned. k potěkati: náš vystěhovalec tu potěkává (Slád.) těká, potuluje se

potěžkávati

ned. k potěžkati: p. dopis; p. husu

potkávací

příd. motor. slang. p. světla (u motorových vozidel) tlumená

potkávati

, potkávati se ned. k potkati, potkati se: p. známé; pravidelně p. někoho cestou do města; p. se s p…

potleskávati

, řidč. potleskovati ned. k potleskati, chvílemi trochu tleskat; popleskávat, poplácávat; tleskat: p…

potloukat se

ned. expr. potulovat se 1, toulat se, těkat, bloudit 2: p. se po ulicích, po hospodách; mít dost pot…

*potrkávati

ned. k potrkati, trkat: přen. s celým světem se potrkával (Sab.) srážel

poťukávati

ned. k poťukati, chvílemi trochu ťukat, ťuknout: p. tužkou; p. nohou do taktu; nechtíc zvonit, jen t…

potýkati se

ned. (1. j. -ám) 1. (s kým) střetávat se, srážet se zbraní, utkávat se v boji, svádět boj, bojovat 1…

povrkávati

, řidč. povrkovati ned. chvílemi trochu vrkat, zavrkat: divocí holubi povrkávali (Rais); holoubek po…

povzlykávati

, řidč. povzlykovati (Mart.) ned. chvílemi slabě vzlykat, zavzlykat: dítě povzlykávalo

praskati

ned. (1. j. -ám) 1. pozbývat celistvosti, spojitosti, dostávat trhliny, často za doprovodu příslušný…

práskati

ned. (1. j. -ám) 1. vydávat ostré, rozléhavé zvuky připomínající výstřely: biče, pistole práskají; v…

probleskovati (se)

, probleskávati, řidč. problyskovati (Ner. aj.), problýskati (Ner., Nov.) (†probleskati Mach., Vrchl…

*problikávati

ned. blikavě prosvítat: houštím problikávalo světýlko (Til.)

procvakávat

, procvikávat ned. ob. k procvaknout, procviknout: p. lístky

proflákávat

, proflakovat ned. ob. expr. k proflákat, profláknout: p. čas; — proflákávat se, proflakovat se ned.…

profoukávati

v. profukovati

profukovati

, profoukávati ned. k profouknouti 1, k profoukati: severák profukoval skrze okna; chladný vítr prof…

prokoukat

I ned., prokoukávat v. prokukovat

prokukovat

, řidč. prokoukávat (*prokoukat Herb.) ned. ob. k prokouknout 2, 5: p. klíčovou dírkou; – mezi mraky…

*prolouskávat

(co), *prolouskávat se (čím) ned. expr. k prolouskat, prolouskat se: p. se unavující četbou (Staš.)

promačkávati

ned. 1. k promačkati 1: p. ovoce sítem, skrz síto 2. k promačkati 3, k promáčknouti 1: p. pečivo; —

promakávat

ned. ob. k promakat; prohmatávat: p. látku nových šatů

promeškávati

ned. k promeškati: p. jednu příležitost za druhou; p. mnoho času dojížděním; zř. promeškávám všechna…

promokati

, promokávati ned. k promoknouti: plášť deštěm promokal, promokával; – zř. dešť promokávající strope…

promrkávati

ned. k promrknouti: zř. promrkávající svíce (A. Mrš.); – expr. Mollerus promrkával kapitolu o adjekt…

promrskávat

ned. expr. k promrskat 2: p. násobilku

pronikati

ned. k proniknouti: p. hluboko do lesa; voda z řeky pronikala hrází, do studny infiltrovala; k sluch…

proplakávati

ned. k proplakati

propukati

, propukávati, poněk. zast. řidč. propukovati ned. k propuknouti: pláč, záští propuká; bouře propuká…

*prosákati

, *prosakávati ned. prosakovat: déšť šat prosákal (Svět.); prosakávání krve (Lum.)

prosekávač

, -e m., prosekávačka, -y ž. (2. mn. -ček) přístroj na prosekávání: zeměd. p-č řepy; výr. p-ka lepen…

prosekávati

ned. k prosekati 1-3, k proseknouti 1, 2: p. led; – p. otvory v plechu; p. si cestu křovím; p. si ce…

