nepřítel

, -e m. (mn. 1. -přátelé, 2. -přátel, 7. -přáteli) (nepřítelkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, řidč. nepřít…

přítel

, -e m. (mn. 1. přátelé, 2. přátel, 7. přáteli, †přátely) (přítelkyně v. t.) 1. kdo si s někým dobře…

přítelíčkovat se

ned. expr., hanl. (s kým) důvěrně se přátelit; poskytovat někomu přátelské úsluhy: s každým se p.; b…

přítelínek

v. přítel

přítelkyně

, -ě (2. mn. -yň, -yní), poněk. zast. přítelka, -y (†přítelnice, -e, Wint.) ž. k přítel 1, 2: p. z d…