aerotechnika

[-ny-], -y ž. obor zabývající se zužitkováním plynů k technickým účelům

agrotechnik

[-ny-], -a m. (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) technický odborník v zemědělství; agrotechnika, -y ž. so…

arciotec

, -tce m. kniž. praotec; přen. zakladatel, patriarcha: a. humanismu; Dobrovský, a. slavistiky

balneotechnik

[-ny-], -a m. (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) odborník v balneotechnice; balneotechnika, -y ž. med. od…

elektrotechnik

[-ny-], -a m. (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) (elektrotechnička, -y ž.) odborník v elektrotechnice; pr…

elektrotechnologie

, -e ž. nauka o látkách, a o výrobních postupech vhodných pro elektrická zařízení

galvanotechnika

[-ny-], -y ž. souhrnný název pro všechny galvanické výrobní pochody (zejm. galvanoplastiku a galvano…

hrot

, -u m. (6. j. -u, -ě) ostrý konec; špička: h. dýky, meče, oštěpu, kůlu bodec; h. skaliska; h. listu…

hydrotechnik

[-ny-], -a m. (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) odborník v hydrotechnice; hydrotechnika, -y ž. vodní sta…

klimatotechnologie

, -e ž. (z řec. zákl.) technologie ochrany výrobků ve ztížených klimatických podmínkách; -technologi…

kotec

, -tce m. 1. oddělené místo v chlévě n. ve stáji; menší chlívek, posada ap.: králičí k., k. pro kach…

*lakotář

, -e (Šlej., Svob.), *lakotec, -tce (Vrchl.) m. lakomec, lakotník

lesotechnický

[-ny-] příd. les. týkající se lesní techniky: l-é meliorace

lhotecký

příd. ke Lhotka (jm. mnoha obcí a osad v Čechách a na Moravě): l-čtí pionýři

mnemotechnik

[-ny-], -a m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích) pěstitel mnemotechniky, odborník v ní; -technika, -y ž. …

otec

, otce m. (5. j. -če, 1. mn. -ové) 1. muž mající dítě, muž ve vztahu k svému dítěti: stát se otcem; …

otecko

, -a m. (sloven.) často expr. otec (Jir. aj.)

otecký

příd. řidč. otcovský: o-á autorita (Vrba); o-á láska (Čech); o. dům; – o-é mravy (Heyd.); o. kraj (S…

otectví

, -í s. řidč. otcovství (Ben., K. Čap.)

*porotčí

, *porotecký příd. k porotce: p-í (Vlastiv.); p-ý (Právo l.) úřad

praotec

, -otce m. (5. j. -če, 1. mn. -ové) kniž. 1. (dávný) předek, zakladatel rodu, kmene ap.: p. rodu; p.…

psychotechnik

[-ny-], -a m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích) (psychotechnička, -y ž.) řidč. odborník v psychotechnice…

pyrotechnik

[-ny-], -a m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích) 1. odborník v pyrotechnice: vojenský p. 2. řidč. ohňostr…

radiotechnik

[-ny-], -a m. (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) (radiotechnička, -y ž.) odborník n. praktický pracovník …

*skorootec

, -tce m. (5. j. -če, 1. mn. -ové) žert. kdo je někomu téměř otcem (Klička); kdo je už téměř otcem (…

teplotechnik

[-ny-], -a m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích) řidč. tepelný technik; teplotechnika, -y ž. řidč. tepeln…

vědeckotechnický

[-ny-] příd. týkající se technických věd; týkající se vědy a techniky: v-á literatura; – v-á revoluc…

vzduchotechnika

[-ny-], -y ž. technický obor zabývající se úpravou vzduchu pro větrání, klimatizaci, sušení, dopravu…

zemědělskotechnický

[-ny-] příd. týkající se zemědělské techniky: z-é studium; z-á výstava

zootechnik

[-ny-], -a m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích) (zootechnička, -y ž.) odborník v zootechnice; vedoucí pr…

zubotechnický

[-ny-] příd. řidč. týkající se technické stránky ošetření zubů: z-á práce; z-á laboratoř