*prosmekati se

, *prosmekávati se ned. k prosmeknouti se: (had) se prosmekává mezi mřížemi (Těsn.); přen. skulinami…

prosoukávati

, prosoukávati se ned. k prosoukati, prosoukati se

prostrkávati

ned. k prostrkati: p. dřívka otvory; – p. věnce umělými květy; přen. p. vyprávění veselými příběhy;

prostříkávati

ned. k prostříkati: p. ucpanou trubici proudem vody

prošukávat

ned. ob. expr. k prošukat

*protěžkávati se

ned. protěžovat se 1: břemeno protěžkávalo se víc a více (Vrba)

protkávati

ned. k protkati I: p. šat zlatem; protkávané koberce; – p. vlasy pentlemi; kaštanové vlasy protkávan…

protloukati

ned. 1. k protlouci 1, 2: p. plech hřebíky probíjet; p. eternitové tašky na střeše; – ob. expr. nemo…

proťukávati

ned. řidč. expr. k proťukati: p. nemocného; přen. paní neumdlévá, proťukává mne (spisovatele) (Šrám.…

prýskati

, řidč. pryskati ned. poněk. zast. 1. prudce odletovat; tryskat, stříkat: jiskry prýskající od kovad…

přebrnkávat

ned. řidč. expr. k přebrnkat; přehrávat: p. každý den stejné skladby

přečkávati

ned. k přečkati

předříkávač

(†předřikavač Staš., Rais, *předříkač Čech, *předříkatel Čech, *předřikavatel Třeb.), -e m. (předřík…

předříkávati

(nář. předřikovat Herb.) ned. k předříkati (dok.): poutníci zpívali podle předříkávání; předříkávaná…

předstrkávati

, předstrkovati ned. k předstrčiti: p. nohu; předstrkoval jim plamen svíce před obličej (Strnadel)

překlekávati

ned. zř. klekat z kolena na koleno (Pech.); sport. (při pádlování) měnit klek

*přepískávati

ned. k přepískati (Lier)

přeříkati se

ned. k přeříci se, přeřeknouti se 1: p. se v řeči; → nás. přeříkávati se

přeříkávati

ned. k přeříkati: žák přeříkává naučený článek; – p. si poučky; – zast. ob., často expr. i třikrát p…

přesekávati

ned. 1. k přesekati, k přeseknouti; přetínat: p. větvičky; p. kosti; přen. kolejnice přesekávají ces…

přesoukávací

příd. sloužící k přesoukávání: p. stroje

přesoukávati

ned. k přesoukati: p. vlákno

přestrkávati

, přestrkovati ned. řidč. k přestrkati, k přestrčiti: p. kulisy

přestříkávati

, přestřikovati ned. 1. k přestříkati, k přestříknouti 1: p. květy vodou 2. řidč. k přestříknouti 2:…

přetékati

ned. k přetéci: šumivý nápoj přetékal okraj sklenice; přen. přetékající nenávist; expr. všechno na n…

přetkávací

příd. text. p. stav s člunkovou záměnou

přetkávaný

příd. text. p-é látky tkané z několika útků růz. barev n. kvalit; v. též přetkávati

přetkávati

ned. k přetkati; znovu tkát: p. látku

přežvýkávati

v. přežvykovati

přežvykovati

, přežvýkávati ned. 1. k přežvýkati: p. starý chléb; p. žvýkačku; – hanl. p. staré fráze omílat; p. …

přibroukávati

, přibrukovati ned. řidč. přitakávat broukáním, broukavě se připojovat; pobroukávat, pobrukovat: sou…

přicvakávati

ned. k přicvaknouti: p. víko u truhly; expr. přicvakává si džbánkem s ostatními (Bass) přiťukává

přičapkávat

ned. nář. přisedat do dřepu (Herb.)

přiklekati

ned. k přikleknouti 1: p. k dítěti; p. vedle lůžka; → nás. přiklekávati

přilákávati

ned. řidč. k přilákati

přimačkávati

(*přimačkovati Drda) ned. k přimáčknouti: p. hlavu k zemi; – nacpával (dýmku) tabákem, přimačkávaje …

*přimrkati

(Wint.), *přimrkávati (Jah.), *přimrkovati (Wint.) ned. k přimrknouti

přimykati se

ned. kniž. k přimknouti se 1, 2: (dívka) přimykala se k němu (hochovi) (Herrm.); (látka) přimykající…

*připlakávati

ned. poplakávat: matka připlakávala (Herb.)

