Nalezeno 4 heslových statí.

křemík

, -u m. (6. j. -u) chem. čtyřmocný nekovový prvek zn. Si

křemíkatý

příd. hut. obsahující křemík, znečištěný křemíkem: k-á ruda, surovina

křemíkovodík

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) chem. k-y sloučeniny křemíku s vodíkem; silany

křemíkový

příd. ke křemík: hut. k-á ocel slitinová ocel obsahující křemík; k. bronz slitina mědi a křemíku; me…