bezvědomý

příd. 1. jsoucí bez vědomí, v mdlobách, nemající vůbec vědomí: b-é tělo 2. kniž. konaný, nastalý bez…

bromostříbrný

příd. fot. b. papír běžný fotografický papír

cílevědomý

příd. takový, který má před sebou jasný cíl; (o činnosti) pro myšlený, účelný, záměrný: c. státník; …

Démosthenes

, -na m. aténský řečník, proslavený svými řečmi proti Filipovi Makedonskému

*dvojmost

, -i ž. vlastnost něčeho dvojného, dvojitého, duplicita: d. básnického díla (Fischer)

hemostatikum

[-ty-], -ka s. (mn. 2. -tik, 6. -ách) (z řec. zákl.) lékár. lék zastavující krvácení; hemostyptikum;…

hemostyptikum

[-ty-], -ka s. (mn. 2. -tik, 6. -ách) lékár. (z řec. zákl.) hemostatikum; hemostyptický příd.: h-á d…

hluchoněmý

příd. hluchý a němý, stižený hluchotou a němotou: h-é dítě; je h. od narození; přen. h-é posluchačst…

chramosta

, -y m. poněk. zast. expr. nešika, nemotora; člověk hubený, slabý: nadala jim hloupých sedláků a ch-…

chramostejl

(*chramostýl), -a m. (1. mn. -ové) 1. poněk. zast. hranostaj: kožich ch-y podšívaný; štucel z ch-týl…

*chramostí

, -í s. chrastí, roští: z plotu zbývalo pouhé ch. (Šlej.); Aninka je jako ch. (Jir.) slaboučká

chramostiti

ned. (3. mn. -í) řidč. chrastit, šramotit: nikde ani hnutí, jenom myška kdesi v tichu chramostila (L…

chramostýl

v. chramostejl

chromý

příd. 1. mající poruchu v činnosti končetin, nevládnoucí končetinou; ochromený: nemůže chodit, je ch…

jednodomý

příd. bot. j-é rostliny nesoucí na každém jedinci jednopohlavné květy prašníkové i pestíkové (např. …

kolmý

příd. 1. (k čemu; na co) svírající s něčím pravý úhel: přímka k-á k dané rovině; přímky na sebe k-é;…

křižmostojný

příd. bot. k-é listy vstřícné listy, z nichž jeden pár je v rovině kolmé k rovině páru následujícího…

lakomý

příd. 1. (nač, čím, v čem) přepjatě šetrný, velmi skoupý; skrblický, lakotný: l. na krejcar; je l-á …

letmý

příd. 1. jako v letu, rychle provedený, velmi krátce trvající; prchavý, pomíjivý: l. okamžik, pohled…

mimostátní

příd.: m. korporace

mimostranický

příd. 1. nenáležící k žádné politické straně: typický předválečný m. intelektuál 2. nenáležící ke ko…

mimostředný

příd. výstředný, excentrický: stav. m. tlak způsobovaný silou, kt. působí mimo střed; → přísl. mimos…

most

, -u m. (6. j. -ě) 1. (zprav. stabilní) zařízení pro přechod, přejezd přes řeku, údolí n. přes jinou…

mostárna

, -y ž. (2. mn. -ren) továrna n. dílna na výrobu ocelových konstrukcí stavebních (mostních aj.) jeřá…

mostař

, -e m. odborný pracovník v oboru mostních staveb a ocelových konstrukcí vůbec

mostařský

příd. k mostař: m-é práce

mostecký

příd. 1. zast. k most: m-á věž; v růz. názvech: M-á věž (u Karlova mostu v Praze); Staroměstská m-á …

mosteček

, mostek v. můstek

mostina

, -y ž. kulatý, hrubě přitesaný trám n. prkno na podlahu; kulatina k zpevňování lesních cest: selka …

mostinový

příd. k mostina: m-á podlaha; m-á vozovka

mostka

, -tek s. pomn. nář. zápraží: vyvedla je ze světnice do síně, odtamtud na m. (Svět.)

mostmistr

, -a m. kdo dozírá na udržování železničních mostů; kdo opravuje železniční mosty

mostné

, -ho s. (dř.) poplatek za přechod mostu: vybírat, zaplatit m.