*přiříkávati

ned. k přiříci 1: už ani slovíčka nepřiříkává k synovu lamentu (Jah.)

přisekávati

ned. (co) k přisekati: p. kůl; – p. trávu

přistrkávati

, přistrkovati ned. k přistrčiti 1, 2, k přistrkati: p. někomu talíř; přistrkuje co možná blízko hla…

přitakávač

, řidč. přitakavač, přitakač (*přitakovač Dyk, *přitakatel), -e m. (*přitakatelka, -y ž., Šal.) kniž…

přitakávati

, řidč. přitakovati ned. k přitakati: p. souhlasně ke všemu; p. horlivě matce; radostně, živě p.; v …

přitkávací

příd. text. určený k přitkávání: p. stav

přitkávati

ned. k přitkati: p. lem; text. p. útek

*přitleskávati

ned. (komu) potleskáváním někoho doprovázet: p. dlaněmi do skoku (Maj.)

přiťukávati

, řidč. přiťukovati (*přiťukati K. Čap.) ned. k přiťuknouti: p. snoubencům; p. si s někým; (Věk) jen…

pukati

(†pukati se) ned. 1. dostávat trhlinu n. trhliny; trhat se, praskat 1: země pukala suchem; led pukal…

pykati

ned. (1. j. -ám) 1. kniž. (zač: †co) nést trest za něco; trpět: p. za svůj zločin, za svou chybu; za…

*rozbřeskati (se)

, *rozbřeskávati (se) v. rozbřeskovati (se)

rozeštkávati se

ned. k rozeštkati se: úpěnlivě se r.

*rozetkávati

ned. k rozetkati: (předivo mezi mřížcmi) rozetkával šerý pavouk (Čech)

rozfoukávati

, rozfukovati ned. k rozfoukati 1, 2, k rozfouknouti: vítr rozfoukával, rozfukoval pyl jehněd; – r. …

rozklinkávat se

, rozklinkávat ned. řidč. expr. k rozklinkat se, rozklinkat

rozkoukávat se

ned. ob. k rozkoukat se, rozkouknout se 1, 2: r. se ve tmě; oči se zvolna rozkoukávaly (Lid. nov.); …

rozlouskávati

ned. řidč. k rozlouskati, k rozlousknouti

rozmačkávati

ned. k rozmačkati, k rozmáčknouti: r. hroudy rozdrobovat

*rozmrkávati se

ned. k rozmrkati se: přen. Michálkovice se rozmrkávají září okének (Olb.); rozmrkávající se den (Ner…

rozpékati

, rozpékávati, ob. rozpíkat ned. řidč. k rozpéci: přen. jarní slunce rozpékalo ledové koláče (Lid. n…

rozplakávati

, rozplakávati se ned. řidč. k rozplakati, rozplakati se: herečka rozplakávala diváky; píseň rozplak…

*rozplaskávati se

(Zey.), *rozplaskovati se (Čel.) ned. k rozplasknouti se

rozpleskávati se

(*rozpleskati se Šrám., *rozpleskovati se Vanč., *rozpliskovati se Čel.) ned. řidč. k rozplesknouti …

rozpraskávati (se)

ned. k rozpraskati (se), k rozprasknouti (se): lak na nábytku pomalu (se) rozpraskává

rozprskávati se

, řidč. rozprskovati se (Ner.) ned. k rozprsknouti se: granáty se jim (vojákům) rozprskávají v patác…

rozprýskávati (se)

, rozpryskovati (se) (*rozpryskávati se Staš.) ned. řidč. k rozprýskati (se), rozprýsknouti (se), ro…

rozpukávati (se)

, rozpukati (se) (*rozpukovati se Pfleg.) ned. k rozpuknouti (se): vyprahlá země se už rozpukává, ro…

*rozsekávač

, -e m. kdo rozsekává (Vanč.)

rozsekávati

ned. k rozsekati 1, 2, k rozseknouti: r. polena, pařezy; přen. expr. r. slovo na slabiky (Vrba) ostř…

rozstrkávati

(*rozestrkávati), rozstrkovati ned. k rozstrkati: r. židle po místnostech; – (hospodyně) již hochy r…

rozstříkávati se

v. rozstřikovati se

rozštěkávati se

, *rozštěkávati ned. k rozštěkati se, rozštěkati: pes se stále zuřivěji rozštěkává; přen. expr. stře…

roztěkávati se

ned. řidč. k roztěkati se: oči se mu roztěkávaly jako v pomatenosti (Neff); mysli (dětí) se roztěkáv…

roztloukati

(†roztlukovati Něm.) ned. k roztlouci: r. sklenice; r. (si) kolena; – r. koření, led; — roztloukati …

