latina, -y ž. 1. jeden z italických jazyků, jazyk starověkých Římanů, latinský jazyk: l. klasická, středověká, humanistická, církevní; l. vulgární; vyučovat l-ě; propadnout z l-y; literární památka psaná l-ou; přen. (zast.) má hocha na l-ě (Rais) v tzv. latinské škole; být v koncích, u konce se svou l-ou nevědět si rady 2. expr. smyšlené n. silně nadsazující vypravování: myslivecká, rybářská, námořnická l. 3. zast. ob. ve spoj. číst někomu l-u plísnit, kárat někoho, dělat někomu výčitky