kolonie [-óny-], -e ž. (z lat.) 1. území, osada v cizím etnickém prostředí; (v období kapitalismu) země zbavená politické a hospodářské samostatnosti, ovládaná a vykořisťovaná cizím kapitalistickým státem: starořecké k. v Malé Asii; fénické k.; – britské, francouzské, holandské k.; útlak v k-ích; získat, ztratit k. 2. řidč. jinonárodní osídlení, skupina na území urč. národa; menšina: slovinská k. v Rakousku; česká k. ve Vídni 3. skupina lidí něčím odlišná od prostředí, v němž žije: umělecká k. v Paříži 4. skupina menších obytných budov tvořící celek: k. domků na předměstí; vilová k.; studentská k.; hornická, dělnická k. 5. zool. skupina společně žijících organismů téhož druhu: k. prvoků; k. racků; koloniální [-lo-] příd.: k. panství, země, politika, válka, systém, útlak, vykořisťování; k. zboží dovážené z kolonií; smíšené, zejm. potravinářské; k. obchod (dř.) se zbožím dováženým z kolonií, se zbožím smíšeným; přísl. koloniálně: politika k. orientovaná na získání n. udržení kolonií