roztřískávat

, roztřískávat se ned. ob. expr. k roztřískat, roztřískat se

rozťukávati

, rozťukávati se ned. k rozťukati, rozťukati se, k rozťuknouti

rozutíkávati se

[ros-u- i rozu-] ned. k rozutíkati se 1: dobytek se rozutíkával na pastvě; přen. peníze se rozutíkáv…

rozžvýkávati

, rozžvykovati ned. k rozžvýkati: r. maso; dobytek těžce rozžvýkává slámu

říkati

ned. 1. k říci 1-6: piš, co ti budu ř.; říkej nám to pěkně po pořádku; říká, abychom se vrátili; ř. …

-sákati

, -sákávati jen s předp.: pro-, v-

scvrkati se

, scvrkávati se, řidč. poněk. zast. scvrkovati se ned. 1. (též *scvrkati, *scvrkávati Vaněk) sesýchá…

sečkávati

ned. k sečkati: sečkával, jako by se rozmýšlel (Olb.)

sekati

ned. (1. j. -ám) 1. (co) údery ostrým předmětem rozdělovat, oddělovat, dělit na části, porušovat; to…

sesekávati

ned. k sesekati, k seseknouti

*sesmekati se

(Mart.), *sesmekávati se ned. k sesmeknouti se

sesmykati se

, sesmýkávati se v. sesmykovati

sestrkovati

, sestrkávati ned. k sestrčiti, k sestrkati, k sestrknouti: s. hlavy (dohromady), zprav. přen. radit…

setkávací

příd. motor. slang. s. světla (u motorových vozidel) tlumená

setkávati

ned. k setkati: s. nitě; – s. koberce

setkávati se

ned. k setkati se 1-3: denně se setkávali na mostě; – místo, kde se setkávají hranice dvou států stý…

sežvýkávati

, sežvykovati ned. k sežvýkati 1, k sežvýknouti: s. kůrky chleba

sfoukávati

, sfukovati ned. k sfoukati, k sfouknouti 1, 2: s. smítka; vítr sfoukával sníh se střech; – s. svíčk…

síkat

ned. nář. sekat 1, síci 1: v čas, kdy trávy žínají a síkají (Wint.); → nás. síkávat (Šír)

skáti

(1. j. skám, min. skal, podst. skaní), řidč. skávati ned. text. (co) spojovat kroucením (několik pří…

skávati

v. skáti

*skvokávat

ned. (co) kvokáním svolávat: přen. expr. skvokávala na pomoc celý dům (Řez.)

smekati

(†smekovati Něm.) ned. k smeknouti: s. čepici; s. před někým, něčím, přen. projevovat mu, tomu úctu;…

smrkati

ned. čistit si nos silnějším vyrážením dechu: s. do kapesníku, do hrsti; hlasitě s. ○ předp. po-, vy…

smrskati se

, smrskávati se, smrskovati se v. smršťovati se, s.

smršťovati se

, smrskovati se, smrskávati se, smrskati se ned. k smrštiti se, smrsknouti se: kůra zemská se smršťo…

smýkati

(*smykati Heyd., ob. smejkat, šmejkat, *šmýkat Něm., Ner.) ned. (1. j. -ám) 1. (co, koho; čím, kým)

soukati

ned. 1. (co) stáčením, svíjením, kroucením vytvářet (provaz, přízi ap.): provazník zručně soukal pro…

spinkat

ned. dět. a expr. spát 1: už nepovídej a spinkej; expr. naše paní dlouho spinká ○ předp. vy- se; → n…

splaskati (se)

, splaskávati (se) v. splaskovati (se)

splaskovati

, splaskávati, řidč. splaskovati se, splaskávati se (*splaskati (se)) ned. k splasknouti (se): balón…

srkati

ned. (1. j. -ám) 1. (co) po malých doušcích, po troškách (něj. tekutinu) do sebe vtahovat, sát (zpra…

stiskávati

, stiskávati se v. stiskati, s. se

strkati

ned. 1. k strčiti 1-4: nestrkejte do mne nevrážejte; nestrkej do stolu; s. někoho loktem; řidč. nech…

stříkati

ned. (1. j. -ám) 1. (co, co kam; čím, čím kam) vrhat tekutinu n. něco řídkého (po kapkách n. jednoli…

stýkati se

ned. (1. j. -ám) 1. (s kým) být ve styku (ve význ. 1); scházet se: s nikým se nestýkala, nikoho nena…

stýskati si

, řidč. stýskati (ob. stejskat si, stejskat) ned. 1. (~; na koho, co; *komu Prav.; *do koho, čeho Li…

svlékati

, ob. svlíkat ned. k svléci, svléknouti: s. šaty, sukni; svlékal si košili přes hlavu; pomalu svléka…

sykati

ned. 1. vydávat nesouvislý, opětovaný syčivý zvuk, ozývat se nesouvislými syčivými zvuky: s. bolestí…

