nadobočí

[nat-o- i nado-], -í s. řidč. část čela nad obočím: vystouplé n. (Čap.-Ch.)

obočí

, -í s. obloukovitý pruh chloupků rostoucí nad okem: černé o.; zvednout, stáhnout, svraštit o.; → ex…

podobočí

[pot-o- l podo-], -í s. místo pod obočím (op. nadobočí): hledět z p.; z p. laskavé se smály oči (Hol…