bezobrazný

[bes-o- i bezo-] (*bezobrazý) příd. kniž. jsoucí bez obrazů: b. náboženský kult; b-zý spánek beze sn…

dikobraz

[dy- i di-], -a m. (z rus.) velký hlodavec s dlouhými rohovitými ostny; zool. rod Hystrix, Erethizon…

dikobrazí

[dy- i di-] příd. patřící dikobrazu, pocházející z dikobraza: d. ostny

jednoobrazový

příd. zeměměř. j-á metoda fotogrammetrická založená na jednom obraze, jednodesková

obraz

, -u m. (6. j. -e, -u) 1. znázornění, zobrazení (zprav. umělecké) někoho, něčeho malbou, kresbou, ry…

obrazárna

, -y ž. (2. mn. -ren) galerie 3

*obrazář

, -e m. prodavač obrazů (Rais)

obrazec

, -zce m. plošné schematické znázornění, zpodobení něčeho; nákres, nárys, schéma: narýsovat o-e stav…

obraziti

dok. (3. mn. -í, rozk. -raz, trp. -ražen) 1. (co) úderem, ranou poškodit, pohmoždit, poranit: uhodil…

obraziti

I ned. (3. mn. -í, rozk. -raz, trp. -razen) kniž. 1. (co, koho) zobrazovat, vyobrazovat (výtvarně n.…

obrazivý

příd. kniž. k obraziti (ned.), záležející ve vytváření obrazu; obrazný 1, 2; imaginativní: o. styl (…

obrazní

v. obrazný

†obraznický

příd. výtvarnický (zvl. malířský n. sochařský): zpytovali krásu jen básnickou a ne spolu hudební a o…

†obraznictví

, -í s. výtvarnictví: úkazy krásy v básnictví, hudbě i o. (Pal.)

†obrazník

, -a m. (6. mn. -cích) výtvarník (zvl. malíř n. sochař) (Koll., Jg.)

*obraznostní

(Zákrejs), *obraznostný příd. k obraznost: tvůrčí poznávání o-é (Šal.) imaginační

obrazný

(†obrazní Jir., Ner. aj.) příd. 1. týkající se uměleckého obrazu; vyjádřený obrazem, přirovnáním; př…

obrazo-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova obraz jako s jejím předmětem (obraz…

obrazoborec

, -rce (†obrazoborce, -e) m. náb., hist. kdo ničí náboženské obrazy a usiluje o potlačení úcty k nim…

obrazomilec

, -lce m. náb., hist. přívrženec kultu náboženských obrazů; ikonodul (op. obrazoborec)

obrazotvorný

příd. týkající se schopnosti něco si představit; obrazivý, představivý, imaginační: o-á schopnost; o…

obrazovati

ned. zř. (co, koho) zobrazovat, zpodobovat, obrazit (ned.) 1: o. charaktery (Klicp.); — *obrazovati …

obrazovka

, -y ž. (2. mn. -vek) 1. sděl. tech. elektronka pro vytváření světelného obrazu na stínítku: televiz…

obrazový

příd. k obraz 1. týkající se obrazů, obsahující obrazy: o-á galerie s obrazy; o-á výzdoba obrazy; ři…

paobraz

, -u m. (6. j. -e, -u) zř. nepravý, klamný obraz: p. lichý (Čech) přelud; psych. doznívání zrakového…

praobraz

, -u m. (6. j. -e, -u) kniž. prvotní, odvěký obraz: p. světa, života; p. nekonečnosti (Vrchl.) (o mo…

protiobraz

, -u m. řidč., poněk. zast. protějšek, pandán II (Z. Nej.)

předobraz

[přet-o- i předo-], -u m. (6. j. -e, -u) (*předobrazení, -í s., Pražák) kniž. 1. osoba n. jev mající…

*předobraziti

[přet-o- i předo-] dok. (3. mn. -í, rozk. -raz, trp. -zen) kniž. (co) podat, vystihnout, znázornit p…

*předobrazovati

[přet-o- i předo-] ned. kniž. k předobraziti (Pražák)

†přeobraziti

dok. (3. mn. -í, rozk. -raz, trp. -razen) (koho, co) změnit podobu někoho, něčeho (Koll.); — †přeobr…

*trojobraz

, -u m. (6. j. -e, -u) obraz složený ze tří obrazů: oltářní t. triptych; přen. dramatická linie t-u …

vyobrazení

, -í s. 1. kniž. znázornění, zobrazení někoho, něčeho malbou, kresbou n. polygrafickou technikou; ob…

vyobraziti

dok. (3. mn. -í, rozk. -raz, trp. -zen) kniž. 1. (koho, co) (výtvarně) zobrazit, znázornit, vypodobn…

*vyobrazovatel

, -e m. kniž. kdo vyobrazuje: v. života (Vodák)

vyobrazovati

ned. 1. kniž. k vyobraziti; zobrazovat: v. člověka (u mohamedánů) je zakázáno (Ner.); – (článek) vyo…

zobrazení

[s-o- i zo-], -í s. kniž. 1. obraz 1, vyobrazení 1: umělecké z. života, prostředí; mat. vztah mezi m…

zobrazitel

[s-o- i zo-], zobrazovatel, -e m. (zobrazitelka, zobrazovatelka, -y ž.) kniž. kdo zobrazuje: umělec

zobrazitelný

[s-o- i zo-] příd. řidč. kniž. takový, kt. může být zobrazen: představa slovy těžko z-á

zobraziti

[s-o- i zo-] dok. (3. mn. -í, rozk. -raz, trp. -zen) kniž. 1. (koho, co) (výtvarně) znázornit, vypod…

zobrazivý

[s-o- i zo-] příd. řidč. kniž. k zobraziti: z., sdělovací, zdobivý sklon (J. Čap.) zobrazovací; → př…

zobrazovací

[s-o- i zo-] příd. kniž. určený, sloužící k zobrazování: z. prostředky, technika (literárních, výtva…

zobrazovatel

v. zobrazitel

zobrazovati

[s-o- i zo-] ned. kniž. k zobraziti: socha zobrazující dívku; zeměměř. zobrazování zemského povrchu;…