šmikat

ned. ob. expr. (co; ~) (rychle) řezat, stříhat; fikat: š. vlasy; naznačil (prsty) šmikající nůžky (P…

štěkati

ned. 1. (zprav. o psech n. jiných psovitých šelmách) vydávat jednotlivě vyrážené zvuky: vesele, zuři…

štkáti

ned. (1. j. -ám, min. štkal, podst. štkaní) kniž. 1. (~; *co) vzlykavě plakat; lkát, kvílet: š. duše…

šukat

ned. ob. expr. 1. pohybovat se (ve význ. 1), těkat z místa na místo: š. po pokoji drobnými kroky; š.…

šuškati

ned. (~; co; o čem) 1. (též nář. šušlat Staš.) hovořit (zprav. potichu) s úmyslem utajit obsah rozho…

-takávati

jen s předp.: po-, při-

tékati

ned. zř. k téci 1 (Wojk.) ○ předp. na-, ob-, od-, pod-, pro-, pře-, při-, roz-, roz- se, s-, u-, v-,…

těkati

ned. 1. (kudy, kde) neklidně se pohybovat (chodit, běhat, létat ap.) bez cíle z místa na místo sem a…

-těžkávati

jen s předp.: ob-, po-, pro- se, za-

tikati

I (*tíkati I Jir.) ned. (o hodinách) vydávat jemný klepavý zvuk, pravidelně se opakující: hodiny na …

†tiskati

ned. tisknout I 1, 2, 4: dívku ve své náruči tiskal (J. z Hv.); – ruku na rty t.; – t. se nedám (Jir…

tiskávati

v. tiskati a tisknouti II

tisknouti

II ned. (min. -kl, trp. -štěn, přech. min. -knuv) 1. (co) mechanicky přenášet (písmo, obrazy, vzorky…

tkáti

I ned. (1. j. tkám, rozk. tkej, min. tkal, trp. tkán, podst. tkaní) 1. (co; ~) vyrábět látku (tkanin…

-tkávati

jen s předp.: v. tkáti II

tleskati

ned. 1. (komu, čemu; ~; řidč. čím; *co) srážet k sobě dlaně tak, aby vznikl pleskavý zvuk, zprav. na…

tlouci

ned. (1. j. tluču, tluku, 2. tlučeš, 3. mn. tlučou, tlukou, rozk. tluč, tluc, min. tloukl, trp. tluč…

tokati

ned. mysl. (o tetřevu, jeřábku ap.) vydávat charakteristické zvuky a růz. způsobem se projevovat v d…

trkati

ned. 1. (koho, co; do koho, čeho; ~) vrážet do někoho, něčeho úderem rohů n. parohů: (krávy) bílými …

tryskati

ned. (3. j. -á) 1. (zprav. o kapalině) stříkat na povrch n. do výše, v proudech prýštit; vytryskovat…

třeskati

, řidč. třaskati, expr. třáskat ned. 1. (zprav. o výstřelech) vydávat ostrý, suchý, praskavý zvuk: g…

třískati

ned. (1. j. -ám) 1. (čím, do čeho, nač, oč) prudkými nárazy, silnými údery působit pronikavý zvuk, z…

ťukati

ned. 1. vydávat mírný zvuk způsobený krátkými lehkými údery; (~; čím; nač; řidč. oč) krátkými lehkým…

tykati (si)

ned. 1. t. (komu), t. si (s kým) oslovovat někoho zájm. 2. os. j. č., říkat někomu "ty": jsou dobří …

týkati se

ned. (3. j. -ká, -če) 1. (čeho, koho) být ve vztahu k něčemu; vztahovat se (k čemu): jeho poznámky s…

ucukávati

, ucukovati ned. k ucuknouti: u. před polibkem; – u. rukou

ufrkávati

(*ufrkovati Drda, Jah.) ned. trochu, s přestávkami frkat: ufrkával do kapesníku

umačkávati

ned. k umačkati 1, 3, k umáčknouti 1: u. vosy na okně; – u. zem kolem sazenic

umlkati

, umlkávati (*umlkovati Šlej. aj.) ned. poněk. kniž. k umlknouti; tichnout: hlediště umlká, umlkává;…