mostní

příd. k most: m. stavba; m. pilíř, oblouk, zdivo; m. konstrukce; m. stavitelství zabývající se stavb…

mostnice

, -e ž. řidč. mostina: vyrazil na dřevěný most, až m. zaduněly (Jir.)

mostný

, -ého m. (dř.) výběrčí mostného

mostovka

, -y ž. (2. mn. -vek) stav. konstrukce, kt. nese vozovku mostu

mostový

příd. k most: stav. m. jez; tech. m. jeřáb jehož hlavní těleso ve tvaru mostu pojíždí ve směru kolmé…

†mostský

příd. mostní: m-á věž (Čech)

němý

příd. 1. neschopný mluvit: hluchý a n. pacient hluchoněmý; n. jako ryba; ust. spoj. n-á tvář zvíře;

nepovědomý

příd. †1. neznalý (čeho), neobeznámený (s čím): být n. v něj. prostředí nevyznat se tam; vchod je ch…

nepřímý

příd. zúčastněný, činný, konaný, vzniklý, možný prostřednictvím někoho, něčeho: n. svědek rozepře; n…

nevědomost

(†nevědoucnost Šmil.), -i ž. (*nevědomství, -í s., Slád., †nevědství, -í s., Pal.) 1. nedostatek věd…

nevědomý

příd. 1. takový, jehož si nejsme vědomi; neuvědomělý, bezděčný, neúmyslný: n-á lež; n. úsměv, pohled…

nevidomý

příd. 1. neschopný vidět, nemající zrak; slepý: byla n-á; n. na jedno oko; jde jako n.; n. pro něco;…

neznámý

příd. (v přísudku a v doplňku též tvary jmenné neznám, -a, -o) 1. takový, kt. není znám, o kt. se ni…

osamostatněti

dok. (3. mn. -ějí) stát se samostatným: (po zrušení roboty) lid osamostatněl (Rais); politické osamo…

osamostatniti

dok. (3. mn. -í) (koho, co) učinit samostatným: starost o život ji osamostatnila (Mor.); o. některá …

osamostatňovací

příd. týkající se osamostatňování: o. hnutí; národně o. vývoj

osamostatňovati

ned. k osamostatniti: o. dříve podřízené složky hospodářského života; — osamostatňovati se ned. k os…

ozimý

, řidč. ozimní příd. na podzim setý: o-á, o-í pšenice; o-é žito; o-á řepka; o-é, o-í setí; → podst.

pitomost

, -i ž. ob. expr. 1. hanl. něco nesmyslného, nerozumného; hloupost 2; něco nepatrného, bezvýznamného…

pitomý

příd. ob. expr. 1. hanl. nemající rozum, neumějící myslit; hloupý 1, nechápavý, omezený 2: tvor tupý…

*podmostí

, -í s. místo, prostor pod mostem (Bass)

podmostní

příd. řidč. jsoucí pod mostem: p. prostor

podvědomý

příd. jsoucí, uložený v podvědomí, neurčitě, nejasně uvědomělý; konaný bez plného uvědomění; neuvědo…

*pochramostit

dok. (3. mn. -í) expr. (co) pošramotit, porouchat: na plesu (mu paruku) trochu pochramostili (Třeb.)

polosamostatný

příd.: p. stát

polovědomý

příd. ne zcela vědomý: p-é stavy duševní; — zpodst. *polovědomo, -a s. (Šal.); → přísl. polovědomě:

povědomost

, -i ž. poněk. zast. (o čem; čeho) povědomí 1: mít o něčem p.; p. událostí; vy jistě máte p., kdo to…

předmostí

, -í s. 1. vstupní místo na most, prostor před mostem: křižovatka na p. Jiráskova mostu 2. voj. doby…

předmostní

příd. k předmostí: voj. p. postavení budované při obraně předmostí

přemostiti

dok. (3. mn. -í, rozk. -sti, -sť, trp. -stěn) 1. (co) překlenout mostem: p. trať; p. údolí 2. (co čí…

přímost

, -i ž. 1. vlastnost toho, co je přímé (ve význ. 1, 2, 4): p. cesty; p. postavy; p. chování, jednání…

přímý

příd. 1. takový, kt. se neodchyluje od původního směru; rovný: p-á čára; p-á cesta, p-é ulice; p. po…

