kobalt

, -u m. (6. j. -u) (z něm.) 1. chem. kovový prvek zn. Co (důležitá součást rychlořezných ocelí ap.)

kobaltnatý

příd. chem. označující sloučeniny dvojmocného kobaltu: chlorid k.

radiokobalt

, -u m. (6. j. -u) chem., jad. fyz. radioaktivní izotop kobaltu