uplakávat se

ned. řidč. k uplakat se: a já se tak denně uplakával do spánku (Herb.); — uplakávati ned. 1. řidč. k…

upleskávati

ned. k upleskati: u. těsto (Drda); – řidč. u. jíl (Ptáčník)

uprskávati

, řidč. uprskovati (Mor., Mart.) ned. 1. řidč. k uprsknouti 1: uprskávala mu posměch do tváří (Rosůl…

usekávati

ned. k usekati 1, k useknouti 1, 3, k usíci: u. větvičky odsekávat; u. hlavy, ruce; – řidč. expr. us…

usrkávati

, usrkovati ned. k usrknouti; srkat 1, 2: u. víno; u. limonády; labužnicky usrkával polévky; – zuby …

usykávati

, usykovati ned. k usyknouti, trochu, s přestávkami sykat: u. bolestí; přen. pára z hrnce usykává, u…

*uštkávati

ned. k uštknouti (uštkati): (had) poohřáv se uštkává (Třeb.)

utíkati

ned. k utéci: u. před pronásledovatelem, pronásledovatelům prchat; utíká do bezpečí běží; u. z lesa;…

utkávati

I ned. řidč. k utkati I; tkát I 1, 2: u. koberce setkávat; – řidč. kniž. pavouk utkává svou hustou s…

utkávati se

II ned. k utkati se II 1, 2: u. se s nepřítelem ve válce; u. se v tenisu; – kniž. u. se ve slovní pů…

uvykati (si)

, řidč. uvykávati (si) ned. k uvyknouti (si); zvykat (na co, koho), přivykat (čemu, komu): u. časném…

vetkávati

, řidč. vtkávati ned. k vetkati, vtkáti: koberec s vetkávanými obrazy; přen. kniž. fantasie vetkává …

*vhoukávati

ned. (co do čeho) houkat do něčeho: hlásná trouba, do níž hlásný hodiny vhoukával (Rais)

*vhrkati

ned. (kam) prudce vnikat do něčeho: mhla mně v oči vhrká (Táb.); → nás. *vhrkávati: slzy vhrkávají d…

vlékati

(*vlekati Vrchl.), ob. vlíkat ned. řidč. vléci 1, vláčet 1: vlíkat za sebou pouta (Vrchl.); vlíkat š…

vmačkávati

, vmačkávati se, řidč. vmačkovati, vmačkovati se ned. k vmačkati, vmačkati se: v. šaty do kufru mačk…

vnukati

, vnukávati (*vnoukati Čel., *vnukovati Erb.) ned. řidč. k vnuknouti: silnější vnuká, vnukává slabší…

vnutkávati

ned. řidč. kniž. k vnutkati (Koll.)

*vpleskávati

ned. k vplesknouti: vpleskávala (smetanu) do porculánových hrnečků (Herrm.)

vrkati

ned. 1. vydávat zvuk znějící jako vrkú, zř. (co) takovým zvukem zpívat: holub vrká; žalostné vrkání;…

vřískati

ned. vřeštět 1. (o zvířatech) vydávat pronikavý, ječivý hlas, zvuk: vřískání opic; mysl. vřískání sr…

vsoukávati

, vsoukávat se ned. řidč. k vsoukati, vsoukat se: expr. kos do sebe vsoukával žížalu; přen. hory vso…

vstrkávati

(†vstrkovati) ned. řidč. k vstrkati (dok.) k vstrčiti 1, 2: v. ruku mezi mříže; – vstrkovat na koly

vtiskati

, vtiskávati ned. řidč. k vtisknouti 1, 2; vtiskovat: v. někomu peníze do dlaně; synu proti otci vti…

vtloukati

ned. k vtlouci: v. cvočky do podešve; – expr. vtloukala mu do hlavy svou myšlenku (Klost.); — *vtlou…

vťukávati

ned. řidč. (co kam) lehkým poklepáváním, ťukáním vpravovat: v. krém do obličeje vklepávat; přen. v. …

*vyblýskávati

, *vyblyskovati (Sab.) ned. k vyblýsknouti 3: plamínky (v očích) vyblýskávají při každém živějším sl…

vybrnkávati

ned. k vybrnkati 1: v. jedním prstem melodii

vycinkávati

ned. k vycinkat 1, 3: v. rytmus; – expr. v. nedbalým novinářům (Lid. nov.)