*samostačitelný

příd. postačující sám sobě, na ničem nezávislý: zkušenost je s-á (K. Čap.); je si s. (Mach.); → pods…

samostatný

(*samostatní Ner.) příd. 1. existující sám o sobě, odděleně, jakožto celek: umístit něco v s-é budov…

samostřel

v. samostříl

*samostřelný

příd. sám od sebe střílející: s-á puška (Tille)

samostříl

(†samostřel Klicp.), -u m. (6. j. -u) hist. 1. kuše I *2. katapult 1 (hist.): křižáci postavili oblé…

samozřejmý

příd. (sám sebou) zcela zřejmý; nepochybný, evidentní, patrný 1, jistý 1: ta věc je zcela s-á; bylo …

-samostatněti

jen s předp.: o-, ze-

-samostatniti

, -samostatňovati jen s předp.: o-, o- se, u-, ze- se

sebevědomí

, -í s. vědomí vlastní hodnoty, důležitosti; sebejistota: mužné s.; dělnické s.; národní s.; úspěch …

sluchoněmota

, -y, sluchoněmost, -i ž. med. nemluvnost dítěte jinak sluchově a duševně dostatečně vyvinutého; alá…

soukromost

(†soukromnost Klicp.), -i ž. 1. řidč. vlastnost toho, co je soukromé (ve význ. 1, 2): soukromá spole…

soukromý

(†soukromní Tyl, †soukromný Lum.) příd. privátní (op. veřejný) 1. jsoucí v majetku, péči, službách j…

strmý

příd. ostře, prudce stoupající n. klesající; příkrý 1, s rázný 1: s. kopec, břeh; s-á skála; s-é srá…

střídmý

(†středmý Pal., Wint. aj.) příd. 1. (v čem) zachovávající umírněnost, ukázněnost v něj. činnosti (zp…

†svědomost

, -i ž. 1. svědomitost, uvědomělost: vše konal s největší s-í (Ner.) 2. vědomí, povědomí 1, vědomost…

†svědomý

příd. (v přísudku a v doplňku jen jm. tvary svědom, -a, -o,...) 1. vědomý: zlého si není prý s-m (Wi…

světoznámý

příd. známý po celém světě, velmi známý; proslulý: s. umělec, vědec; s. objev; s-á Dvořákova hudba; …

šikmý

(*šiký Krásn.) příd. odchylující se od přímého n. základního směru (zvl. vodorovného a svislého n. r…

termostabilní

příd. fyz., chem., biol. t. látka kt. se za zvýšených teplot nemění, respektive nerozkládá (op. term…

termostat

, -u m. (6. j. -u) tech. přístroj k udržování stálé teploty; řidč. tepelně izolovaný prostor n. pros…

uchramostit

dok. nář. expr. (co) vyzískat: chce všecko jen pro sebe u. (Šír)

†upřímý

příd. 1. přímý, rovný: u-á šíje (J. J. Kol.) 2. upřímný: u. vlastenec (Pal.); u-é mínění (Helfert) o…

vědomost

, -i ž. 1. (zprav. mn.) poznatky nabyté učením, studiem; znalost, vědění 1: v-i nabyté na vysoké ško…

vědomostní

příd. řidč. k vědomost 1: v. přehled (Lit. nov.) vědomostí

vědomý

příd. 1. vykonaný, uskutečněný při plném vědomí, popř. s přímým úmyslem, mající původ v plném vědomí…

zachramostiti

dok. (3. mn. -í) řidč. zachrastit 2, 1, zašramotit: z. klíči (Wint.); – tu to za ní (v houští) zachr…

zesamostatněti

dok. (3. mn. -ějí) řidč. stát se samostatným, samostatnějším; osamostatnět: nyní se pocítil silnější…

zimostráz

, -u m. (6. j. -u) 1. keř s hustou korunou, s tuhými neopadavými listy a s nepatrnými zelenavými kví…

zimostrázek

, -zku m. (6. mn. -zcích) drobný polokeř s listy podobnými listům zimostrázu a s ozdobnými žlutofial…

známost

, -i ž. 1. vlastnost n. stav toho, kdo (n. co) je známý (ve význ. 1): řidč. z. básníka v literárních…

známý

příd. (2. st. známější) (v přísudku a v doplňku též tvary jmenné znám, -a, -o,...) 1. takový, kteréh…

zřejmý

příd. 1. takový, kt. je dobře vidět, poznat, zřetelný, patrný 1, očividný 1, jasný 4, nepochybný, ev…