dvouvrcholový

(*dvoj-) příd. mající dva vrcholy: d. kužel sopky; → přísl. *dvouvrcholově; → podst. dvouvrcholovost

holovouský

příd. k Holovousy (obec v Čechách); zahr. h. malináč sorta jabloně

*holovousý

příd. bezvousý: h-é tváře (Hol.)

†kolovod

, -u m. (6. j. -u) tanec: černý k. (F. S. Proch.)

olovo

, -a s. (6. j. -u) 1. velmi těžký kov šedé barvy, poměrně měkký, snadno tavitelný: otrava o-em; mít …

olovo-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova olovo jako s její bližší okolností

olovoryt

, -u m. (6. j. -u, -ě) výtv., polygr. 1. tisková deska z olověné slitiny (písmoviny) pro tisk z výšk…

olovořez

, -u m. (6. j. -u), olovořezba, -y ž. (2. mn. -zeb) polygr. tisková deska pro tisk z výšky provedená…

-olovovati

jen s předp.: po-

†olovový

příd. olověný: o-á oka (Zey.); → přísl. †olovově: o. šedá Vltava (Jir.)

polovodič

, -e m. fyz., elektr. látka, kt. svými vlastnostmi tvoří přechod od vodičů k izolantům a jejíchž vla…

polovojenský

příd.: p-é organizace; p. dril; → přísl. polovojensky: p. oblečený muž

polovokál

, -u m. jaz. řidč. polosamohláska (např. neslabičné u, i)

poolovovati

ned. tech. k pooloviti

radioolovo

, -a s. chem., jad. fyz. radioaktivní izotop olova

Sokolovo

, -a s. obec v SSSR (na Ukrajině): bitva u S-a (za Velké vlastenecké války za účasti čs. jednotky);

tetraetylolovo

[-a-e-], tetraethylolovo, -a s. chem., tech. organická sloučenina čtyřmocného olova přidávaná do mot…