vyčkávací

příd. poněk. kniž. týkající se vyčkávání, založený na vyčkávání: v. stanovisko vyčkávavé; v. politik…

vyčkávati

(*vyčekávati Šrám.) ned. poněk. kniž. k vyčkati 1-3; čekat 1-3, očekávat 1, 2: v. příhodné chvíle; v…

vyčkávavý

příd. poněk. kniž. k vyčkávati: v. postoj; nerozhodné, v-é stanovisko vyčkávací: v-é a obranné veden…

vydrnkávat

ned. ob. k vydrnkat: v. melodii

vyfoukávati

ned. řidč. k vyfoukati 1, k vyfouknouti 4

vyfrkávati

ned. řidč. k vyfrkati, k vyfrknouti 2: v. nalokaný kouř

*vyhoukávati

, *vyhukávati (Rais), *vyhukovati (Čel.) ned. vydávat houkavý zvuk, houkat 1: "hhh-á-ád!" vyhoukával…

vyhrkávati

, vyhrkovati ned. řidč. 1. k vyhrknouti 1, 4: vyhrkávají mu slzy z očí hrkají; – expr. věty z ní vyh…

*vyhýčkávati

ned. k vyhýčkati, hýčkat 1 (Čech)

*vychrkávat

(Pujm.), *vychrkovat (John) ned. expr. k vychrknout 2

vyjekávati

v. vyjekovati

vykati

ned. (komu) oslovovat někoho 2. os. mn. č., říkat někomu "vy": v. starší osobě; už je dospělý, začal…

-vykávati

jen s předp.: při-, u-

vykoukávat

ned. řidč. ob. 1. k vykouknout 2; vykukovat 2: vykoukává jen hlava z hustého keřovčí (Jah.) 2. (koho…

vylákávati

ned. řidč. kniž. k vylákati 3 (Nov., Svět.)

vylekávati

, vylekávati se ned. řidč. k vylekati, vylekati se, k vyleknouti se: vrah vraha bude jen v. (Nohejl)…

vylouskávati

ned. k vylouskati, k vylousknouti 1, 2: hledají v nich (v slovech) jádro, jako by je z ořechu vylous…

vymačkávati

(*vymačkovati Jah., Kronb.) ned. k vymačkati, k vymáčknouti: v. šťávu z hroznů mačkat; v. pastu z tu…

vymakávat

ned. ob. expr. k vymakat 1: v. akord

*vymekávati

(Tvorba), *vymekovati ned. k vymeknouti, pomekávat: kozy trhaně vymekují (Lid. nov.)

vymrskávati

ned. 1. k vymrskati 1, 3, 5: v. bičem čarodějnice; – zř. školáci chodí od domu k domu a vymrskávají …

vynikati

ned. 1. k vyniknouti 1-3, 6: v. krásou, silou, vtipem, vzděláním nad ostatní převyšovat je; v. v uče…

vypískávati

ned. 1. k vypískati 2: v. slabou hru 2. expr. k vypísknouti 2: babí jekot a vypískávání (Vodák) pišt…

vyplakávati

ned. 1. k vyplakati 1-5: v. slze (Podl.); – v. si oči; – nevěsta si vyplakává štěstí (Hol.); – vypla…

vypleskávat

ned. ob. expr. k vypleskat 3: cítila jsem, že vypleskávám hloupě vše, co jsem chtěla zatajit (Svob.)

vypráskávati

ned. řidč. k vypráskati 1: v. nacistické vetřelce (Lit. nov.)

vyprskávati

ned. řidč. k vyprskati; vyprskovat: v. tvrdé slupky a ostiny (Rais) vyplivovat; přen. (svítilny) vyp…

vypukati

, vypukávati, řidč. poněk. zast. vypukovati (Tyl, Svět. aj.) ned. k vypuknouti 1, 2, 4: náhle vypuká…

vyříkávat

ned. ob. k vyříkat (Jah.)

vysekávací

příd. odb. určený, sloužící k vysekávání: v. obuvnický stroj; tech. v. lis

vysekávač

, -e m. kdo se zabývá odborně vysekáváním: v. dílců obuvi; v. umělých květin

vysekávaný

příd. řidč. vysekáváním opatřený, zdobený: řemení v-é (Jir.); v. sloupek; v. též vysekávati

vysekávati

(nář. vysíkat E. Řez.) ned. 1. k vysekati 1-6, k vyseknouti 1-3, k vysíci: v. křoví, trávu; v. lesy;…

výskati

ned. (1. j. -ám) 1. vysokým hlasem, živě, radostně vykřikovat: děti skákají a výskají; v. radostí; n…

vysmekati

, vysmekávati ned. k vysmeknouti: zvolna vysmekala svou ruku z jeho; — vysmekati se, vysmekávati se

vysmýkati

I, vysmýkávati ned. (1. j. -ám) řidč. k vysmýknouti, vysmyknouti: vysmýkává balíky ze skladiště smýk…

vysoukávati

, řidč. poněk. zast. vysukovati ned. k vysoukati 3, 4, k vysouknouti: řeč jako provaz, který s námah…

vysrkávati

, vysrkovati ned. k vysrkati, k vysrknouti 1; srkat 1: v. šťávu

vystrkávati

v. vystrkovati

vystrkovati

, vystrkávati ned. k vystrčiti 1-3, k vystrkati 1: v. hosta ze dveří; přen. expr. odevšad vystrkovan…

*vystříkávati

ned. k vystříkati 3, k vystříknouti 3: v. pěšinku vápnem (Lid. nov.) vystřikovat

vyštěkávati

, řidč. vyštěkovati ned. řidč. (~; co) k vyštěknouti; štěkat: pes vyštěkával na příchozího poštěkáva…

vytékati

ned. k vytéci: pramen vytéká ze země; kov vytéká z pece; kal vytéká do řeky; přen. expr. tváře z těs…

vytkávati

ned. k vytkati; tkát I 1, 3: v. a do textilu převádět obrazy (Kultura); plášť zlatem vytkávaný (Erb.…

vytleskávati

ned. řidč. k vytleskati: v. herce znovu před oponu (Lit. nov.); – znovu jsou vytleskávány (národní) …

vytloukati

ned. k vytlouci 1-3, 5-11: v. jsem to (šišlání) musil z dětí (Herrm.); v. bídu nouzí; ♦ v. klín klín…

vytryskati

I (ned.), vytryskávati v. vytryskovati

vytryskovati

, vytryskávati, vytryskati (3. j. -á) (*vytrýskati, 3. j. -á, Hol., Mach.) ned. k vytrysknouti: prou…

vytřískávati

ned. k vytřískati, k vytřísknouti 1: v. okna vytloukat; – expr. nevytřískával z nich (z polí) jejich…

vyťukávati

ned. k vyťukati: v. rytmus; v. doprovod na klavíru; v. morseovku; – hovor. pracně v. dlouhý dopis ťu…

vytýkati

ned. k vytknouti 1-3: v. žákům chyby kárat je za ně; právem mu to bylo vytýkáno vyčítáno; nevhodné v…

vyzískávati

(†vyziskovati Rieger) ned. k vyzískati 1: v. jmění, výhody získávat

vyzunkávat

ned. ob. expr. k vyzunkat; zunkat: labužnicky v. skleničku za skleničkou

vzlykati

ned. vyrážet ze sebe vzlyky: usedavě v.; v. bolestí, dojetím ○ předp. pro-, roz- se, vy-, za-; → nás…

vznikati

ned. k vzniknouti: na okrajích měst vznikají nová sídliště; kniha vznikala po částech; vznikající ná…

vztekat se

(†vztěkati se Tyl, Pal.) ned. expr. 1. (~; na koho, co; *proti komu Pal.) velmi, prudce se zlobit, r…

zableskati (se)

, zableskávati (se) v. zableskovati (se)

zafoukávací

příd. sloužící, určený k zafoukávání: horn. z. stroj; tech. z. pistole

zafoukávati

ned. 1. k zafoukati 3, 4: horn. z. vyrubaný prostor; řidč. z. základku foukat; tech. zafoukávání nál…

zajíkati se

, zajikati se ned. k zajíknouti se, zajiknouti se: lapal vzduch a zajíkal se (Herb.); smál se, až se…

zaklekávati

(*zaklekati) ned. řidč. k zakleknouti: závodník zaklekává a hází granátem na cíl; (pradleny) zakleka…

zakoukávat se

ned. řidč. ob. k zakoukat se 1; koukat se 1, pozorovat 1 (koho, co): z. se do hvězd; zakoukával se n…

zakuckávat se

ned. expr. k zakuckat se: z. se při pití; z. se smíchem kuckat se